Příliš dokonalá podoba

Za tip na tenhle film vděčím uživatelce Ratchetka. Sice se mi potvrdilo to co jsem si myslel a to že, jsem tenhle film už kdysi dávno viděl. Až na pár scén jsem si z něho ale moc nepamatoval. Tak jsem si dal opáčko a můžu hodnotit. Co se týče Cronenbergovi tvorby určitě jde o jeden z jeho slabších kousků nebo alespoň mě nesedl tak jako jeho ostatní filmy. Nutno podotknout, že i Cronenbergův slabší kousek je ve světě filmu pořád nadstandartní zábavou. (25.04.2023)

Deprimující podívaná. Na bezmála dvouhodinové ploše Cronenberg rozmývá několik možných interpretací hlubokého pouta mezi dvojčaty, která dokonale zahrál Jeremy Irons. Není to poprvé, kdy se tento úžasný herec, kterého jsem si zamiloval v Zefirelliho Nesmrtelné Callasové i v Bertolucciho Svůdné kráse, vydal z celého svého hereckého umění, aby je vše ostatní - nezvládnutý scénář, nevidomá kamera, hluchá hudba a bezradná režie - nechaly doslova shnít. Na rozdíl od příšerné, ornamentálně historizující adaptace Shakespearova Kupce benátského, v níž varioval či spíše donekonečna tónů nuancoval jednu životní polohu nasvicovanou nejrozmanitějšími tragédiemi, v Cronenbergově chaotickém dramatu rozehrává Irons takových poloh bezpočet - a aby toho nebylo málo, ještě je všechny zrcadlí. Vzhledem k tomu, jak režisér rezignoval na to, tematizovanou temnotu lidské duše zakotvit v nějaké popsatelné tajemnosti a jen se spoléhá na šokující záběry na masochistické hrátky, na fetišisticky zatížené snímání chirurgických nástrojů, operací a gynekologických prohlídek, na naturalistické snímání pohybu po dně narkomanie a podobné „atraktivní“ ošklivosti, lze pokládat jen za nahodilé, že se přitom dvojničení - tedy souběžné hře na jednoho a téhož a vraždění obou v jednom - naprosto neuvěřitelně zprvu odlišitelní sourozenci jednotí, k dokonalosti by však měli pozbýt i jmen. Tohle by ale mohl domyslet jen někdo, kdo se nevyžívá v pornografizaci duševních tragédií. Douška závěrem: soustředění děje téměř výlučně do interiérů prozrazuje zcela neovládnutou inspirace Polanského Hnusem. Bohužel i v jejich ztvárnění se Cronenberg spokojuje s exotizací nepřístupných či nezvyklých prostředí nebo je prostě (lépe řečeno: bezradně) banální. (13.02.2021)

Jeremy Irons se mi jako Bev i Elli moc líbil, zvládnul to na výbornou.. Příběh doktorských dvojčat mě zaujal už před časem a dnes jsem si dala opáčko.. Jedná se o působivou a strhující psychologickou jízdu, u které divák tuší, že nemůže dobře dopadnout.. A já musím přiznat, že mi jich bylo nesmírně líto a v okamžiku zlomu, kdy už oba jeli v drogách, bych plakala s nima.. Smutné i zajímavé pokoukání a úvahy nad propojením životů jednovaječných dvojčat.. (25.03.2023)

Cronenberg je mistrem temných zákoutí naší mysli, orientuje se v nich jako málokdo a dokazuje nám, jak mistrovsky za ty roky svou oblíbenou látku zvládá. V každém jeho filmu jsme svědky toho, co je v člověku temné, každý film je přesto jiný, nový a jedinečný. Když jsem psal tuhle recenzi, ještě jsem neviděl snímek Nebezpečná metoda, ale jednalo se o jeden z mnou velmi očekávaných snímků. (22.11.2013)

Cronenberg se po flirtování s hollywoodským mainstreamem ("Mrtvá zóna", "Moucha") vrací k podzemní nekompromisnosti svých raných děl, kdy divácky ne vždy příjemné motivy (gynekologické operace, mutační fobie, závislost na dvojčeti i na drogách) dovádí až do "úchylných" excesů (a jak je u něj zvykem, bez špetky humoru či filmařského nadhledu). Někdy je toho všeho až moc, přesto jde o cronenbergovský lehký nadprůměr. (16.06.2003)