Příliš dokonalá podoba

Na Cronenberga docela krotký snímek o dvojčatech, které spojuje nejen dokonalá identická podoba a obor gynekologie ale také stejné ženy. Rozhodně se nejedná o horor a thriller to jen jemně okusuje. Ve výsledku se jedná "jen" o drama vyprávějící o vztahu obou bratrů, které skvěle ztvárnil Jeremy Irons. Avšak drama to je neskutečně atmosferické. (30.03.2009)

Jsem si dle názvu a žánrů myslel, co na mě tady úchylného vypadne (ne že by mi to ale vadilo) a on je to relativně normální film. Drama určitě, thriller dejme tomu, horor ani náhodou. A hlavně je to psychologické, ale tenhle žánr tu kupodivu chybí. Nicméně příběh sám o sobě je tady celkem zajímavý a je i dobře napsaný, horší ale je, že na dvě hodiny nevystačí a jelikož je to po filmařské stránce docela chladné, chtě nechtě se vleče. Nějakou atmosféru to sice má, ale stejně to není vtahující. Dost to ale zachraňuje skvělá dvojrole Jeremyho Ironse, který tomu všemu dává nějakou šťávu, zachraňuje to od nezajímavé nudy a hlavně díky němu se mé hodnocení vyšplhalo jen tak tak na čisté tři hvězdy. Btw, nemůžu si pomoct, ale z pár scén jsem měl pocit, že Cronenberg viděl Zet a dvě nuly a chtěl ten film napodobit hodně po svém. Přitom Dead Ringers a Zet a dvě nuly mají stejná snad jen dvojčata, jinak oba ty filmy jsou úplně jiné... 3* (12.03.2021)

Dead Ringers na mě zapůsobil spíš jako velmi silný psychologický thriller. Těch hororových prvků tam (podle mých představ) bylo poměrně málo. Podstatou celého příběhu, který ve mně evokoval trochu Dr. Jekkyla a pana Hyda, je už samotný název. Přes počáteční problémy rozeznat od sebe Elliota a Beverlyho jsem se poměrně brzy zorientovala a pak už jsem jen vnímala heroický výkon Jeremyho Ironse v této dvojroli. Skvěle vystavěný příběh, kde atmosféra houstne s příbývajícími minutami tak, že mně chvílemi mrazilo v zádech. Když jsem sledovala tu obrovskou tragédii dvou osobností, kteří si byli tak podobní a přece tak odlišní, jak zoufale a marně bojují ve finále o svůj život, byl pro mě hodně frustrující zážitek. Tento zajímavý námět s mnoha nevyřčenými myšlenkami stojí rozhodně za zhlédnutí i když připouštím, že pro každého to asi nebude moc stravitelné drama. (29.03.2014)

Za tip na tenhle film vděčím uživatelce Ratchetka. Sice se mi potvrdilo to co jsem si myslel a to že, jsem tenhle film už kdysi dávno viděl. Až na pár scén jsem si z něho ale moc nepamatoval. Tak jsem si dal opáčko a můžu hodnotit. Co se týče Cronenbergovi tvorby určitě jde o jeden z jeho slabších kousků nebo alespoň mě nesedl tak jako jeho ostatní filmy. Nutno podotknout, že i Cronenbergův slabší kousek je ve světě filmu pořád nadstandartní zábavou. (25.04.2023)

Na Cronenberga nečekalně subtilní a utišená podívaná, kde fyzický gore nehraje zdaleka takovou roli, jakou tu má skutečný horor, kterým je ztráta milované osoby, sic vlastní rukou vláčenou rozervanými okolnostmi. Hranice mezi absolutním přijetím jeden druhého a rozpadem vlastní identity se tu stírá nepříjemným ale pozvolným způsobem, dokud nepřijde finální obraz, který z žánrově laděného celku udělá niternou studii fixace a potřeby sdílet vše. Regulérně mě to dojalo a to nebyla emoce, s kterou jsem tu při stisknutí play počítal. A to je jedině dobře. Tohle jen tak z hlavy nevypustím. „Pain creates character distortion. It's simply not necessary.“  (17.08.2023)