Černá Dahlia

De Palma boxerským zápasem ukazuje, že ještě nepatří do šrotu. Formální kudrlinky jsou úchvatné a ani ve slátaném příběhu nepůsobí rušivě nebo nadbytečně. Proměna jednoduchého milostného trojúhelníku (a vyšetřovačky) v noirovou epopej ale neproběhla vůbec dobře. S rozšiřujícím se příběhem, se všemi těmi prapodivnými dovysvětlujícími motivy, vyniká plochost všech hlavních postav - hrají je charismatičtí herci, ale Bucky pořád působí jako moula, který s sebou nechá neustále vrtat a jen se ptá, a Lelandovo ponoření do případu jsem taky nějak nepocítil. A i ty femme fatale zůstávají matné. Prostě spatlaný scénář, jehož šíři a mnohost motivů De Palma neustál. (13.02.2007)

Je letní noc. Dříví v krbu pokojně praská a za stolem sedí Brian De Palma a přemýšlí nad svojí upadající kariérou: ,,Dřív mě lidi měli rádi." Když v tom mu padne zrak na zeď, kde visí obnošený kilt Seana Conneryho: ,,Jasně. Za The Untouchables mě lidi žrali. Třeba mě kriminálka ze 40.let vrátí na výsluní. " Teď už to chtělo jen zajímavý příběh: ,,Co takhle příběh podle Jamese Ellroye, který má zamotanější příběhy než myšlenky našich politiků." A tak se také stalo. De Palma se vrátil se svými klasickými prvky jako jsou velice dlouhé záběry, nebo explicitně zobrazené násilí. Ale ke vší škodě na některé věci zapomněl. Třeba takový výběr herců se mu tentokrát moc nepovedl. Josh Hartnett nehraje nic moc a Aaron Eckhart na druhou stranu zase přehrává. Svojí úroveň si tak drží jen překrásná Scarlett Johansson a Hilary Swank, která nedostala moc prostoru, ale do své role se vůbec nehodila. Já osobně bych jí nedal pusu ani přes plexisklo. Dále si De Palma ublížil režijními pokusy, kdy třeba pohled z očí hrdiny je neskutečně dlouhý a otravný. Jenže největší kaňkou je stavba příběhu. Člověk čeká přes půl hodiny než začne vyšetřování, které je ale velice zmatené, plné příběhových kotrmelců, zbytečných odboček a velice často je přebíjeno osobní linií příběhu. Film jsem zatím viděl jen jednou a tak rovnou přiznávám, že jsem celou pointu zřejmě nepobral i přes velké, závěrečné vysvětlování. Věřím, že je to právě kvůli vypravěčské formě a také v rozuzlení figurují postavy, které za celý film nepotkáte. Ještě musím připočíst špatně natočené akční scény. Ale abych jen nekritizoval: atmosféra je skvělá, stylizace poválečných let také a dobrá je i kamera v poklidných pasážích a jednu hvězdičku přidávám za úvodní boxerský zápas. The Black Dahlia je film plný hvězdných jmen, který měl potenciál na to být mnohem lepším než je a pro svého režiséra zřejmě nebude znamenat návrat na nebeské obláčky filmové slávy. (19.05.2007)

Konstatuji, že trailer k tomuhle filmu je tak dobře udělaný, že vás hodně nadchne - má atmosféru, naznačuje zajímavý děj ... nicméně je to jen lepidlo, pozlátko, co vás naláká (a já se těšila). Nicméně film je naprostý opak. Black Dahlia je totiž studené dílko bez duše. Co tím mám namysli ... atmosféra na vás příliš nedýchne, černá kriminálka to také není (na to je bohužel málo černá), zápletka okolo jednoho pornofilmu není skoro dotažená a výsledná pointa (nebo chcte-li odhalení vraha), je snad až směšná. Postavy jsou naprosto ploché a v nejednom případě splňují jen fukci okrasnou. A herci? Mám ráda charismatický hlas Joshe Harnetta, ale jeho herecké výrazové prostředky bohužel skřípou a v tomto dílku obzvlášť, Hilary Swank se snaží, ale stejně jsem jí její postavu tak nějak neuvěřila, Scarlett Johansson je pouze ozdobný artikl a vítězně z této čtyřky vychází Aaron Eckhart, který má urputnou snahu dodat své postavě alespoň nějaké impulsy a motivy k jednání. Hudba, ne nechtělo se mi věřit, že strůjcem je Mark Isham, byla úplně mimo film, hrála si jakoby sama pro sebe. Kamera, režie, střih naprosto nezajímavé, snad až odfláknuté. Celkově je to hodně nevyvážený celek, pár zajímavých momentů film sice má (téměř všechny jsem našla v první třičtvrtěhodince), ale celkově mi přijde nepovedený. Asi tak, že jsem po 40 minutách sledování otupěla (nebo se nudila) a urputně se dívala na hodinky, bylo mi jedno jak to skončí, co se stane, čekala jsem nejspíš moc. (11.12.2006)

Noir detektivní žánr je jako dělaný pro režiséra Briana De Palmu. Pustil se do zfilmování románu Jamese Ellroye, který je sice fikcí, ale vraždou herečky Černá Dahlia se nechal inspirovat, a De Palma dokazuje, že stále umí natočit kvalitní a lehce šokující film. Josh Hartnett a Aaron Eckhart (jeho kontroverzně pojatá postava nedostala potřebný prostor) ztvárnili dvojici detektivů z oddělení vražd, kteří se pouští do vyšetřování brutální vraždy mladé začínající herečky Elizabeth Short známé jako Černá Dahlia (Mia Kirshner), a nejen její smrt, ale i ona sama, jsou obestřeny tajemstvím, a tak na povrch vyplouvají postupně šokující zjištění, že točila lesbické porno a že v tomhle filmu se divák dočká nejednoho šokujícího odhalení nebo zvratu, což úplně změní pohled na postavy, kterým až dosud divák věřil. Hilary Swank ztvárnila tak uhrančivě odpudivou mrchu, že mě z její kreace až mrazí a Hartnett překonal sám sebe a Palma z něj vydoloval herecký výkon, který u něj dlouho nepamatuji. Scarlett Johansson zafungovala spíše na ozdobu a musela být povinně krásná, protože její postava jinak nedokázala divákovi v podstatě co nabídnout. Marc Isham filmu dodal skvělý hudební doprovod. Hodně zajímavá a tak nějak netradiční až přemotivovaná detektivka zasazená do druhé poloviny čtyřicátých let plná brutality, krve a Hartnetta. (16.08.2010)

Po dlhej dobe sa De Palma vrátil k tomu, čím sa kedysi zapisoval do diváckeho povedomia. Skúsenosti síce vidieť sú, pekné dialógy, nechýbalo pekné, ponuré prostredie, trefne vybrané kamerové filtre a skromné herecké výkony. Škoda ale, že týmto filmom asi nevojde do povedomia tak intenzívne. Príbeh je pomalý a stagnujúci, ničím neoživený a roztiahnutý, nudný. Tomu nasvedčuje aj to, že už takmer po dvoch hodinách som si nevedel vybaviť záver. 60%. (12.03.2007)