Skrytá identita

Soundtrack Howard Shore: 1. Comfortably Numb - Rogers Waters feat. Van Morrison & The Band ,2. Sail On, Sailor - The Beach Boys ,3. Let It Loose - The Rolling Stones ,4. Sweet Dreams - Roy Buchanan ,5. One Way Out - The Allman Brothers Band ,6. Baby Blue - Badfinger ,7. I'm Shipping Up To Boston - Dropkick Murphys ,8. Nobody But Me - The Human Beinz ,9. Tweedle Dee - LaVern Baker ,10. Sweet Dreams (Of You) - Patsy Cline ,11. The Departed Tango - Howard Shore Featuring Marc Ribot (dobro) and ,12. Beacon Hill - Howard Shore Performed by Sharon Isbin , (14.05.2011)

(1001) Tohle je film doslova a do písmene z minulého století, jak tématem, tak zpracováním. (A protože nebyl vyroben v minulém století, tak to je špatně, jen pro upřesnění.) Z nějakého důvodu jsem ten film hned po jeho uvedení strašně nenáviděla a z nějakého důvodu jsem se na něj potom tak alespoň jednou ročně dívala, abych přišla na to, proč ho tak strašně nenávidím a také abych pochopila, proč se tak líbil kritikům (kromě toho, že si Akademie řekla, že je na čase, aby Scorsese aspoň jednou tu cenu dostal a na filmu samotném vůbec nezáleželo). Při letošním pravidelném sledování mě "the faithful departed" nachytali při nějaké vstřícné náladě a konečně jsem ocenila tu roztomilou infarktovou hru, kterou předvádějí pánové Leonardo a Matt. (Ačkoliv největší místečko v mém srdci si překvapivě ukradl Marky Mark.) A taky jsem konečně pochopila, co mě na tom filmu tak šíleně iritovalo, a je to samozřejmě postava Jacka Nicholsona. Nicholson tu postavu snad někde popsal jako "inkarnaci čistého zla", jenomže to mu vážně musí strašit na věži, pokud se tak v tom filmu doopravdy vidí. Nejenže jeho buranský mafián dostává o mnoho víc prostoru, než ta postava skutečně potřebuje, ale hlavně působí jako karikatura z úplně jiného žánru a rozhodně ne jako nejzlejší zlo. V porovnání s koncentrací svých kolegů působí vysloveně směšně a to rozhodně nikoliv v dobrém slova smyslu. V souvislosti s tím si taky myslím, že zařazení prologu nebylo nutné, protože se zbytkem filmu a jeho pointou má pramálo společné. A jakmile jsem si tohle uvědomila, cítím se osvobozená a už tento film doufám nikdy neuvidím. (Ale budu se teď muset podívat na ten hongkongský originál, protože chci vidět Andyho Laua a Tonyho Leunga, jak se častují nenávistnými pohledy.) -"Maybe. Maybe not. Maybe fuck yourself." (29.07.2018)

║Rozpočet $90miliónov║Tržby USA $132,384,315║Tržby Celosvetovo $289,847,354║Tržby za predaj DVD v USA $151,072,192 //počet predaných kusov 7,793,065║ Martin Scorsese a jeho ďalší film z celým zástupom známych hercov je ďalším skvelým počinom ale na to aby som ho uznal v tak ospevovaný a oceňovaný film ako v konečnom výsledku je, mi tam ešte dosť chýba k dokonalosti. Príbeh nie je až tak silný aby dokázal naplno upútať na danej dĺžke, rovnako tak aj postavy by potrebovali lepšie vykreslenie, najviac zapasovala postava hraná Markom Wahlberogom, Matt Damon a Leonado DiCaprio mi prišli mierne plochý. /videl v kine: 80%/ (12.01.2007)

Začátek filmu na mě působil jako že jsem si měl vzít do kina polštář a nechat si zdát něco hezkého. Třeba, že se koukám na film Casino. Naštěstí patřím mezi divácké mazáky a zvládnu všechno. Film totiž nabírá takový tempo, že pendolino by mělo co závidět. Jako výhled poslouží dobrá práce kameramana. Důvod proč není absolutní honodcení je v hercích. Předně Alec Baldwin je mě nesympatický stále a ani tady tomu nebylo jinak, doslova mě vadil. Matt Damon no ten snad do takových filmů vůbec nepatří, protože v nich se taky musí umět něco zahrát a to je pro Matta kámen úrazu. A teď přijde to hlavní Jack Nicholson je pan herec o tom není žádná, ale kdykoli byl na plátně vzpomínal jsem na spolupráci Scorsese + De Niro ! Ale abych jen nekritzoval tak naprosto nadšený jsem z Leonarda DiCapria , ten kluk zraje jako víno absolutní herecká hvězda filmu --vynikající, minimálně jedna hvězdička celá patří jemu !! Takže tento film sice nepatří mezi Scorseseho vrchol,ale rozhodně mezi to lepší co se dá v kinech v současné době vidět.Mimochodem uvažuje někdo z Vás vážně že by pracoval pod skrytou identitou, než to uděláte, koukněte se na toto dílo. (02.11.2006)

Nechutná manýra od jistých dob velí, aby zločinní bossové mluvili jen hlášspíkem. Nicholsonova postava v tomto stylistickém proudu představuje jednu z nejotravnějších. Jenže co naděláme - hlášky jsou in, hlášky jsou cool. Cool je být in a in je být cool. Skrytá identita je cool, aby byla in. Je to napětí pro masy. Skutečně zajímavá mi na ní přišla jen skutečnost, že nikdo už dneska nemá jen jednu identitu. Nemyslete si, já taky nejsem jen Subjektiv - i já jsem in. Silné ***. (20.12.2010)