Skrytá identita

krysy tam, krysy tady.. dokonalý film vykreslující souboj zákona a zločinu za podpory skvělého téměr neustávajícího irského soundtracku, Scorseseho citu pro skládání zvláštních perfektních scén, skvělé kamery a výborných hereckých výkonů. Snad až ten Nicholson občas přehrával až příliš, na to, jaký to byl obávaný zločinec.. Matt Damon ukázkovým nesympatákem, chvíli mi trvalo, než jsem to po Bournovi dokázal strávit. Zato Leo je opravdu okouzlující a kdo stále tvrdí, že neumí hrát, je slepý jak kostelní myš. Ostatní postavy obstojně drží krok a film se žene kupředu jak rychlík. Až ke velmi extrémnímu konci, přičemž Wahlberg potěšil.. Příklad toho, že akademici nejsou vždy jen ti zlí pitomí hoši.. ;-)) (19.10.2008)

POZOR, MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY !!! Musím se rozplývat nade vším - režií a hereckými výkony počínaje a střihem či kamerou konče. Jeden z těch filmů, u kterých není na škodu zastavit se i vícekrát. 5* dávám už jen za ten antihollywoodský závěr (čili ten vůbec nejlepší možný závěr, který bych čekala ze všeho nejméně) - obě hlavní postavy zemřou na chlup stejně, bez zbytečných keců, bez protahování, prostě prásk a jdou k zemi. Potěšující je i fakt, že tu vlastně nenajdete jedinou klasicky kladnou postavu, každej má nějakej ten škraloup a nikdo nehraje čistě, jediná fungující politika je já na tebe - ty na mě. Bohužel, neviděla jsem původní "Volavku", ale tipla bych si skoro na jistotu, že to bude podobná bomba. A jestli tentokrát akademici nedají Mistrovi toho vytouženého plešounka, tak by si pomalu, ale jistě měli najít ty nejlepší bodyguardy... (01.02.2007)

(1001) Tohle je film doslova a do písmene z minulého století, jak tématem, tak zpracováním. (A protože nebyl vyroben v minulém století, tak to je špatně, jen pro upřesnění.) Z nějakého důvodu jsem ten film hned po jeho uvedení strašně nenáviděla a z nějakého důvodu jsem se na něj potom tak alespoň jednou ročně dívala, abych přišla na to, proč ho tak strašně nenávidím a také abych pochopila, proč se tak líbil kritikům (kromě toho, že si Akademie řekla, že je na čase, aby Scorsese aspoň jednou tu cenu dostal a na filmu samotném vůbec nezáleželo). Při letošním pravidelném sledování mě "the faithful departed" nachytali při nějaké vstřícné náladě a konečně jsem ocenila tu roztomilou infarktovou hru, kterou předvádějí pánové Leonardo a Matt. (Ačkoliv největší místečko v mém srdci si překvapivě ukradl Marky Mark.) A taky jsem konečně pochopila, co mě na tom filmu tak šíleně iritovalo, a je to samozřejmě postava Jacka Nicholsona. Nicholson tu postavu snad někde popsal jako "inkarnaci čistého zla", jenomže to mu vážně musí strašit na věži, pokud se tak v tom filmu doopravdy vidí. Nejenže jeho buranský mafián dostává o mnoho víc prostoru, než ta postava skutečně potřebuje, ale hlavně působí jako karikatura z úplně jiného žánru a rozhodně ne jako nejzlejší zlo. V porovnání s koncentrací svých kolegů působí vysloveně směšně a to rozhodně nikoliv v dobrém slova smyslu. V souvislosti s tím si taky myslím, že zařazení prologu nebylo nutné, protože se zbytkem filmu a jeho pointou má pramálo společné. A jakmile jsem si tohle uvědomila, cítím se osvobozená a už tento film doufám nikdy neuvidím. (Ale budu se teď muset podívat na ten hongkongský originál, protože chci vidět Andyho Laua a Tonyho Leunga, jak se častují nenávistnými pohledy.) -"Maybe. Maybe not. Maybe fuck yourself." (29.07.2018)

Jelikoz jsem videl nejdriv Volavku, doufal jsem, ze tvurci skutecne nekecali a neni to jen obycejnej remake, ale jen film, kterej vypada podobne. Jenze bohuzel, ze zasadnich scen z Volavky tu nechybi ani jedna, i kdyz je to samozrejme pojaty krapet jinak, ale nijak vyrazne odlisny to nebylo. Dalsi problem je, ze tohle neni remake obou dilu Volavky, ale jen prvniho dilu a to, co japonci odvypraveli za 100 minut, vypravi Scorsese 150 minut a film tak misty ztraci na napeti a je moc roztahanej. Tak trochu nechapu, jakto, ze za tohle dostal Scorsese oscara, on ma nekolik mega filmu a dostane ho za jeden z nejslabsich. Ale aspon ho uz konecne ma. Sice se Scorsese nezapre a opet dokaze sestavit velmi pusobivy zabery, ale prislo mi, ze je celej film az zbytecne moc moderni a neni to mafianka, ale obycejna kriminalka. Navic sem se tesil na nejaky ty brutalni Nicholsonovo sceny, ale neni tu ani jedna, nicmene samotnej Nicholson na to furt ma a je skvelej. Trochu me zklamal Matt Damon, protoze furt predvadi to samy, ale naopak me potesil pekne drsnej DiCaprio a Mark Wahlberg, jehoz snad kazdy druhy slovo je nadavka. Ale aby to nevypadalo, ze je film nejaka blbost, to zas ne, je to kvalitni krimi se skvelou hudbou u ktery jsme se nudil minimalne, jen ma podle me Scorsese daleko na vic. (26.02.2007)

Scorsese se sešel s nejlepšími kameramany, herci, sřihači, osvětlovači i scénáristy, ale doma zanechal něco, co pro něj bylo tak typické: srdce. Formálně totiž jeho nejnovějšímu dílu není co vytknout, ve všech oblastech se jedná až o perfektionisticky dotažené dílo. Lepší otázka by snad byla, co mu proti té řadě mafiánských filmů chybí. Pro odpověď není nutné chodit daleko, stačí se podívat na Scorseseho Mafiány, se kterými má jeho nejnovější snímek společné už jen minimálně to, že si v obou jistý gangster vychovává svého kluka. A i když možná za Mafiány nestálo Oscarové obsazení, při porovnávání těchto dvou snímků bych Goodfellas nejradši vynesla na vyrchol Olympu a The Departed zahodila někam do hlubin Mariánského příkopu. Skrytá identita stejně tak nemá jedinou scénu, kterou bych si z ní po letech odnesla. Kde je sakra nějaké "You talkin' to me?" z Taxikáře? Stylová píseň The House of Rising Sun znějící za pádu všech postav v Casinu? "Hit me!" ze Zuřícího býka? Sakra, vždyť i rvačka v billiardovým klubu ze Scorseseho mafiánské prvotiny zvané Špinavé ulice je stylovější než celá Skrytá identita dohromady. Omlouvám se, pane Scorsese. Mám vás skutečně hodně ráda, jste podle mě jeden z nejlepších amerických režisérů všech časů, ale v poslední době jste bohužel též zářivým příkladem toho, že vývoj nemusí jít vždy jen dopředu. (23.07.2007)