Vymítač ďábla

I přes možná zajímavé a pro mě kontroverzní názory některých ostatních komentátorů se v žánru hororových filmů těžko hledá lepší a i po tolika letech působivější film, než právě první Exorcist. Dnes se jistě dá zhlédnout plno krvavějších, extrémnějších, oplzlejších a drsnějších hororů, ale málokdy narazíte na to hlavní - atmosféru. Ponurou a temnou, místy až mrazivou, gradující a podmanivou... U jiných hororů to nezažívám, tady se nebojíte toho, kdo na vás kde vybafne či jaká vnitřnost kde vyhryzne, ale postupně se buduje komplexní obraz dítěte posedlého ďáblem. Do toho přichází typově přesný Max von Sydow a hlavní dějová osa filmu je daná - boj lehce zranitelného člověka s vyšší mnohem silnější silou, která je nebezpečná hlavně svým neznámem a nepředvídatelností. Metafora nejenom čehosi metafyzického, avšak především boje člověka s hlubinami vlastních temných stránek duše a chorých zákoutí mozku, psychických poruch, deviací, obsesí, posedlostí... Možná už nás tak dnes v éře South Parku nešokuje a nepobuřuje postava malé holčičky vykřikující oplzlá a vulgární slova a strkající si krucifix do rozkroku, ale přesto tu stále zůstává tenhle archetypální symbol dětské čistoty a její nedotknutelnosti. A jestli už ani tohle nepociťujete tak palčivě, pak tu zůstává alespoň výborný horor na čistě psychologické bázi. A scéna, jak malá Regan sbíhá v neanatomické poloze po vykloubených rukou ze schodů, je nezapomenutelná a dodnes mě při jejím vybavení mrazí... (19.01.2007)

V 70. letech musel Vymítač ďábla opravdu šokovat a být přelomovým hororem. Na dnešní poměry a měřítka již zdaleka není tak děsivý a strašidelný, tudíž v tomto ohledu ztratil své veliké kouzlo, avšak preciznost v jeho ztvárnění mu stále upřít nelze a z tohoto hlediska natrhává zadky i řadě novým, děsivějším hororům. Pochválit musím nejen herecké výkony, ale také prostředí, propojení příběhů postav a hudbu, jež mi místy velmi připomínala Mika Oldfielda. Na plný počet to nevidím, avšak na sympatické 4 hvězdičky určitě ano. (16.09.2016)

Neví nevím, no... Musím uznat, že u žádného filmu jsem neměl tak dlouho trvající mrazení (resp. husí kůži), nicméně tato byla způsobená spíše tím, kolik slavných scén se na plátně děje. Musí se také nechat, že skákající postel je skutečně děsivá. Zbytek je ale spíše nevýrazný vymítačský film, s relativně přesvědčivými herci. Nevím, no... Příjde mi to stejně přeceňovaný film, jako třeba Mlčení Jehňátek...A samotné vymítání na konci nepůsobí napínavě, postráda jakékoliv tempo, a místy je až nechtěne vtipné. (14.06.2006)

(1001) Nejstrašidelnější film všech dob? To bych úplně neřekla. Co je zajímavější, jak strašně sobecká mi připadala dívčina matka. A co je ještě zajímavější, že teď po pěti letech už úplně nechápu, v čem přesně jsem to sobectví viděla. A taky jsem se nyní zamilovala do otce Karrase. Každopádně, stejně jako po Přichází Satan, začínám osnovat plány, jak by vypadal film o posedlém/zlém dítěti podle mého gusta. (25.07.2009)

Jedna z vlajkových lodí hororového žánru a dnes již velká klasika. Líbila se mi hlavně závěrečná dvacetiminutovka s vymítáním a potom některé záchvaty, které měla malá Regan během filmu. Zejména její děsivý hlas a otočená hlava stojí za to. Mezitím však bylo několik nudnějších pasáží a během celého filmu jsem bohužel neměl ten správný hororový pocit, na který jsem se tolik těšil. V roce 1973 musel Exorcista nejednoho diváka vylekat, dnes už jde spíše pouze o zajímavý pohled na poničenou duši dívky, kterou ovládají démoni. Lehký nadprůměr. (17.02.2013)