V plném slunci

Nepřestává mě fascinovat ta letní nálada a pohodová atmosféra v kontrastu s temným příběhem a kriminální zápletkou. Co tady předvádí Alain je neskutečný. Občas jsem si musel připomínat scénu z lodi, abych nepovažoval Toma za pouhýho floutka v letních exteriérech, ale když si člověk uvědomí s jakou samozřejmou drzostí se Tom choval, tak ho až mrazí. (10.08.2014)

Za mě se jedná o průměrný film, tzn. nebylo to špatné, ale ani ne extra dobré. Filmu by slušel lepší úvod, dále se tam nacházely nudné zdlouhavé scény. Avšak postava Alaina Delona mi byla sympatická, i když bych záporákovi fandit neměl, ale získal si mě více, než Maurice Ronet. Konec pak byl celkem fajn. (26.09.2022)

Jeden z vrcholů filmografie Alaina Delona, kterému role Toma Ripleyho sedla jako ulitá. Jediným problémem adaptace je kniha sama, protože se vzpírá filmovému tempu, což se o dost více projevilo ve verzi s Damonem. Tady naštěstí Delon, který skoro nevyjde ze záběru, dává na literárnost předlohy zapomenout. (02.06.2011)

Alain Delon jako pan Ripley, zákeřňák a morální odpad s andělským úsměvem. Už se těším na srovnání s Mattem Damonem....update is coming soon. Zatím 75% Update po Talentovaném panu Ripleym: Zvyšuju na 5* díky střídmější stopáži a hlavně díky mnohem lepšímu zakončení. Alternativní konec Talentovaného pana Ripleyho ale vítám, člověk se tak může mrknout na obě verze bez mrhání časem. 90% (24.10.2014)

Karty rozložené na stole máš. Dohráls! Tvůj život teď patří mně. Spanilá plavba Alain Delona v plné síle. Z letního slunečního žáru v pravé poledne se vám lehce zatočí hlava, ztratíte svou rovnováhu a ochromeni vteřinou přímého jasu, dostanete úpal horečnatý. Libozvučný meandr zlatých zrnek a arché usídlení se v horních patrech společenského žebříčku lechtá mysl lačnou. Pohledné zlo se zaklínilo v kůži chtivé. Nastavuje se paprskům slunce zlatého chlapce. Nanovo. Předu, předu plán podlý. Zlotřilý, vypočítavý a intrikánský slídil, který žil v záskoku, rozkolísal jistotu mrtvého, v obleku žárlivé hamižnosti. Pobyt v iluzi zalitý nebeskou modří se pomalu krátí. Žhnoucí slunce pálí, derniéra imitace života se valí. Plážové křeslo už se kymácí pod úsměvy blahými vykutáleného lháře, který toužil být rozmazlován libidem suverénnosti. Alain Delon se plíží, číhá, tulí, neuhýbá pohledem, nedovolí vám vyvlíknout se z háčku rafinované úkladnosti a vy nehodláte jen tak dobrovolně odtrhnout oči z područí smyslného, sladce uhrančivého hezounství, potřísněného přednostní vychytralostí. Úspěch zločinu je třeba oslavit. Není možné se skrýt před sluncem. Není možné se jím unavit. Není možné nalézt kout stinný. Jsem nepolapitelný. Byl to téměř dokonalý čin, nebýt jedné malé vratké chybičky. Alain Delon známý-neznámý, ďábelsky váš. Zajímavý komentář: Gilmour93 (11.08.2014)