Válečné hry

Dost atmosférický thriller, který musel byt v době vzniku vyloženě mrazivý. Studená válka v plném proudu, strach z jaderných raket a důstojníci sedící za stolky nad tlačítky, jejichž stisknutí mohlo znamenat konec světa. Do toho první nedokonalé prototypy počítačů, kterým vlastně pořádně nikdo nerozuměl a přesto se na ně spoléhalo více, než bylo zdrávo (a zrovna tahle myšlenka je navíc dost nadčasová). WarGames je z dnešního pohledu uvěřitelný především v kontextu k tehdejší technologii, jinak je samozřejmě dost naivní (a to i pokud pominu mladého teenagera počínajícího si jako MacGyver). Samotný film je napínavý, dobře ozvučený a nechybí ani trocha romantiky (na mlaďoučkou Ally Sheedy radost pohledět). Navíc je to jeden z mála filmů, kde hackování nepůsobí úplně stupidně. (20.10.2016)

Aneb než hrát hru s nulovým součtem, tak si raději zahrát šachy. Nejedno srdce mezinárodního vztahaře nebo politologa zaplesalo, když zavřelo obě oči nad debilním scénářem a hereckými výkony a vůbec celkovou kýčovitostí naivního díla, které je dnes mimořádně pasé, pokud tohle překousnete a necháte se unášet jen pointou, bude se vám to docela líbit. (16.02.2011)

Vždycky jsem měl rád Válečné hry. Samozřejmě že příběh kluka, který si chce stáhnout novou hru a namísto toho nevědomky začne hrát s AI hru na jadernou válku je mírně naivní. Stejně tak ty dílčí scény (útěk z Noradu). Ale Badham to natočil s lehkostí, veškerá technika (velitelství NORAD) je tak high tech jak to jen v roce 1983 šlo. Nechybí tu obdiv i varování před technologií, mrazivé úvahy nad jadernou apokylypsou i pomíjivostí lidské existence. Navíc Matthew Broderick jako klučina je skvěle hrající sympaťák a Ally Sheedyová je k sežrání roztomilá. A ten s lehkostí pojatý příběh graduje ve strhující finále s chytrým řešením a poselstvím. Zkrátka výborné áčkové sci-fi na 4*. (12.04.2024)

Ve své době, kdy R. Regan opravdu stupňoval napětí, čemuž jsme tady ale moc nevěřili, komunistická propaganda byla tak pochybná, že pak i to co v reálu pravdou bylo, znělo naprosto neuvěřitelně, tak v USA vznikl tento osvícený snímek, na svoji dobu scénáristicky i technicky na velmi dobré úrovni. Ani po 30ti letech film neztratil nic ze svého poselství. **** (06.09.2014)

V 80. letech, kdy byla studená válka v plném proudu, to musel být asi o ještě něco intenzivnější zažitek. Ale film nám, i přes svou očividnou jednoduchost a naivitu ve zpracování, zprostředkovává několik důležitých myšlenek a poselství, které jsou minimálně stejně důležité a aktuální i dnes a některé dokonce ještě aktuálnější. S tou aktuálnější myšlenkou myslím mechanical learning nebo-li známěji AI, které je zde zpracováno velmi zdařile a už zde ukazuje, že technologický výovj může mít jak pozitivní, tak negativní stránky. Vrcholem filmu je poté poukázání na absurdnost jakkékoliv jaderná války či její hrozby, která tu pořád v nějaké podobě existuje i dnes, takže => the only winning move is not to play!. Zbytek filmu jinak suprově zachycuje atmosféru osmdesátek v USA - klasické herní doupata pro bezstarostné mladé vs. neustálý strach z bolševiků a jaderné katastrofy, což se určitě dnes, během přílivu nostalgických retro-snímků jako Stranger Things aj., taky ocení. (23.11.2020)