The 87th Annual Academy Awards

Moderátor (tentokrát vypadal slibně - NPH vypadá dobře, padne mu oblek a jeho humor má říz jako celá stránka nejlepších bonmotů Oscara Wilda pokapaná citrónem a vražená někomu do oka) bohužel dostal snad ještě méně prostoru než bylo zvykem (a to si na to stěžuju pravidelně). Hudební čísla ve stylu "nudný a blbější" (snad jen píseň ze Selma se povedla, z Lega se mi chtělo brejt, brečet a blejt zároveň), sentimentu na rozdávání... ovšem bez amerického mozku nekompatibilní. Humoru pomálu,ale pár povedených narážek se přeci jen dostavilo (Travolta, přehrání scény z Birdmana). Vítězství Birdmana jsem čekal, ačkoliv to je dle mého jeden z nejslabších filmů z kolekce "by Iñárritu", potěšily ceny pro Grandhotel Budapest, i když jen "doplňkové" a herci také celkem rozumně zvoleni. Proslovy radši přeskočit... Patricia Arquette totálně mimo, asi se snažila napodobit Clooneyho z roku 2006, ale nepovedlo se. (24.02.2015)

Tak po několikaleté pauze jsem se opět rozhodl sledovat předávání Oscarů živě. Sice jsem díky tomu zaspal do nové práce, ale i tak toho (zas tak moc) nelituji. Neil se jako moderátor snažil, většina vtípků mu vyšla, některé méně (vtípek se jménem Witherspoon) ale zpěv jako vždy za jedna, show po většinu času nenudila a hlavně tohle je snad jeden z mála ročníků, kde ceny byly rozděleny "spravedlivě" (prakticky žádný film neodešel z prázdnou). 80 %. (05.10.2015)

Quo vadis, světe? V našich skromných poměrech pokradli skleněné lvy cigáni a za Atlantikem zlaté Oscárky zase gringové. Kam se poděl tolik let budovaný rasismus a geneticky zabudovaná xenofobie? S barvou pleti vítězů a vítězek nemám žádný problém. Tedy tohle se týká pouze těch gringů. Stejně tak nemám problém ani s vítězi, jako takovými. Tedy s jednou brutální výjimkou, a to rovnou v kategorii nejcennější. Může mi někdo, kdo si nepíchá do žíly seškrabanou omítku a nepije ředidlo, vysvětlit, jak tak nehorázná πčovina mohla vyhrát?! Už na profilu té ptákoviny jsem předesílal, že akademickou porotu mohou tvořit klidně i čůráci, takže je nutné počítat s nejhorším možným scénářem. Bum, ono se to opravdu naplnilo. Večer, jako takový to byl pěkný. Viděl jsem tedy cirka jeho druhou část, protože jsem samozřejmě na tak trapnou událost ráčil zapomenout a vzpomněl jsem si čistě náhodou. Naštěstí to ten Gaylord z toho ultra debilního seriálu pořádně natahoval, takže mi nic podstatného neuniklo. Z celého srdce tedy děkuji pánům akademikům, že ocenili to trapné klokaní hovno a znepříjemnili mi několik nadcházejících dní, které budu muset věnovat kompletní psychické regeneraci. (23.02.2015)

Na vlně nostalgie s bojovníky za sociální spravedlnost. Hlavní cena pro filmy tesknící za časy, kdy Hollywood nedefinovali superhrdinové, 4 Oscaři pro skrz naskrz nostalgický Grandhotel Budapešť, muzikálové číslo připomínající slavné filmy ze zlatých časů americké kinematografie, vzpomínka na jeden z posledních velkých muzikálů Za zvuků hudby, důstojná a přímočará prezentace bez hlášek, které by se za každou cenu snažily jít s dobou, sympatický a vtipný moderátor, kterému vyšla většina vtipů, včetně těch, které důstojnost večera snižovaly (I pooped in a hat). Jestliže byl ceremoniál pojat jako oslava filmů coby kvalitní zábavy, kterou netřeba brát moc vážně (do čehož zapadají i ceny pro eskapistického Birdmana), vítězové jej obohatili o společensky angažované komentáře, tematicky se rozpínající od práv žen, Afroameričanů, homosexuálů a přistěhovalců až k upozorňování na nelehkou situaci osob trpících ALS a Alzheimerem. Inu, každý si přišel na své. Highlights: muzikálový úvod, Everything is Awesome, NPH ve slipech, děkovačka Patricie Arquette, sranda z Travolty, čtení pečlivě střežených tipů. Radost mi udělali zejména Oscaři pro: J. K. Simmons, Patricia Arquette, střih Whiplash, Citizenfour, adaptovaný scénář Kódu Enigmy. (23.02.2015)

Byla jsem smířená s tím, že mi v půl třetí ráno středoevropského času zazvoní budík, já se převalím na bok a moje snažení podívat se poprvé v životě na Oscary bude o rok odloženo (stejně jako loni). Budík opravdu zazvonil, já jsem naladila slovenský televizní kanál... a vydržela jsem do poslední minuty. Nemohu srovnávat s minulými ročníky, ale s Neilovým moderováním jsem byla spokojená, ač jeho úvodní muzikálové vystoupení zůstalo nepřekonáno. Hudební vložky mě až na píseň ze "Selmy" (záběry na plačící publikum si mohli odpustit) velmi bavily, z výkonu Lady Gaga mi až naskočila příjemná husí kůže. Přiznám se také, že po vyhlášení nejlepšího animovaného filmu jsem trochu ztratila koncentraci a přehled o dění na pódiu (chápejte, všechny tikety v háji). Jinak jsem ale byla z celého toho každoročního humbuku nadšená, sošky putovaly do těch správných rukou. P.S. Michaelovo žvýkání během celého přenosu působilo docela dost buransky, ale přesto je škoda, že nezavršil birdmanovskou jízdu. A Reese to slušelo nejvíc! (23.02.2015)