Waltzing Matilda
Tancuj Matylda
Režie:
Petr SlavíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Michal PavlíčekHrají:
Karel Roden, Regina Rázlová, Antonio Šoposki, Zuzana Kanócz, Simona Postlerová, Eva Leinweberová, Miroslav Babuský, Natálie Hejlová, David Depta, Jiří Rendl (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V příběhu inspirovaném skutečnou událostí žije uzavřený Karel (Karel Roden) ve světě řádu a striktních pravidel, ve kterém nezbývá mnoho místa pro empatii. Svou extrovertní a bohémskou matku Matyldu (Regina Rázlová), bývalou barovou zpěvačku, navštěvuje víceméně z povinnosti. Matylda přijde nečekaně o byt a Karlovi nezbyde než ji vzít k sobě. Jejich soužití je ale pro něj katastrofou. Zvlášť když vyjde najevo, že u Matyldy propuká Alzheimerova choroba. Jako možné řešení se nabízí, že o svéráznou babičku bude pečovat Karlův syn Pavel (Antonio Šoposki), nezodpovědný floutek pohrdající otcovou profesí exekutora. Společná domácnost tří rozdílných temperamentů různých generací přináší řadu humorných momentů, s postupujícími příznaky nemoci spíš tragikomických. Na první pohled bezvýchodná situace převrátí rodině život vzhůru nohama, ale tím, že to nevzdají, udělají něco důležitého nejen pro Matyldu, ale i sami pro sebe. (Bontonfilm)
(více)Recenze (160)
Smutných filmů o stáří a umírání je celá řada. Rázlová s Rodenem ale slibují velké dílo a taky se ho dočkáme. Ačkoliv Karel co do výrazových prostředků hraje už dvacet let to samé, funguje to. Regina si dojde pro Lva, režisér se myslím mihnul ve filmu na jedné fotce a kromě slušně hrajícího Antonia nejvíc zaujala krásná Natálie Hejlová. ()
Rok 2023 byl v rámci tuzemské kinematografie silným ročníkem na kvalitní dramata: Po afatických Němých tajemstvích, hermafroditickém Úsvitu a černohumorném Přišla v noci přichází na scénu další solidně natočený kousek - tentokrát z oblasti Alzheimerovy choroby, o níž mají diváci (vedle nečekané návštěvy tchýně) možná největší povědomí. Tancuj Matyldo stojí hlavně na silných výkonech Rodena, Šopoského a zejména Rázlové, jejichž herecké kreace dávají vzniknout uvěřitelnému příběhu, který může jednoho dne potkat každého z nás. Vedle zobrazení typických příznaků a projevů Alzheimera problematizuje film stejnou měrou i důsledky a dopady nemoci na blízké, kteří jsou postaveni před těžkou zkoušku. Slavíkův film je dalším z řady filmů, který potvrzuje, že stáří dokáže být opravdu kruté. ()
Přišlo mi to trochu jako vykrádání Anthony Hopkinsova Otce, ale tak co mají autoři pořád vymýšlet za novoty, že? Naštěstí jsou postavy pojaté ve své nejednoznačnosti a rozporuplnosti velmi slušně, dá se jim všem věřit, nejsou to jen šablony kapesníčkového filmu. Na druhou stranu se vlastně děje jen to, co čekáme, že se stane, a ono se stane. Naštěstí je to tu trochu napravené tím, že sice otec y syn v podstatě o všechno přijdou, včetně partnerek, ale našli cestu sami k sobě. Jinak ale je to natočené hrozně, televizně, interiérově, všechno v polocelcích nebo polodetailech, celky a exteriéry jsou tady asi jen dva, což u filmu pro kina velmi shazuje dojem. Navíc kameraman měl asi tentokrát Parkinsona, protože ruka se mu klepe neskutečně a v podstatě se skoro nedočkáme jediného solidního zarámování obrazu. Být to čistě televizní produkce, je to nadprůměrný televizní film, ale jako kinofilm jen mírný nadprůměr. ()
Na rozdíl od Přišla v noci se nedostavilo zklamání, ale obrovské nadšení. Tancuj Matyldo není pouze film roku 2023, je to nejlepší český film posledních několika let. Dlouho mě žádný film tak nesevřel u srdce. A v sále jsem evidentně nebyl jediný, v závěrečné půlhodině by bylo slyšet špendlík na zemi. Všechny čtyři hlavní postavy jsou znamenitě napsány a stejně znamenitě zahrány. Lze na ně nahlížet jako na čtyři přímky, které se nemohou nikdy protnout, nemohou se nikdy pochopit. A my je můžeme buď nejméně jednu anebo i klidně všechny čtyři nenávidět, nechápat, odsuzovat, litovat, ale v duchu si přát, kdy už se sakra aspoň dvě z nich protnou?! Souhlasím s tím, že Karel Roden a Regina Rázlová podávají životní výkony, platí to však ale i o Zuzaně Kanócz a mladém Antoniu Šopoském. Pokud tihle čtyři nebudou ověnčeni Českými lvy, budu to považovat za nespravedlnost. A to musím podtrhnout, že zbožňuji Elišku Křenkovou a Tatiana Vilhelmová předvedla strhující výkon v Bratrech. Silný filmový zážitek, na nějž nikdy nezapomenu. Kdyby tvůrci do snímku nevložili aspoň trochu humoru a špetku odlehčení, myslím, že by všichni diváci a divačky po půlhodině upadli do silně chmurných stavů. ()
Potlesk za neuvěřitelné Rodenovo sebeovládání, když mu v nelehký životní situaci nakráčí do dveří synek s lakonickým sdělením, že zhulenej a bez papírů rozmlátil cizí auto. Potlesk za předurčující scénu s jahodovýma knedlíkama. Potlesk všem třem hlavním postavám. ()
Film, který se mi sice moc líbil, ale na plný počet se mi to v prní chvíli nezdálo. Jakoby tomu něco chybělo. Stalo se ale něco nezvyklého. Postupně to ve mně jaksi doznívá, vrací se mi jednotlivé pasáže, skvělé výkony, scénář, hudba a i po měsíci to se mnou jaksi stále putuje a nemůžu se zbavit dojmu, že jsem viděl něco výjimečného. Teď už vím, že to je na plný počet. Tvůrcům vzkazuji "bravo" a "díky"! Připojuji nádhernou titulkou "Waltzing Matilda"... ()
Výborné komorní drama o nevyléčitelné nemoci a péči o nemocného člověka.. Oceňuji, že je celý ten příběh uvěřitelný, divák jako já má pocit, že sleduje život, ne filmové vyprávění.. Regina Rázlová fantastická, Karel Roden výborný a mladý Šoposki se mezi nimi neztratil, působil přirozeně.. Ode mne krásné čtyři hvězdy a pochvala za scénář.. ()
Manželé Petr a Nataša Slavíkovi natočili autobiograficky laděný film (viz zajímavosti) přibližující - nám, kteří onu tíživou zkušenost nemají - komplikovanou péči o rodinného příslušníka "postiženého" Alzheimerovou chorobou. Jako první musím říct, že si minimálně cením toho, že se co do celkového dojmu obešli bez laciného sentimentu, že se neuchýlili k "vulgarizaci" a "exploataci" (tedy že výsledný tvar nepřipomíná další smyšlenou storku z bulvárního časopisu pro ženy, dávající si za cíl vyždímat co nejvíc slz), naopak mně jejich přístup k tématu přišel relativně konstruktivní (dávající vzor adekvátní reakce na podobnou situaci) a empatický (až na tu karikaturu neschopnosti ošetřovatelů a sociálních pracovníků). Co se týče příběhu, tak podobně jako u Smyslu pro humor i zde není choroba pouze osobní a rodinnou tragédií, nýbrž příležitostí k tomu srovnat si hodnoty a dát do pořádku rodinné vztahy, tedy film se nesoustředí pouze na každodenní těžkosti, ale i na možnost pozitivní "metamorfózy", ne náhodou má slovo "krize" svůj původ v řeckém "krisis", kteréžto slovo může mít též význam "obrat" nebo "zlom". Může to vypadat jako nošení dříví do lesa, ale i za mě snímek stojí na výborných výkonech trojice Karel Roden, Regina Rázlová a Antonio Šoposki, obzvlášť se mi líbila paní Rázlová, z fleku bych jí dal toho Lva za nejlepší herecký výkon v hlavní roli (přiznávám, Přišla v noci jsem zatím neviděl), u Antonia Šopoského mě pak překvapilo, jak moc je podobný své starší sestře Marice Šoposké. 75 % ()
Strhující Roden i Rázlová. Místy mi až mrazilo. Ústřední linka pomalu se rozpadající osobnosti Matyldy byla svojí syrovostí na hranici geniality. Bohužel mi trochu vadilo, že vedlejší linka otec-syn byla ukázána tak nějak napůl. Proměna z hajzlů v nejlepší kámoše - tomu jsem prostě nevěřil. Na režisérský debut ale brilantně a zručně natočený kus o asi nejhorší nemoci, kterou kdy lidstvo poznalo. 80% ()
Na dosavadního dokumentaristu a televizáka nadmíru povedený celovečerák. Rázlová v pohodě, Roden po delší době ve výborné civilní roli, fajn dialogy a i tím humorem se naštěstí šetřilo. Občas to šlo trochu zkratkou, ten přechod v uvědomění si hodnot by zasloužil krapet vypilovat, ale jinak nemám výhrad. V krátkém sledu po Úsvitu další tuzemská událost, co mě přesvědčuje o tom, že nad českým filmem netřeba lámat hůl. [kino LUNA, s rodiči] ()
I když k dokonalosti něco chybí, ale díky námětu, který se dotýká každého z nás, dobrému scénáři, kde dialogy nešustí papírem a především hereckém koncertu Karla Rodena a Reginy Rázlové, se jedná o velice kvalitní český film, který může oslovit diváky všude na světě. ()
Je znát, že režisér a scenárista Slavík čerpal při psaní scénáře z vlastních zkušeností, protože dialogy i postavy působí velmi realisticky a příjemně civilně. Největším kladem jsou určitě trefně vybraní herci, o kvalitách dvojice Rázlová + Roden nelze pochybovat, osobně mě ale snad ještě více potěšil výkon Antonia Soposkiho. Všichni tři jmenovaní jsou aktuálně nominováni na České lvy a budu moc ráda, když to v letošním silném ročníku vyjde alespoň jednomu z nich. Snímek má ale bezmála dvě hodiny a jsem přesvědčená, že se mohlo alespoň 20 minut krátit a zapracovat na údernějším vyvrcholení. Nic to ale nemění na faktu, že se jedná o další důkaz, že loni se české kinematografii nadmíru dařilo. P. S. A jako korektorka mám pořád trochu problém s názvem filmu bez čárky před oslovením :). ()
V kolika verzí, kolik zpěváků, v kolika stylech a aranžmá u jedné písně, Waltzing Matilda; a právě tolik - ne-li mnohem víc - je variant milostného trojúhelníku: matka, její syn a jeho žena, ale tahle píseň se jmenuje Stárnutí k smrti (Alzheimer je jen subvarianta). Slavík v zájmu košatosti příběhu přibírá vnuka (ti většinou v chybí) a ošetřovatelky (v širším smyslu, ty chybí jen zřídka). Vyuštěním jsou jen dvě možnosti: matka zemře doma, matka zemře v ústavu. Pokud zemře doma, potom v mezidobí dojde k rozchodu muže a ženy. Žena argumentuje: když v obou případech zemře, proč ji mít doma? Protiargumentace je obtížná. Pokud se zdaří, následuje další argument: proč si tím ničit vlastní života? Na to se už sotva co dá říct. ()
"Mám na krku dementní matku a syn je lempl." Předvídatelnému příběhu o polidštění neempatického exekutora, žijícího podle řádu a pravidel, skrze Alzheimera jeho matky přidáme hvězdičku my všichni, kteří jsme se dobrovolně rozhodli starat se o někoho blízkého v terminálním stadiu (jakékoli) nemoci. Waitsovo Tom Traubert's Blues z elpíčka Small Change (1976) v závěrečných titulcích potěšilo. ()
Po "Přišla v noci", filmu, který opravdu nesnáším, je tohle balzám na duši. Silný a opravdový scénář, uvěřitelné dialogy. Skvělý výkon Karla Rodena a Reginy Rázlové. Lva za nejlepší herečku měla rozhodně dostat ona a ne ta děsivá osoba, která ho dostala jen a pouze za ztvárnění svého osobního šílenství (což mnohým docvaklo bohužel až při předávání). ()
Chtěl jsem napsat "mezi slepými jednooký králem", ale to jsem si rychle zamítl, protože to je dobrý film. A upřímně. Škoda jen, že to je natočené jak televizní film a výprava je někde na úrovni Spolu, což není automaticky zlé, jenom dost chudé na kinofilm. Vlastně mi to Spolu svojí mdlou vizuální stránkou dost připomínalo, trochu i tématem nevyléčitelné nemoci, ale zatímco tam jde o autismus, tady o alzheimera a na autismus se neumírá. Hlavní rozdíl ale je, že zatímco Spolu má scénář jak seriál na Primě, Tancuj Matyldo přináší psychologické vedení, dostatečně a uvěřitelně propracované postavy a je znát, že za tím stojí někdo, kdo ví, o co přesně jde a umí to i podat. Tento typ filmů často vydírá, v horším vydírá a nechává umírající (nejlépe děti) pronášet kýčovitá "moudra" o životě, ale tady je vydírání jen v samotném závěru a to ani není vydírání, jen zobrazení toho, co jednou muselo přijít. Přirozenost a snaha neždímat slzy z diváků za každou cenu je největší předností filmu, jelikož díky němu jde o film, kterému jde opravdu o to vyprávět o alzheimeru, ne o laciné citové vydírání. Jen škoda, že to vizuálně je tak zdechlé a bez nápadu, protože takhle jsem se nedokázal zbavit dojmu, že nejde o televizní film. A nezachrání to ani obstojí herci. Za mě tedy tři, ale velice silné a rozhodně si to budu pamatovat jako jeden z lepších nových českých filmů. Silné 3* ()
Silný film, který bych s klidným srdcem zařadil po bok ještě o něco silnějšího Otce s Anthonym Hopkinsem. Alzheimer je svinstvo a tady je ten rozklad osobnosti podaný dost sugestivně. Velký podíl na tom mají tradičně velmi dobrý Karel Roden a hlavně Regina Rázlová. Tu sice nemám zrovna moc rád, ale tady sem jí věřil každé gesto a prázdný pohled…80% ()
bida ceskeho filmu spociva v tom, ze ani z tak silneho tematu, ani s takovymi Herci, nedokaze vysoustruzit nic vic nez prumerny film. nechal bych divaka podojit jako v korejskem Nae meorisogui jiugae (2004), ale cesi zazdi kazdy nastup a promarni veskery potencial - smutna scenaristicka, dramaturgicka a reziserska story... skoda. ()
Na začiatku som sa potešil, že to bude zaujímavý film o živote exekútora, ale napokon sa z toho vykľul takmer výlučne príbeh o nástrahách Alzheimera. Nieže by aj táto téma nebola až taká zaujímavá, ale predsa len, tá o exekútorovi by bola originálnejšia. Aj keď sa tento film definuje ako komédia, tak až na zopár situácií to bola skôr smutná dráma. Postava Karela mi bola veľmi sympatická, no mal to veru ťažké - ako s chorou matkou, tak aj s ľahkovážnym synom. Celkovo to však bolo také nevyvážené a v štýle "čo už, taký je život". Slabšie 3* ()
Kvalitní český film byl ještě donedávna celkem oxymóron, ale posledních pár let se u nás dějí věci. Ne že by mě to obsahově kdovíjak chytlo a bylo to na mě trošku moc dlouhé, ale formálně je to bezchybná práce. 70% ()
Související novinky
Ceny české filmové kritiky ovládla Přišla v noci
Večer v sobotu 3. února 2024 proběhl v Divadle Archa v Praze 14. ročník slavnostního předávání Cen české filmové kritiky, které každoročně uděluje Sdružení české filmové kritiky výrazným a chváleným… (více)
Cenu filmových fanoušků získal Bod obnovy
V pondělí 15. ledna 2024 dopoledne byly na tiskové konferenci České filmové a televizní akademie (ČFTA) odhaleny nominace v rámci 31. ročníku předávání cen Český lev. Na začátku tohoto ceremoniálu… (více)
Ceny české filmové kritiky 2023 - nominace
Ve čtvrtek 4. ledna byly Sdružením české filmové kritiky oznámeny nominace pro 14. ročník výročního předávání Cen české filmové kritiky, které by tentokrát měly vyzdvihnout výrazná česká… (více)