Hra na oliheň

Crossover motivů Battle Royal a Saw, brilantně rozpracovaný do 8-hodinového kolektivního průchodu peklem. V líbivé barevné formě s efektní výpravou a kostýmy, s kvalitně budovanými postavami a sociologickým zkoumáním jejich chování, vynalézavými hrami s nejedním chytrým překvapením a notnou dávkou krve a brutality. Dong-hyeok Hwang v komerční masovce odvážně kombinuje všemožné popkulturní a žánrové trendy a vítězí na plné čáře. Epizoda 6 emocionálním knokautem, jaký jsem tady fakt nečekal. Jediné zakopnutí v pravděpodobnosti chování postav přichází až v poslední epizodě. Ta je zároveň uzavřená z prstu vycucanou rádoby překvapivou pointou, která odporuje jistým předešlým událostem. (18.11.2021)

Skvěle napsáno... Jak odnaučit gamblerství pomocí dětských her snadno a rychle. Hra na oliheň se kromě výborného scénáře, který přes pomalejší úvod a zbytečný epilog chytne a nepustí, se může spolehnout i na přesnou režii a perfektně vybrané herce. Hae-soo Park s přehledem vládne. Každá z her ukazuje jiný aspekt lidskosti a spoustě lidem to nebude po chuti. Upřímně nevím jestli potřebujeme další sérii. Takhle je to super, už ten epilog to malinko kazí. Tak do toho nedloubejte. (11.10.2021)

Kdyby se dnes taková zábavná soutěž konala v naší republice, asi byme si vybrali nějaké nudné dětské hry typu „Chodí Pešek okolo", „Škatulata, Škatulata, hejbejte se" nebo skákání v pytli. Určitě by se do ní přihlásilo pár bezdomáčů z Hlaváku a samozřejmě také pár gayů, kteří se chytí každé příležitosti, aby mohli hlásat do světa ty svý bludy a ukazovat to svoje visící nádobíčko. Taktéž je nutno dodat, že božský Hollywood už dorazil i do Asie a zanechal tam po sobě pachuť otevřených konců. Taktéž je nutno si přiznat, že soudruzi ze severní části korejského poloostrova se asi museli popadat za břicha, když vidí, jak to vypadá v jižním cípu tohoto poloostrova a jak lidé doslova bojují o holý život a to hlavně díky dluhům a nenažranosti jistých peněžních institucí, které nemají nikdy dost. U nich se do takových dluhů ani dostat nemohou, protože by jim to jejich vrchní velitel nedovolil a také hlavně proto, že tam tyto výdobytky moderního kapitalismu ještě jaksi nestačily dorazit, takže tam neviditelná ruka trhu ještě nestačila zasáhnout a nestačila tam otrávit spodní vody místních dolních vrstev obyvatelstva. V seriálu se poměrně často střídají vzestupné a posléze klesající tendence a kvalitou se pohybuje jako na horské dráze, kdy hutné akce vystřídá nicneříkající nicota ve které se nic důležitého neděje Ale je nutno dodat, že všem se samozřejmě líbí, když lidé umírají a když teče hodně krve. U toho se totiž nejlépe obědvá a člověku pak více chutná a má větší apetit, když vidí cizí neštěstí a zároveň jsou rádi, že nejsou na místech těchto nešťastných hrdinů. A také zde platí jedno moudré přísloví, které nám říká, že z cizího krev neteče. Nějací spiklenci v tom zase vidí konspiraci, že svět ovládá jedno procento bohatých lidí, kteří těch zbylých devadesátdevět procent užitečných ovcí chovají ve svůj prospěch a později, když už jsou nepotřební, tak hybaj na porážku. Protože, co by s nima asi tak měli dělat jinýho. Tvůrci se nechali inspirovat celou řadou věhlasných filmů ze kterých si půjčili jisté prvky. Pro příklad uvedu Hunger Games, Fantomase, Running Mana s Arnoldem Schwarzeneggerem, SAW a mnoha dalších skvostů světové kinematografie. Ale koncept zůstal vcelku originální a spokejeně se zde podíváme na příběhy inspirované dětskými korejskými hrami  převedené do dospělého světa a garantované vysokými výhrami. Je to něco, jakoby vám někdo řekl, ať skočíte třeba ze skály a když to přežijete tak za to dostanete třeba milion dolarů. Většina populace takovou nabídku odmítne, ale vždycky se najde nějakej trotl, kterej do toho půjde. Dále se mi zde líbila hudební stránka ať už od klasika Haydna či Modrý Dunaj od Strausse. Prozatím dávám 80% a do budoucna jsem zvědavý, čím nás překvapí tvůrci tohoto veleúspěšného seriálu. (24.10.2021)

Jako jo, docela fajn korejská variace na Battle Royale, Hunger Games, Saw, Cube, Escape Room, která se vymyká snahou o relativně dospělý sociální přesah. Jenže na to, jak seriózně se občas tváří, je jádro celé věci úplně banální, a provedení celé akce v detailech dost logicky haprující. Což nevadí u béčkové Escape Room (konceptem je to v podstatě totožně basic), která se nesnaží být ničím jiným, než béčkovou zábavou, ale u Hry na oliheň, která chce být spíš něco jako Parazit, mě to teda občas dost rušilo. A samotnou kapitolou je úplně otřesná linka s VIPs, cringe jak mraky. V nejsilnějších momentech výborné (zvlášť šestá epizoda je drtivá, byť vlastně od začátku do konce dost čitelná), v nejslabších rozpačité. Každopádně v porovnání s loňskou Alice in Borderland o světelnej rok výš. (23.09.2021)

Dal by se z toho sestříhat funkční sociálně kritický film se spoustou antihrdinů a špetkou brutálního násilí. Takto je to rozvleklé, do předposledního dílu místy celkem zábavné slepení žánrů, z nichž žádný nakonec není plnohodnotně zastoupen. Již předposlední díl dá tušit, že tvůrci naskočili na nyní populární vlnu pseudopřekvapivých zvratů, nic proti překvapení, ale musí dávat smysl. Jak Bílý kůň, tak následně hlavní organizátor her ho jaksi nedávali. Hlavní myšlenka celého seriálu je nepochybně zajímavá, ale dala se sdělit nejlépe tak za polovinu času. (09.10.2021)