Post Mortem

Maďaři mě opět nezklamali a natočili kvalitní duchařskou záležitost, kterou vybavili parádní pochmurně- tíživou atmosférou. Ocenil jsem, že tvůrci nevsadili na prvoplánové lekačky a místo toho přišli s uceleným příběhem, v němž postupně narůstalo jakési znepokojivé napětí. Posmrtné fotografie už dostaly svůj prostor v hororu "Ti druzí", Maďaři s nimi ale zašli ještě o krok dále a myslím, že se jim zadařilo. Na rozdíl od tzv. západních duchařských hororů nešlo o obvyklou skupinu paranormálních odborníků, jejíž členové vždy nejméně půl stopáže hledají, pak najdou, a pak litují, že našli. Umístění děje na uherský venkov těsně po skončení Velké války bylo z mého pohledu dobrým tahem a boj záhrobních navrátilců proti jen těžko pochopitelnému protivníkovi byl morbidně osvěžující (pokud takové slovní spojení vůbec dává smysl). Bavil jsem se výborně, jen v závěru jsem začal mít pocit, že to tvůrci zapíchli nějak moc rychle. Myslím, že si příběh zasloužil propracovanější zakončení. A chudák Marcsa, takové naděje... / Poučení: Pozor na nestabilní podloží. (06.03.2022)

"Chceš s mrtvolou selfíčko? Boj se Boha, holčičko!" V kráteru po bombě, pod hromadou mrtvol, tam to žije! Zmrtvýchvstalý Tomás vs. vymírající vesnice, ustrnulá v minulém století, nepřívětivá a tmářská. Fotografova temná komora ještě temnější než obvykle, vývojka ostrá, s feferonkami a ustalovač nestálý, až neklidný, jako černé duše mrtvých. Všude klid, jen v komíně s tichým praskáním doutná stařena. Do noci se mihotají plameny řady pochodní a jejich odlesky tančí po tváři zádumčivé holčičky, něžně krásné dvanáctileté víly Anny s moudrýma očima stoleté vesnické vědmy. Mrtvých je zde víc než živých a vyhrávají na celé posmrtné čáře. Mrtví před objektivem fotografa, mrtvoly naskládané ve stodole jako polena, posléze tam tančící čardáš, (ne)mrtví snídající v klidu u stolu... Našlápnuto k pětihvězdnému rigor mortis. Pak Piros Zánkay vesničany změnil na papírové draky a Péter Bergendy svůj maďarský guláš neuhlídal a připálil. Co dodat? Szamár, lófasz, birkafej? Nem tudom. (06.07.2022)

Niet pochýb, najobľúbenejším športom medzi dedinčanmi v Uhorsku bola gymnastika. Toľko kotrmelcov lietajúcich postáv vo vzduchu ste určite nikdy nevideli, ani na olympiáde. A v žiadnom filme ste nikdy nevideli toľko levitujúcich postáv. Chvíľami skutočne nervy drásajúce, chvíľami (nechcená?) paródia. Skvelý vizuál, hutná atmosféra, len ten scenár nakoniec (asi) neponúkne takú satisfakciu, akú po utieraní potu uterákom čakáte. Ale možno si len musím nechať ten záver poriadne uležať v hlave a uvidíme, možno sa pôjde na štyri levitujúce hviezdy. (15.03.2022)

Jak už tady zaznělo, tématicky se nejedná o nic zásadního. Fotograf, který prostřednictvím svého přístroje na něco přijde, tu byl mnohokrát. Hodně dělá prostředí maďarské vesnice, sychravá atmosféra a samozřewjmě herci. Ústřední tandem byl parádní. Co se týče strašení, tak tady jsem trochu na vážkách. V jednu chvíli se Bergendy blýskne fakt napínavou sekvencí, která dokáže slušně zahrát na nervy a v té druhé nechá po zdech plazit neumělé stíny či ukáže své zapálení pro levitaci, přičemž druhého je tady až moc. Navíc když se film přehoupl do druhé poloviny, napětí začalo ustupovat a  uječený závěr mě vyloženě nebavil. Pokud bych měl něco vypíchnout, tak to je samotné focení mrtvých a jejich aranžování a celkově slušnou technickou stránku. Ale jinak je to jeden z těch filmů, který na chvilku zaujme, ale druhého dne vyšumí. 50% (01.01.2022)

Osobně duchařin moc nevyhledávám ( spíš jen když má na nějakou chuť manželka, která má duchařiny ráda) a nejen proto, že už to není to co to bývalo. Moderní duchařiny staví jen na (pro mě nefunkčních) lekačkách, který jsou podpořeny zesílením zvuku. ,,Jak originální". Post Mortem je tak pro mě v dnešní době naprostým zjevením. Ještě víc jsem překvapenej, že s něčím takovým přišli maďaři. Do filmu jsem šel aniž bych věděl o co tady půjde. Kdybych věděl, že půjde o duchařinu (a ještě tak vydařenou), počkal bych s tím na manželku. Škoda. Zajímal by mě její názor. Za mě je to jednoznačně jedna z nejlepších duchařin posledních let, která nepotřebuje laciný lekačky ale staví na napětí a hutné atmosféře. (12.10.2022)