Post Mortem

Niet pochýb, najobľúbenejším športom medzi dedinčanmi v Uhorsku bola gymnastika. Toľko kotrmelcov lietajúcich postáv vo vzduchu ste určite nikdy nevideli, ani na olympiáde. A v žiadnom filme ste nikdy nevideli toľko levitujúcich postáv. Chvíľami skutočne nervy drásajúce, chvíľami (nechcená?) paródia. Skvelý vizuál, hutná atmosféra, len ten scenár nakoniec (asi) neponúkne takú satisfakciu, akú po utieraní potu uterákom čakáte. Ale možno si len musím nechať ten záver poriadne uležať v hlave a uvidíme, možno sa pôjde na štyri levitujúce hviezdy. (15.03.2022)

Maďari toho v hororovej branži veľa nenamútili, pričom to čo doposiaľ spískali, stálo poväčšine za hovno. "Post Mortem" by ale mohla byť prvá lastovička, ako v prípade Bebjakovho "Zla" na Slovensku. Ja osobne som už dávno nevidel ducharinu, ktorá sa bez obáv z lacných trikov odohráva aj cez deň. Detto je to so samotným tempom, ktoré solídne odsýpa zhruba od 1/3 snímku. Dalo by sa povedať, že tri hviezdy by boli absolútne zaslúžené, férové, ale dám štvrtú motivačnú, lebo ten "odpad" čo tu svieti je asi tak objektívny, ako pohľad voličov O-ĽAJNA na situáciu na Slovensku. (09.02.2022)

Osobně duchařin moc nevyhledávám ( spíš jen když má na nějakou chuť manželka, která má duchařiny ráda) a nejen proto, že už to není to co to bývalo. Moderní duchařiny staví jen na (pro mě nefunkčních) lekačkách, který jsou podpořeny zesílením zvuku. ,,Jak originální". Post Mortem je tak pro mě v dnešní době naprostým zjevením. Ještě víc jsem překvapenej, že s něčím takovým přišli maďaři. Do filmu jsem šel aniž bych věděl o co tady půjde. Kdybych věděl, že půjde o duchařinu (a ještě tak vydařenou), počkal bych s tím na manželku. Škoda. Zajímal by mě její názor. Za mě je to jednoznačně jedna z nejlepších duchařin posledních let, která nepotřebuje laciný lekačky ale staví na napětí a hutné atmosféře. (12.10.2022)

"Chceš s mrtvolou selfíčko? Boj se Boha, holčičko!" V kráteru po bombě, pod hromadou mrtvol, tam to žije! Zmrtvýchvstalý Tomás vs. vymírající vesnice, ustrnulá v minulém století, nepřívětivá a tmářská. Fotografova temná komora ještě temnější než obvykle, vývojka ostrá, s feferonkami a ustalovač nestálý, až neklidný, jako černé duše mrtvých. Všude klid, jen v komíně s tichým praskáním doutná stařena. Do noci se mihotají plameny řady pochodní a jejich odlesky tančí po tváři zádumčivé holčičky, něžně krásné dvanáctileté víly Anny s moudrýma očima stoleté vesnické vědmy. Mrtvých je zde víc než živých a vyhrávají na celé posmrtné čáře. Mrtví před objektivem fotografa, mrtvoly naskládané ve stodole jako polena, posléze tam tančící čardáš, (ne)mrtví snídající v klidu u stolu... Našlápnuto k pětihvězdnému rigor mortis. Pak Piros Zánkay vesničany změnil na papírové draky a Péter Bergendy svůj maďarský guláš neuhlídal a připálil. Co dodat? Szamár, lófasz, birkafej? Nem tudom. (06.07.2022)

Historický horor, v ktorom fotograf v časoch po prvej svetovej vojne prichádza do malej osady, aby fotil nebožtíkov, no osada je ovládaná paranormálnou aktivitou, takže mŕtvych bude postupne pribúdať. Duchársky horor z Maďarska? Tak to som bol teda zvedavý, napokon na pobavenie to až také hrozné nebolo. Scenár naivný, ale snahy bolo dosť. A toľko mŕtvol pokope sa často nevidí (makeup mali fakt slušný), a keď ešte aj začali ožívať s tými ich voskovými ksichtami, tak som si naozaj povedal, že aj James Wan by mohol filmu vzdať hold. Horšie to už bolo, keď nám storočné katolícke babičky v čepcoch začali poletovať vzduchom, tam to už zašlo do iného žánru, a takmer dve hodiny stopáže bolo pre tento film taktiež zbytočných. Pokiaľ ale naši južní susedia aspoň raz do roka nakrútia priemerný horor, nevidím dôvod sa sťažovať. (10.01.2021)