To

TO a o čtyři roky starší STůJ PŘI MNĚ jsou pro mě celoživotními srdcovkami - poprvé jsem je viděl v pubertě, okamžitě si je zamiloval a následně mě navedly na dráhu autora hororů s dětskými postavami (nebýt jich, nebyla by žádná TŘÍDA SMRTI). Filmový rok 1990 byl rokem Stephena Kinga - do filmu bylo adaptováno nejen To, ale také Misery, tedy hned dva z jeho podle mě nejlepších románů (plus povídka Noční směna). Komorní MISERY měla výrazně lepší startovní pozici - vzhledem k střízlivému rozsahu knihy a minimalismu příběhu s de facto jen dvěma postavami představovala podstatně menší výzvu a přitom nafasovala prvoligového režiséra Roba Reinera, který se už dříve blýsknul právě vynikajícím STůJ PŘI MNĚ. Oproti tomu zhustit epickou symfonii hrůzy se sedmi hlavními postavami (zachycenými navíc v dětství a dospělosti), nepočítaje Pennywise a samotné Derry s jeho pohnutou historií, do jednoho tříhodinového televizního filmu byl vpravdě herkulovský úkol (stejně jako u později zfilmovaných, podobně rozmáchlých a špalkovitých Nezbytných věcí) a i když výsledek za MISERY nutně zaostal, nemusel se za něj béčkař Tommy Lee Wallace (režisér mého nejoblíbenějšího, třetího HALLOWEENU) zas tak moc stydět. Košatý děj je nezbytně, ale citlivě a smysluplně redukován a přepsán, první, reminiscenční polovina s dětmi je velmi příjemná a připomene STůJ PŘI MNĚ, dětští herci včetně představitele Henry Bowerse byli dobře obsazeni a dobře hrají (a Tim Curry je skvělý Pennywise) a film tasí několik kvalitních hororových momentů (scény s krví, výrostek mizící v rouře, odvrácená stařenka mluvící klaunovým hlasem). Film sice není tak drsný jako kniha, což mi ale osobně nevadí, ale s odstupem času vidím, jak levně a naivně to působí, i díky přehrávajícím dospělým hercům a zatmívačkám, po kterých v americké televizi zjevně nastupovaly reklamní bloky. Jelikož jde ale o jednu z mých největších nostalgických srdcovek, nemůžu jít pod čtyři hvězdičky. Jinak popularitu tohoto snímku v českých luzích a hájích ilustruje i song skupiny Plexis To ("TO se zase vrátí, TO nás neopustí... Chceš balónek? Chceš balónek?" :) (03.10.2005)

Prvně, nikdy jsem nečetl nic od Kinga (ne že bych nechtěl, ale jeho knížky jsou na mě až příliš drahý a v knihovně nejsou stále k dostání). Ale tenhle film se mi líbil. První část je samozřejmě mnohem lepší, už jen díky dětským hercům, kteří jsou mnohem přesvědčivější a nepřehrávají oproti svým dospěláckým protějškům. Atmosféra je hutná, napnutá a díky flashbackům se pořád něco děje, takže se člověk nenudí. Zápletka je celkem jednoduchá, jako ve většině Kingových děl (nečetl, ale viděl jsem jich hodně). A příběh následně jen sleduje dění, které vychází z prvotní situace. V tomto případě je to tajemné zlo, které ovládá jedno maloměstečko, jakási hydra, která zastiňuje mysl každého jeho obyvatele ne nepodobná drakovi z pohádky, jenž jednou za čas vyleze z úkrytu a sežere pannu a zbytek nechá napokoji. Nejméně přesvědčivé jsou výlevy emocí, kdy většina dospělých prostě příliš přehrává. Šílenej strach sice cítit můžeme, ale určitě při něm každej nevyvádí jako nějaká hysterka. Druhá část je horší, protože je to už převážně na těch starších a ani dějově není nic moc. Všechno to dobrý a zajímavý se prostě stalo v tom prvním dílu. Zbytek už je jen klasický řemeslo bez jakýhokoliv lepšího momentu. (28.09.2006)

Celkově průměrný film s podprůměrnými efekty. Tak proč jsem ho hodnotil 4*..? Asi nejdůležitější věc je ta, že jsem se u něj nenudil, což je co říci, když je stopáž 192 minut. Další věc, je to tv. film takže rozpočet je zcela jiný, než kdyby byl film určen pro kinoprojekce. A pak tu máme knižní předlohu, která je opravdu dobrá a navíc má více jak 900stran. Takže se tvůrci museli pěkně zapotit, než dali do kupy tenhle snímek. Takže za mě 75% a jak už jsem psal 4* (27.10.2014)

Pro tři hvězdy vysypu z rukávu hned několik důvodů: za prvé - jsem předlohou nedotčená, což bude, soudě podle komentářů zde, filmovému zpracování výhodou, za druhé - má se jednat o film televizní, takže vyžaduje trochu odlišné nahlížení, tím si rovněž polepšil, za třetí - uběhlo asi patnáct let od dob, kdy u nás frčel na videu, a krom nepříjemných pocitů přinesl také pobavení, neboť výkřiky "nechcete balónek?" a "všichni se vznášíme" se mezi členy rodiny pro jejich častou reprodukci staly až, nebojím se toho slova, kultovními:-). Za čtvrté - nyní, po dlouhém časovém odstupu, jsem opět cítila mrazení v zádech, ani ne tak z klauna, i když příjemný, TO tedy vážně nebyl, ale z celého podtextu dětských vzpomínek a návaznou snahou dospělých řešení, k tomu jsem však musela dozrát, tehdy jsem TO tak neviděla... (20.03.2010)