ostravak30

Jestli je trojka přímočará, čtyřka je ještě přímočařejší. Po bitvě Ivana Draga s Apolo Creedem se rychle rozhoduje Rocky, že to zvládne. Upřímně moc nechápu, jak si mohl A. C. myslet, že ruskou mlátičku porazí. Vždyť prakticky vůbec netrénoval a sám to Rockymu v předchozím díle říkal, takže to mi nedává logiku. Tu postrádá i závěr, kdy všichni po slovech amerického boxera vstanou a hromadně tleskají a všechno se najednou zdá sluncem zalité, Rusko se mění. Z mého pohledu jde o už několikrát opakovaný model, jen se místo dvou černošských amerických protivníků objevuje klasický souboj boxera zkušeného staršího a dravého mládí. Zde okořeněno o věčný boj USA vs. Rusko (tehdy ještě Sovětský svaz). Jak pro Dolpha Lundgrena tak i pro jeho filmovou manželku Brigitte Nielsen to navíc byly v podstatě začátky kariér.

XXL je taková nenápadná komedie, jejíž půvab se skrývá v náznacích. Jako první pronikáme do světa židů. Okrajově se dozvídáme něco o jejich myšlení i způsobech žití v současné Francii. Pak už přijdou na řadu obchodní praktiky a do toho se míchají rodinné vazby. A už tehdy filmaři varovali před drobnými Asiaty, kteří se pomalu dostávali do naší přízně. Evropská gastronomická kultura tiše trpí a silně krvácí, ale to je konzumním realistům jedno. Gérard Depardieu je zde vskutku okouzlující a pobaví, ale i jeho protipól nezůstává pozadu. Stejně jako další postavy. Jak jsem říkal, jde o nenápadnou komedii, která ale rozhodně není tak špatná, jak se zdá dle zdejších procent.

Kam uhnout očima je téma, které je v podstatě nadčasové a dnes možná aktuálnější než v době natočení. Je to skutečně tak. Důchodců přibývá a pomalu není, kdo by se o ně staral. Lidé musí chodit do práce, někdy mají i vícero povolání a pak je to složitější. Znám to z vlastní zkušenosti v naší rodině. V tomto případě sice strýc (Josef Somr) opravdu zastupuje krvelačnou šelmu, která jen čeká na rozdělování majetku, ale rodičům Zdeně Hadrbolcové a Jiřímu Zahajskému těžko něco vyčítat. Byť se film snaží z nich udělat hyeny. Sami mají velké výčitky a konstruktivní řešení opravdu hledali, to se jim musí nechat. Syn je tedy k nim mírně nespravedlivý. Nakonec se řešení najde, ale kluk se nezachoval zrovna správně, mohl mít na svědomí smrt... Pokud to rodinná a sociální situace rodiny neumožňuje udělat jinak, pak tzv. domov důchodců, důchoďák, domov pro seniory, domov s pečovatelskou službou apod. nemusí být nutně největší zlo. Pokud se sestry samozřejmě nechovají špatně a je o ně dobře postaráno, pak mají přístup k lékařské péči a navíc i zábavu v podobě mnoha aktivit. Chápu ale, že je to leckdy těžké rozhodnutí...

Na to, že se jednalo o film z roku 1938 je to hodně zajímavá podívaná, která má docela slušnou výpravu. Pravda je, že Sherwood nevypadá zcela jako anglický les a přišel mi hodně divný. Nyní už chápu, když vím, že Anglii zastoupila Kalifornie. Ale bojové scény vypadají opravdu dobře a to včetně svižných šermířských soubojů. Všimnout si ovšem lze, že v detailu meče skutečně nikoho neprobodnou a ani neteče krev. Tím se celá verze liší od pozdějších a modernějších. Ona je vůbec pojatá ve stylu 30. let. Romanticky a někdy až trochu zjednodušeně. Ale na oko vypadá opravdu dobře.

Byl by to hřích je seriál, který asi správně upozorňuje na rizika pohlavních nemocí a zároveň připomíná dobu, kdy se o AIDS nevědělo prakticky nic. Z dnešního pohledu by to mohlo být až úsměvné, kdyby nemoc nezabíjela lidi, jaké mýty a hlouposti mezi gayi kolovaly. O to smutnější je tehdejší postoj lékařů a vědecké obce. Homosexuálové navíc patřili do skupiny odsouzeníhodných. Jak toto období prožívají mladí lidé v 80. letech, v jakých časech žila společnost a jak se na věc dívalo okolí. To všechno je součástí seriálu. Na jedné straně takováto témata nelze odsuzovat, ba právě naopak, ale druhou stránkou mince je zpracování. Chybí třeba zastoupení žen homosexuálek. Vidíme prakticky jen gaye. A opravdu bych vynechal scény, kde se gayové olizují nebo otevřený pohled na sexuální akt. Všeho moc škodí.

Od počátku se Případ pro exorcistu profiluje jako zajímavý kriminální příběh. Jenže pak se to začíná trochu kazit. Policisté se chovají strašně, jeden trpí předsudky, druhý rasismem a to je navíc hodně stručný výčet toho, čeho se vyšetřovatelé dopouštějí. Překvapí i jejich relativně častý amatérismus. Atmosféra je dobrá jen v prvním díle a to ještě tak do půlky. Pak začínají hlavní hrdinové tápat ve tmě a i celé rozuzlení je vysloveně zklamání. Souhlasím s kolegy níže, že člověk místy opravdu nevěděl, zda se smát či to brát vážně.

Juraj Jakubisko je pro mě osobně hodně rozpačitý režisér, o kterém nevím zcela co si myslet. Na jedné straně točí filmy jako je tento, na druhé šílenosti typu Post Coitum. Tady zachycuje situaci po válce a v 50. letech s prvky autobiografickými. I díky Ondřeji Pavelkovi a Boleslavu Polívkovi opravdu kvalitní záležitost. A na rozdíl od jiných recenzentů se mi líbila i Markéta Hrubešová, kterou jinak mezi oblíbenými herečkami nemám. Je to docela zajímavý pohled na člověka typu Pepe zasazeného do hrůz 50. let. Snímek má mnoho poloh. Jak ty úsměvné, vážné, tak nostalgické i dojemné. Jediná věc mi na něm vadí. Když se točil a točí film český se slovenskými herci, nikdy je nikdo nedaboval. Toto už je kolikátý slovenský film, kde je český herec předabován!

Možná, že knižní předloha, mě neznámá, funguje ve své podstatě dobře. Celý příběh je postaven na složitých rodinných vztazích, což je blízké téměř každému z nás. Dorozumění mezi jednotlivými generacemi je těžké, což je pochopitelné vzhledem k faktu, že věk rodinných příslušnic se liší. A každá z nich má tak zároveň i jiné představy o životě. Na mě to celé ani herecky ani zápletkami nepůsobilo špatně. Jediné, co mi vyloženě kazilo dojem byly kulisy. Pohyb na dřevěných kostkách a bezduché bílé pozadí se mi prostě nelíbily. Ale to je vyloženě můj dojem. Ono to celé totiž ani nemělo žádné pořádné vyvrcholení, jako by to skončilo někde uprostřed.

Sláva těch nejznámějších mayovek byla jako zlatá žíla. Tepat dokud to šlo. A tvůrci tepali. Ačkoli Žut je také podle knihy slavného spisovatele. A z divokého západu se přenášíme do divokého Balkánu. Zůstal pouze Lex Barker, ostatní hrají zcela jiné role. Humor je tu sice opět zastoupen, dobrodružství nakonec také, ale paradoxně by se tento film měl dějově odehrávat až po Vinnetou - Poslední výstřel. Na mě jsou ale téměř dvě hodiny moc a děj se různě tříští než dojde na hlavní rozuzlení. Navíc ani k souboji mezi Old Shatterhandem alias Karem ben Nemsím a Nirwanem alias Žutem nakonec nedojde. Zajímavé by navíc také bylo zjistit, jak se z Old Shatterhanda stal proslulý hrdina Balkánu. Tady na mě totiž působí hodně podrážděně, úplně jinak než v těch slavných filmech s Vinnetouem. Závěrečná poznámka pak půjde k jedné scéně, kdy K. ben N. vytáhne dva statné chlapy na laně...už to samo o sobě je kousek, ale pak následuje střih a on je svazuje...a to kruci dokázal jak?

Asi není moc filmů, kde by Bruce Willis byl za padoucha a Richard Gere svým způsobem též, protože je vytáhnut z vězení. Jde o neobvyklou dvojici. B. W. si navíc střihne roli známého zabijáka, který mění účesy, kostýmy, byty, auta a hlavně se neštítí zabít kohokoli a kdykoli. Možná kdyby film netrval 120 minut, tak by se dal snést. Ale velká část snímku zabere pátrání po Šakalovi a jeho přípravy. Tím se film stává trochu méně svižným a na samotnou akci zbude jen závěr. Ten navíc není až tak velkolepý. Od takového protivníka bych čekal rozhodně důmyslnější unikání a propracovanější plán na moment, kdy něco nevyjde. V tomto filmu je ale hodně krve, zajímavých zbraní a čekání až se konečně začne něco dít a dojde k vyvrcholení.