hansel97

Od Andersona za sebou mám zatím teprve jen Grandhotel Budapešť a ve srovnání s ním jsem poměrně zklamaný, protože jsem prostě čekal něco hodně jiného, než co se mi dostalo. Scénář není špatný, má dobré základy, ale komediálně je slabý a jako drama působí průměrně. Dost toho zachraňuje výborné obsazení, na které je radost se dívat, ale necítím to na nic víc než lepší průměr.

Tak tohle šlo kompletně mimo mě, působí to nevěrohodně a divadelně a i dialogy jsou opravdu příliš teatrální, přestože jejich myšlenky nejsou špatné. Konec je docela čekaný, jediné štěstí je, že to není moc dlouhé a nestrhávám sice právě za to, ale provedení se studiovou pláží je hodně špatné.

Překvapivě dobré na poměry zdejších hororů, ale vedle Ghoula tohle pro mě pořád vyšlo o něco slaběji. Tady byl totiž můj zásadní problém herci, nebo lépe řečeno jejich urputné neherectví, které mě často až příliš rušilo. Snad jen hlavní postava mi přišla jako někdo, kdo aspoň trochu uvěřitelně hraje. Efekty celkem slušné, ale bohužel nijak objevný děj se zvraty. To však vyvažuje velmi dobře navozená retro atmosféra a zábavné prostředí školy. Slušný hororový průměr zajisté.

Celou první hodinu jsem to viděl na tři hvězdy, protože to byla docela nuda. S první smrtí už se hodnocení v mé hlavě začalo zdvihat a nakonec jsem dokoukal film poměrně spokojený díky naprosto perfektnímu zapadnutí všech střípků příběhu do sebe a velmi drsné a zábavné hodince a půl ke konci. Jennifer Jason Leigh by za svůj výkon zasloužila přinejmenším nominaci na Oscara, neboť mě fascinovala po celou dobu, co byla jako Daisy na obrazovce.

Velmi autentické, což je jedna z věcí, kterých si na The Diary of a Teenage Girl cením. Opravdu věrohodně působící vypravování z pohledu teenagerky, čímž musím smeknout před tvůrkyněmi a talentem Bel, které role naprosto úžasně sedla. Není to žádná otřepaná klasická romance náctiletých, ale celkem drsné reálné vyprávění. Velké plus za vyumělkované obrazy skrze Minnieiny kresby! Jediné, co mě zamrzelo bylo velmi patrné upozadění role Kristen Wiig.

Pokud je něco v Posledním vlaku funguje opravdu až mrazivě, je to stísněná atmosféra, která tu fungovala jako způsob pro udržení neroztříštěného děje, což se u válečných dějů často stává. Opravdu bych nečekal, že 2 hodiny jízdy ve vlaku by stačily na celovečerní filmy, ale tady to vážně dobře vyšlo a myslím si, že perfektně vyšla atmosféra, kterou však dodalo už samotné prostředí. Pochválil bych atmosféru dokreslující kratičké flashbacky ze života postav, které jsem tak často ve válečných filmech neviděl a myslím, že tady velmi dobře dokreslovali charakter postav a divákův vztah k nim. Mohli se však soustředit na o trochu větší množství postav.

Naprosto dokonalá šílenost, která často vyznívá spíše komicky, ale vlastně bych ji ani nebyl schopen zařadit do žánru, protože tohle je prostě jako něco, co jsem nikdy nikdy neviděl. Vše funguje naprosto na výbornou, ale musím přiznat, že více než druhá polovina filmu mě bavil Farrellův pobyt v hotelu, spíše než jeho putování s osamocenými a Rachel. Každopádně jsem nadmíru spokojený a nemůžu zapomenout vyzdvihnout ty dva úžasné plakáty, kde Rachel s Colinem objímají neviditelně toho druhého. To je prostě bomba!

David O. Russell si s Terapií láskou nastavil velmi vysokou laťku, kterou už asi nikdy nepřeskočí, i když kdo ví... Každopádně po American Hustle je pro mne Joy druhým zklamáním a nemluvím o odpadním Accidental Love, ale přestože jsem chtěl nejprve hodnotit průměrně, nakonec jsem hodnocení zvedl, protože posun k lepšímu tu od minule je a chtěl jsem, aby se to promítlo na hodnocení. Prakticky vše tu stojí na výkonu Jennifer, herecky tu Bradley a Robert nepředvedli skoro nic, ale hlavně z důvodu, že jim nebyl dán prostor. Scénář není špatný, ale příběh místy působí tak nějak nevzrušivě a nechává vás chladným. Myslím, že Russell by mohl zkusit i jiné herce a přestat se soustředit jen na nacpání hvězd do snímku, každopádně za to jak královsky mě Jennifer 2 hodiny bavila, jsem nakonec hodil 4 hvězdičky, přestože jsou hodně hodně slabé čtyři.

Zaprvé musím říct, že pro mě bylo zprvu složité se chytit, jelikož o Apple a Jobsovi nevím prakticky nic a film skáče rovnou do děje, což však oceňuji mnohem více, než klasický životopisný film "nejlépe" zobrazující děj osobnosti už od dětství. Moc se mi líbila chronologická roztříštěnost, protože film tak nemusel být zaplácaný prázdnými pasážemi a herecky je to vyloženě koncert pro Fassbendera, kterému bych za to klidně přál Oscara. Šikovně a zajímavě namíchaná kombinace jeho profesionálního a osobního života.

Nikdy nepochopím jak to ta Nancy dělá, že mě dostane něčím naprosto obyčejným a civilní. Myslím, že takhle se pozná talent, když dokáže uchvátit i naprosto obyčejným. A to moto na plakátu je svatá pravda, vzhledem k tomu, že z filmu této režisérek tenhle atakuje titul toho nejlepšího. Velmi velmi velmi příjemné, naprosto mi to zlepšilo náladu.