AloeB

Quien no apoya, no folla... Vedlejšák při vejšce typický spíše pro studentky konečně zastávají borci a daří se jim to skvěle. Nemám tucha, zda je Only for you real či jen obdobou only fans, ale jestli tam má Claudia Salas své obnažené fotky, tak sem s tím. Provedení brigádky je sice brilantní, focení je zábavné a Samuelovo dovádění řádně pikantní, ale celé to trpí zásadní blbostí - jednak, že si kluci neuvědomili, že Sama pod maskou by poznal i slepý v tunelu, a druhak, že možné vyloučení za focení erotických snímků ve školní uniformě jednoduše chlapci mohli zvážit - to je jak Peter Parker, co se po nepřijetí zapomněl odvolat.

Z vyústění lze možná trochu cítil kalkul scénáristů, kteří se potřebovali zbavit postavy Felipa, aby mohla pátá sérka navázat na čtvrtou bez odkazů k těmhle breve srandám, ale ani trochu mi to nevadí. Felipe je totiž frajer, obyčejná postava, která ale pomáhá a má módní cítění, který v mých očích navíc stoupl, protože dokázal odmítnout Cayetanu, z níž se po svém otravném začátku stává zajímavá postava. Rozhodně zajímavé, jinak ale poměrně zbytečné rozšíření hlavních sérií.

Pablo Agüero zcela moudře pochopil, že něčemu takovému by neslušel dlouhý formát a natočil kraťas. Velmi povedený, nutno říct, avšak stále jen jednoduchý kraťas, který je víc filmovým obrazem než obsáhlým filmovým románem či novelou.

Don't f**k with cats but people, said the sage. Kinky document o době, kdy ještě YouTube ukazoval disliky a o faktu, že sedět dlouho u facebooku možná není úplně zdravé, ale když se hecnete, třeba dopadnete narcistického zabijáka. V mém případě je smutné, že mně mnohem smutnější přišla posedlost nerdíků dopadením blázna než jeho činy samotné. Na závěr upřímné přání: Lidi prosím, nezabíjejte koťátka.

Vskutku nespravedlivé hodnocení (58% k únoru 2022) může být dáno rozličnými faktory; přepínáním mezi dvěma jazyky, komorností, absencí vyhrocených vztahů, akce či zbytečného sexu; ale je nutné vzít v potaz i možnost, že divák je jednoduše debil a očekával úplně jiný hon na čarodějnice (výjimečně nemyšleno ve smyslu pornografickém, ale bohužel v mnohem perverznějším) - jaký by čekali od typického španělského filmu na Netflixu, přiznejme si však sami, že v tomto případě očekávání na baskický film na Netflixu ještě nemáme. Temný, syrový film o tom, že být ženou hovořící ďábelským jazykem (výjimečně nemluvím o galicijštině) se zkrátka nevyplatí, byť tím alespoň filmovému divákovi dopřejete vskutku pekelný taneček s recitací těch nejkouzelnějších veršů v baskičtině. Atmosférou srovnatelné s jinými lokálními peckami jako Errementari nebo Handia, byť se odehrávají v jiných dobách a jsou malinko jiného žánru. Skupinka holek se snaží vymanit ze sevření krutého, bezcitného a očividně i impotentního inkvizitora, načež v něm jedna z nich probudí touhu spatřit sabat. Víc vědět netřeba, zapínejte a ochutnejte sami (film či zbožně i Amaiu Aberasturi).

Jakože... ne. Už i jednička je slabší snímek, ale navnadí na pocit čínské mytologie a pohádkovou atmosféru. Pak přijde had zelený a všechno smete, dostane se nám post-apokalyptického města, tibetského záporáka a spoustu minotaurů - jen si pochutnejte na pejskokočičkovském dortu, ještě ten Krteček tam chyběl. Pár dobrých nápadů to má, reinkarnace bílé hadice v tom klukovi, masky a snad i pár dalších, ale nic to nemění na tom, že jsem u toho občasně usínal.

V životě jsem nehrál Lížu kredenc a nikdy by mě nenapadlo, že se jednoho dne podívám na seriál based on it. Ale přílišný hype a slibovaný vizuál mě nakonec donutil, do jednotlivých epizod jsem se sice trošku nutil, ale obecně jsem z toho měl spíše pozitivní pocit. A závěr mě pak jen utvrdil v tom, že ano, tohle je adaptace nad kterou někdo skutečně přemýšlel a jakkoliv mám pochybnosti s věrností původního zdroje, tak vzhledem k brakové hře mě to vůbec netrápí - ať je totiž co je, tak z ní Metlix vykřesal líbivé steampunkové dobrodružství s postavami, které fungují a rozhodně tam nejsou jen proto, aby tam byly. A moc jsem si zamiloval Vi a tu policajtku, doufám, že ty kočeny skončí spolu.

Že by i jeden z šílených klaunů tohoto filmu hravě předčil filmové To, to není třeba zdůrazňovat, ale tihle magoři by si dost možná došlápli i na Jokera, který je oproti nim ztělesnění nevinnosti. Tolik k referencím na jiné filmové klauny, ještě by stačilo postesknout si, že Balada triste de trompeta pokračuje ve stigmatizujícím leč však populárním trendu psychopatických klaunů, který snad už i poslední provozovatele tohoto řemesla přesvědčí, že Gacymu fak nemá cenu dělat cosplay. Hravá až bizarní kombinace nešťastné španělské historie minulého století s tragikomickým příběhem kluka, který nikdy klukem nebyl, determinovaného k tomu se klaunem stát je všechno, na vysoké škále od geniality k blbosti, kterou Álex de la Iglesia umí prostě kvalitně vybalancovat (čemuž se ostatně po Las Brujas de Zugarramurdi a 30 monedas není třeba divit, ať už jde o čarodějnice, démonická monstra či psychopaty s klaunským líčením, ten kluk to prostě umí rozehrát), trochu se však obávám, že jsem v případě tohoto filmu trochu nepochopil konec. Je sice krásné, že se (alespoň dle premisy zde na ČSFD) snaží film ukázat kontrast mezi autoritářským Frankovým režimem a nevinností, tak to druhé neměl ukazovat na vraždícím klaunovi, který střílí po lidech a vyvolává v nich chaos - a už vůbec ne nechat Carolinu Bang (por cierto, neskutečná herečka, když už jsme u klaunů, tak by mohla být žhavou kandidátkou na roli Harley Quinn) milovat toho duševně menšího z obou magorů (čímž nechci omlouvat násilnosti toho duševně většího z obou magorů). To je ale možná jen nepochopení z mojí stranu, obecně na film pohlížím pozitivně a na scénu, kdy se Javier ptá teroristických atentátníků, k jakému cirkusu patří oni, snad budu vzpomínat ještě dlouho.

Kolumbijští X-meni se sice tváří jako lákavý dobrodružný animák, v závěru je to ale jen poměrně impotentní rodinné drama zabalené do překrásné animace a písniček na jedno brdo. Čímž nechci tvrdit, že je Encanto nutně špatné, ale jde o poměrně přesný popis toho, co divák dostane. Na jednu stranu je to geniální, přeci jenom které dítě se nedovede vcítit do Mirabel, nevýjimečné holčiny ve své perfektní rodině obdařené vzácnými dary. Navíc má brýle, což prý filmu nahnalo kredity. Navíc je ve filmu vidět jasná inspirace proudem magického realismu, kdybych měl konkrétně zmínit (asi to jediné, co si k tomuto tématu pamatuji) Márquezovo magnum opus Cien años de soledad, kde samotné Macondo je očividně předlohou pro Encanto nejen z morfologického hlediska; rodokmen Madrigaldů je možná méně obsáhlý, ale stejně extravagantní jako Buendíů a náznaky kolumbijské historie taky celkem pomáhají (vojáci ve flashbacích). Je tedy trochu škoda, že zápletka postrádá většího konfliktu a vyústění je poměrně sterilní a bohužel i předvídatelné. Vzhledem k hispanoamerickému zasazení jsem (poněkud nespravedlivě) počítal s druhou Coco, což je mi película numero uno, bohužel však Encanto na mexickou pohádku nesahá ani po stránce hudby, na kterou jsem se taktéž těšil a která si svoji slabost v konečném důsledku jen kompenzuje šílenými videoklipy (kde e. g. Kerberus byl zcela zbytečný, o to víc je hloupá jeho přítomnost v trailerech). edit: Ok, má averze vůči songům v tomto filmu je možná tím, že jsem to viděl se španělským dabingem, ale hej, Coco jsem viděl nejprve v češtině a pak se španělským dabingem a minimálně Recuerdame mě chytlo v obou jazycích. A angličtině nemám ani duda.

Čím tento snímek - 白蛇：缘起 - rozhodně oplývá, je překrásný vizuál (v němž se odráží skutečná čínská kultura či jen západní představy o ní, nechci soudit) a exotické prostředí, tolik k důkazu, jak moc na zasazení záleží a jak silně dovede změnit dojem z finálního snímku. Z příběhové stránky týče totiž není Bílá hadice nijak inovativní, mnohé není prokreslené a závěrečná bitka je celkem otrava. Přesto to však hodnotím za tři, aha.