Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Animovaný
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (121)

plakát

Silo - Holstonova volba (2023) (epizoda) 

Ani druhý díl nezklamal. Ve všech ohledech byl stejně kvalitní jako pilotní díl. Velmi oceňuji práci s postavami, jsem rád, že se role Juliette zhostila úžasná Rebecca Ferguson, kterou můžeme znát např. z filmu Dune: Part One (2021). Také se začíná zamotávat děj a začínají vyvstávat otázky, co vlastně viděla Allison? Co se stalo technikovi? Jak vypadá svět mimo silo? a mnoho dalších. To mi přijde skvělé, pokud jste ovšem nečetli knihy a neznáte tím pádem konec. Znovu jsem velmi spokojený, dávám zase pět hvězdiček.

plakát

Silo - Den osvobození (2023) (epizoda) 

První díl na mě udělal skutečně dobrý dojem. Četl jsem knižní předlohu, která je podle mého názoru vynikající, a tak jsem bedlivě sledoval, nakolik se bude děj seriálu lišit od knih. To se do velké míry povedlo. Moc mě potěšilo, že silo je uděláno vizuálně přesně tak, jak jsem si ho představoval. Postavy jsou podle mě ztvárněny herci, kteří se k nim pěkně hodí. Prostředí je dost temné, což je dobře, protože to pěkně dotváří dojem, že se jedná o podzemní silo. I hudba se ke snímku perfektně hodí, za mě sto procent. P. S. Doufám, že ostatní díly budou stejně dobré.

plakát

Malý upírek (2020) 

Jedná se o docela příjemný film pro menší děti tak kolem deseti dvanácti let. Příběh je poměrně jednoduchý a i poměrně zábavný. Samozřejmě se zde vyskytují jistá klišé - motiv vyděděnce, hlavní postava nespokojena se životem, která rebeluje apod. Ve filmu se podle mě nevyskytuje zbytečně násilí a ani zbytečné americké uchylne vtípky a narážky.

plakát

Poklad na Stříbrném jezeře (1962) 

Po několika letech jsem se rozhodl podívat se na tento kultovní snímek a následně ho ohodnotit dospělýma očima. Na prvním místě je dle mého třeba říci, že se jedná o snímek objektivně skvělý, a to že všech možných úhlů. Začnu s hereckým obsazením a postav, pak jsem naprosto spokojen. Lex Barker, Pierre Brice a (za mě) např. Ralf Wolter byli naprosto skvělými volbami. Hlavní záporák Cornel je také parádní a velmi uvěřitelný. Prostředí, další velmi důležitý aspekt, je také velmi dobře vybrané. Je vidět, že tvůrci si dali práci s hledáním jednotlivých lokalit. Území tehdejší Jugoslávie, především Chorvatska, bylo tou nejlepší volbou (v rámci Evropy). Příběh poměrně věrně kopíruje knihu Karla Maye, jen vynechává zbytečně dlouhé popisné pasáže, což mi vyhovuje. Scenaristicky perfektní práce. Nemám co vytknout.

plakát

Renfield (2023) 

Jako první bych se rád vyjádřil k žánru: nemyslím si, že je to horor v pravém slova smyslu. Je zde sice pár scén, kdy se divák lekne, ale to je způsobeno ne tak strašidelnou atmosférou jako "výbuchem" hlasitého zvuku a oslepujícího světla. A ano, je zde sice spousta krve a násilí, nicméně bych to zařadil spíše jako akční, možná trošku thriller, ne jako horor. Komedie to je určitě, při několika scénách jsem se docela nasmál, byť to nebyl žádný hlubokomyslný humor. O tom, že je to fantasy, není pochyb. Příběh sice není bůhví jak originální, ale zasazení do dnešní doby byl podle mě dobrý nápad. Jednotlivé postavy byly jak sympatické, tak i naprosto "nasírací", výběr herců paráda. K mínusu za mě patří zbytečně moc krve, docela velká uřvanost a velké množství násilí, bez jehož větší části bych se obešel. Jinak vřele doporučuji.

plakát

Papírový dům (Netflix verze) - Epizoda 3 (2017) (epizoda) 

Pozor, spoilery: Třetí díl mi přišel stejně dobrý, jako ty předchozí. A to z více důvodů. Jednak do popředí vystupuje Alice "Jehňátko" Parkerová, díky které se mj. podaří identifikovat Ria, jednak se vyostřuje vztah mezi Riem a Tokio, což dodává dílu na napjatosti. Někteří únosci se také více sbližují s některými rukojmími a vzniká v podstatě mezi nimi cosi jako "oboustranný" Stockholmský syndrom. Pro city, jako je láska, však v této loupeži není místo, jak je již v mnohých komentářích zmíněno, takže to těm, kterých se to týká, spíše ubližuje. Přibývají i chyby, kterých se lupiči dopouštějí, takže to vyvolává otázku, jak se s tím vypořádá tajemný El Profesor, který je sice génius, ale ne Bůh, takže jsou jistě věci, se kterými nemohl počítat. Také se vybarvuje Berlín, který je hybnou silou a šéfem celého týmu. Ukazuje se, že se jedná o velmi inteligentního muže se schopností jednat s lidmi, ale zároveň, že jde o egocentristu, ale je velmi sympatický. Největším záporákem tohoto dílu je za mně Arturito, kterej je strašnej srab, ale ostatní nutí, aby dělali věci, které je pak dostávají do problémů. Na závěr bych řekl, že třetí díl obsahuje více napětí a také hru s psychologií postav, takže si divák musí pomalu začínat vybírat, ke komu se "přidá". Což je oproti předchozím dílům velké plus.

plakát

Koala Johnny: Zrození hrdiny (2012) 

Zprvu se film jeví jako příběh s klasickou zápletkou, kde je hlavní hrdinou zvíře (nebo člověk, to je jedno), které je jiné než ostatní, a proto je ostatními zvířaty šikanováno a odvrhováno. Pak však dostane nabídku, která se neodmítá, a tak jí využije. Má však samozřejmě i problémy, aby se jako neřeklo. Docela běžná zápletka, kdy hlavní hrdina chce někam patřit a aby ho všichni měli rádi. Přišlo mi také, že pro malé děti to úplně není, nevím, zda mohu pochopit všechny narážky a smysl filmu vůbec. Pochopitelně tam nesměla chybět ani láska. Ve filmu se objevuje také docela velké množství klišé, jako např. když Johnny ve velkém "zachrání" ostatní koaly, ale pak se ukáže, že je to vlastě jen nýmand odkudsi z Horní Dolní a ne žádný Koala Kid. Ale jinak animace pěkná, audio pozadí pěkné, většinou bez těch amerických trapných vtípků, takže relativně milé překvapení.

plakát

Pach krve 4: Krvavý počátek (2011) 

Tento díl přinesl asi tolik, co jsem od něj očekával, tedy stejnou, ne-li o něco větší brutalitu než v předchozích dílech a také více propracované jednotlivé postavy. Myslím, že O'Brien pojal tento snímek velmi kvalitně, byť v některých aspektech byl o něco slabší, než jeho předchůdci Rob Schmidt a Joe Lynch (síla příběhu, námět apod.). Nicméně oceňuji vizuální efekty, které jsou znatelně lepší, než u předchozího dílu, byť je dělí pouhé 2 roky (především propracovanější masky mutantů). Ovšem (vzhledem k tomu, že se jedná o béčkový film), se zde vyskytuje velké množství klišé. Zaprvé, hlavními postavy tvoří skupina mladých lidí, což můžeme pozorovat nejen v každém díle této "mini série", ale i ve filmech Hory mají oči (i když zde pouze částečně), Jack in the box 1, 2 či v seriálu American horror stories apod. Dále bych pak zmínil některé scény, které jsou naprosto nepravděpodobné, jako je třeba scéna na počátku, když skupina přijede zrovna do té nemocnice, kde byly před dvaceti lety provozovány experimenty a výzkumy na zmutovaných lidech. Ovšem atmosféra, kterou dokázal O´brien vytvořit, je naprosto dokonalá, takže to kompenzuje předchozí nedostatky. Za mě proto všechny hvězdy.

plakát

Kocour v botách: Poslední přání (2022) 

Musím říci, že jsem z byl na začátku filmu tak trochu zklamaný. A to především z charakteru kocoura jakožto hlavní postavy. Vždy jsem ho vnímal jako kladného hrdinu, obdobu Zora mstitele, nyní se však z něj stal naprostý ignorant, který je opěvován pro každou maličkost a je mu vše promíjeno. Líbí se mi však, že má film i filozofický přesah a zabývá se konečností života, což je ostatně i hlavním tématem tohoto snímku. V podstatě vypráví o tom, jak se stárnoucí kocour pokouší získat zpět svou "nesmrtelnost" ve formě devíti kočičích životů a neustále se při tom musí potýkat se smrtí, která je zobrazena jako velký, strašidelný vlk. Celý snímek provází otázky, jak se vyrovnat s tím, že je smrt na blízku? Můžeme se s ní vyrovnat? Jak se vyrovnat s tím, že ztratíme svou minulost, což ztěžuje fakt, že jsme byli slavní? I když je to klasifikované jako pohádka (v podstatě to je i podle mě pohádka), myslím, že je to docela hlubokomyslné. Srovnal bych to například s Guillermo del Toro's Pinocchio (2022). I zde můžeme sledovat velmi dobře promyšlenou hlubokou dějovou linku. Nebo mě napadá například srovnání s filmem El laberinto del fauno (2006), kde také můžeme sledovat kromě pohádkového námětu i hodně hluboký příběh (malá holčička, dcera důstojníka proniká do tajemného světa v labyrintu). Celkem tento film hodnotím jako lehce nadprůměrný, čekal jsem od režisérů o něco více, na druhou stranu to má nějaké hlubší směřování, na které divák musí přijít sám, takže hodnotím asi 80%.

plakát

Zpráva (2020) 

Myslím, že úvodní citát vystihuje situaci naprosto perfektně. Je dobré, že se takovéto filmy točí a že ukazují  život v koncentračních tak surově a naturalisticky. Také je podle mě dobře, že se na vzniku těchto snímků podílejí sami Němci, kteří tak v Německu pomáhají šířit osvětu. Konkrétně tento snímek mě zaujal právě sou surovostí. Atmosféra je pořádně hutná. Filmu dodává věrohodnost i použití více jazyků, je dobře vidět národnostní rozložení tábora. Jednotlivé postavy jsou zahrady parádně, především hlavní aktéři, jak Židů, tak Němců, podávají skvělé výkony. Herci vězňů skutečně vypadají hrozně hubení, což ještě podtrhuje věrohodnost snímku.