Bossi123

Jelikož jsem si chtěl doplnit vzdělání ohledně hororu, rozhodl jsem se zhlédnout celou franšízu Conjuring universe. Rozhodl jsem se postupovat chronologicky, The Nun (2018) mám tedy již za sebou. Zprvu by člověk neřekl, že se jedná o horor (relativně odlehčená atmosféra, tedy až na smrt dívenky, rozverná hudba). To se ovšem změní ve chvíli, kdy dívky ze sirotčince přijdou do nového domova, který skrývá nejedno tajemství. Líbí se mi pozvolné tempo, divák má dostatek času na to zvyknout si na prostředí a hlavně poznat hlavní postavy. Ve filmu se vyskytuje pár pěkných jumpscarů a hra se světlem, díky kterým je atmosféra skutečně napjatá ve správnou chvíli.

Přijde mi, že motiv je velmi podobný jako ve filmu Grimmcuty, kdy děti také vidí priseru, která je pro dospělé neviditelná, jen skrze mobilní telefony. Nicméně monstrum z tohoto filmu mi přijde mnohem více propracované, více strašidelné. Ve filmu se objevuje mnoho klišé, jako již zmíněný motiv, nereálné reakce, lidé se chovají naprosto iracionální (chodí na nebezpečná místa sami apod.). Jinak parádní hra s psychikou, docela dost pěkných lekaček, takže za mě celková spokojenost. Herecké výkony také docela fajn.

Tenhle film mě docela překvapil. Sice se tam objevuje spousta klišé (hl. postavy jsou mladí cápkové, co točí bizarní videa, film je zčásti nahráván na kameru samotnými herci, jako např. u filmu REC). Taky mě přišlo, že z postav se zbytečně dělají totální a**holes (Kris, nový cápek), fakt mi to přišlo naprosto nesmyslné, když se začali hádat v tom výtahu. Takhle se to vyhrotit vůbec nemuselo, ale zároveň chápu, že tvůrci chtěli nějaké emoční vypětí. Obecně k atmosféře filmu: bylo tam pár docela strašidelných momentů. Hra s emocemi hlavních postav byla docela zdařilá.

Bohužel mě tento snímek velmi zklamal. Ve filmu se objevuje velké množství klišé, jako např. motiv hlavních hrdinů coby skupinky 13 letých vševědoucích dětí, naprosto hloupí dospělí, kteří dětem nevěří, strašidelný dům atp. Ve filmu se též vyskytuje strašně moc velmi nepravděpodobných situací. Z dětí tvůrci dělají přihlouplá a totálně naivní stvoření. Konec byl očekávatelný. Velké zklamání.

Bohužel musím říci, že mě tento film velmi zklamal, byť se zpočátku tvářil jako relativně slušné (nebo přinejmenším dostačující) áčko. Bohužel se tam objevuje tolik klišé a ohraných motivů, že se na to v podstatě nešlo koukat. Zaprvé motiv otce, který se přehnaně věnuje práci a rodině vůbec, naštvaná manželka usilující o rozvod, rebelující děti, souboj mezi několika miliardáři. Pokud se podíváme na hlavního hrdinu, jde o skutečné neoriginální postavu (celou dobu si všichni mysli, ze právě on je strůjcem všech těch útoků a největší zrůda, na konci všemi opěvovaný rek). Herecké výkony také nic moc, Liam Neeson (nar. 1952, Velká Británie),má podle mě skutečně na víc. Mnohé scény jsou také hrozně málo uvěřitelné (viz reakce děti na rozvod rodičů - skoro až hysterický záchvat dcery vs vcelku chladná reakce na to, když se dozvěděli, že mají v autě bombu a mohou kdykoli zemřít). Za mě podprůměrné béčko.

Mladík Chris opouští svou těhotnou ženu, své přátele a prostředí, aby vyšetřit záhadné zmizení svého blízkého přítele a ještě zásadnější kult posedlý apokalypsou. Obraz muže, který navzdory všemu a všem udělá nějaké rozhodnutí, které ho pak hodně stojí, jsme mohli v historii hororu vícekrát. Například ve filmu Sinister, kdy se otec spisovatel přestěhuje se svou rodinou do domu, kde se odehrály brutální vraždy, podobně ve filmu Conjuring. Ani záhadné kulty nejsou ničím originální, mohli jsme je sledovat např. ve filmu Naked Cannibal Campers,The Coven (2022) a mnoha dalších. Nicméně tady to docela fungovalo, hlavně ve spojení s pěknou, klidnou hudbou a relativně povedeným záběry přírody. Celkově na mě film působil dobrým dojmem, byť byl že začátku trochu zdlouhavý a možná až zbytečně popisný. Na druhou stranu téma okultní společenství je hodně oblíbené u mnoha diváků, takže tím u mě získávat velké plus.

Po zhlédnutí tohoto filmu jsem příjemné překvapen. I přes předchozí seznámení se s recenzemi, které byly poněkud rozpačité jsem zašel na Asteroid city do kina a v podstatě si nemůžu stěžovat. Film je koncipován velmi netradičně, a sice jako divadelní hra, kdy máme jednoho vypravěče, který nás dějem provází a vysvětluje, jak hra vznikala a seznamuje nás s jednotlivými postavami a záležitostmi. Pak zde jsou dva typy scén. Jeden typ jsou černobílé scény zobrazující vznik hry, doprovázené výkladem vypravěče. Druhý typ je pak dej hry, který se však neodehrává na jevišti, ale v normálních filmových kulisách jako klasický film. Jednotlivé scény se střídají a dej je rozdělen na několik scén a prolog. Velmi zajímavě zpracováno. Prostředí je příjemné, postavy rozmanité a herci pečlivě vybraní. Několikrát jsem se i zasmál, nicméně jsem od tohoto filmu jakožto komedie čekal více vtipných scének. Kulisy jsou přiměřené, ale působí poněkud nepřirozeně, což je ale dost možná záměr. Celkový pocit je dobrý, nicméně na pět hvězd to především kvůli rozvláčnému dějí a nedostatku komických scén není.

Od Šimizua jsem viděl nejdříve remake právě tohoto filmu z roku 2004 a přišel mi naprosto vynikající, a tak jsem se rozhodl podívat se na originál. Film je již od začátku dost temný a docela brutální (např. úvodní scéna). Hned od prvních minut na mě působil mnohem více věrohodněji a naturalisticky, než film z roku 2004. Věrohodnost se týče především postav (hlavně mladá sociální pracovnice a stará paní), ale také jednání a jednotlivých reakcí (jako příklad můžeme uvést scénu ze začátku, kdy sociální pracovnice přichází do bytu paní Sači. Hodně na mě zapůsobila stísněnost domu, kdy se významná část filmu odehrává v několika místnostech, což způsobuje jakýsi klaustrofobický pocit a násobí děsivost strašidelných scén. Ve filmu se však objevuje několik nelogických scén. Například (POZOR SPOILER) v první třetině filmu má na návštěvu k manželům sestra muže Hitomi, manželka muži říká, ať přijde co nejdříve z práce, protože sestra má přijít brzy, ona však přišla až navečer. To je však za mě jediný minus, občasná nelogičnost scén.

Po parádním zážitku ze shlédnutí filmu Kruh jsem se rozhodl podívat se na další slavný japonský horor. Od Takaši Šimizua jsem čekal hodně vysokou laťku, což se také vyplnilo. Ve filmu od počátku vládla hustá atmosféra. Tu nejvíce zhušťovalo prostředí – dům nemocné a lehce mentálně retardované postarší dámy Emmy. Ten má, jak jinak, velmi hrůznou a tajemnou historii, a tak se tam i dějí totálně strašidelné a ujeté věci. První lekačka byla sice očekávatelná, na druhou stranu jsem se skutečně vyděsil. To, že do filmu dají i duševně narušenou dámu, které její zážitky nikdo nevěří, byl velmi dobrý nápad, který dodával filmu mysteriózní nádech. Jedna z mála věcí, která mě fakt otravovala, byl český dabing japonských postav. Úplně nechápu snahu namluvit Japonce tím jejich přízvukem, přišlo mi to zbytečné. Taky jsem nepochopil, že některé scény nebyly nadabované vůbec (např. když Yoko na začátku telefonuje nebo když se dívka baví s malých chlapcem v domě Emmy). Nicméně to je pouze (z mého pohledu) chyba na české straně, a proto nebudu za toto mínus odebírat procenta

Tento díl považuji za velmi zdařilý. A to z několika důvodů. Především humor, o který se postarali Sempé a Goscinny, autoři tohoto geniálního komiksu, a také tvůrci tohoto snímku, byl hlavním měřítkem při určování hodnocení. Nacházelo se zde i několik vtipů pro dospělé, viz vrhač kopí Hermés s nabušenou pravicí. Mile mě překvapila nápaditost autorů, co se týče rozmanitosti úkolů.  Český dabing se postaral o své. Můžeme zde sledovat vynikající výkony Libora Terše (Asterix), Jana Schánilce (Obelix) či Martina Janouše (Gaius Papula). Samozřejmě mi přišlo velmi fajn, že se zde neobjevuje zbytečné násilí – přinejmenším ve filmu nikdo nezemře a neteče zde žádná krev. Velmi významným měřítkem byla také animace, která věrně kopírovala knižní předlohu.