Útes smrti

Atak na čtyři hvězdy. Je to celou dobu napínavé, hudba až na několik perfektních smyček na piano abstinuje, a má to tu správnou atmosféru. Sem tam zabolí jednotvárnost záběrů, snímek ale moc prostoru k manévrování nedává, takže se podle mě tvůrci s tímto problémem poprali více než obstojně. I když mohlo mrazit o něco více, nemám proč si nějak razantněji stěžovat... (20.03.2011)

Nepotřebuju efektně natočené ukousnuté končetiny za každou cenu, ale tohle? Pusto, prázdno, nikde nic. Nic ale bylo zřejmě i v hlavách tvůrců, kteří přišli se scénářem na několika stránkách a vyslali čtveřici (původně pětici) ne zrovna sympatických výletníků na širý oceán. Ústřední dvojice ještě předtím stihne poukázat na svůj zamotaný milostný vztah, pronese pár zbytečných vět, s jinou dvojicí prorazí motorový člun a na jachtě pak pozná, jak vypadá její spodní část. Andrew Traucki má za sebou coby režisér pouze krokodýlí dobrodrůžo Krvavá laguna, komorně laděný a bez speciálních efektů natočený import od protinožců Útes smrti nabízí leccos, jen ne napětí nebo atmosféru. Je v něm až příliš scén, kdy hrdinové plavou a jen civí kolem sebe, jestli neuvidí žraločí ploutev, jejich koupání tak zákonitě začíná být za chvilku hodně únavné.. a otravné!! O žádný umný tah se tu nikdo nesnaží a diváka jen neustále napadají myšlenky, že tohle šlo přeci udělat lépe (i když má film nálepku „podle skutečné události“). U staršího, podobně laděného Otevřeného moře lákala víc než žraločí zuby zápletka (já, můj partner a nekonečná voda), tady toho lákavého moc nezůstalo. Bohužel.. (22.10.2012)

Jak film hodnotit? Inu příslušné scény a konstrukce logiky psychologie reálného emočního otřesu postav ve filmu jsou věrohodné a prakticky se nelze chovat ani jinak. V této souvislosti setkání s vládcem moří, který je dokonale přírodou uzpůsoben ve svém prostředí k zabíjení, se sluší alespoň dodat, že se to týká jen některých druhů žraloků. I když žralok samozřejmě není jediný tvor, který může v moři zmrzačit či zabít, ale je zde i spousta jiných nebezpečných mořských živočichů. Leč to jsem asi trochu odbočil, vrátím se k filmu. Nutno dodat, že Útes smrti se v mnohém shoduje s filmem Otevřené moře. Možná, že někdo namítne, že v ději není nic, co by tady ještě nebylo a že se opakují scény již z předešlých obdobných filmů. De facto, ony totiž ty neobvyklé osudy lidí jsou vždycky napínavé, ale nedívá se na ně lehce proto, že jsou pravdivé. (26.04.2011)

Další ze série... samy proti přírodě. Tentokrát od režiséra Krvavý laguny která se mi nějak extra nelíbila, tohle je upřímě o něco málo lepší ale taky jsem se setkal se stejným problémem jako u režisérovy prvotiny a to že po půlce jsem se strašně nudil. Nicméně režisér má jedno velký plus u mě a to že vybýrá mořský potvory které mi jsou nejvíce sympatické. Příběh je sice zase nezajímavý ale aspon napětí by se dalo krájet. Ale jak jsem řekl bohužel jsem se po půlce spíše nudil. (15.08.2012)

Mořeplavci, mořeplavkyně, mořeplavčata, nelezte do vody co je hodně zubatá! Když mi žena řekla, na co by se večer chtěla dívat, jen jsem si povzdechl - to se po Čelistech ještě pořád někomu chce točit filmy o žralocích? Ano, je tu časový a technický posun ale i tak. Čelisti zpravidla odzívám a tak jsem si řekl, že si přinejhorším alespoň trochu schrupnu. Ale ejhle, ono se na to dalo koukat (nejen díky Zoe Naylor, do jejichž nádherných nohou bych se zakousl, ani bych nemusel být žralok), občas to bylo hodně napínavé a děsivé (náhlé žraločí útoky), muselo se uznat, že žraloka je ve filmu tak akorát, ani moc, aby to bylo přelácané, ani málo, aby to nudilo. Ty delší scény, napínající nervy, byly taky hodně povedené. Ono přiznejme si, představa, že je člověk uprostřed širého oceánu a kolem vás krouží zubatý kolos, asi vyděsí každého diváka. Film uplynul jako nic. Jen je třeba u něj moc nepřemýšlet, spíše vypnout mozek a nechat se unášet a vlnách, jež se občas zbarví do ruda. Ty lidi se někdy nechovají moc rozumně. A přesně jak napsal Obitus, ta podivná věc na ostrůvku mi leží v mysli ještě teď. Byl-li to záměr, smekám, byla-li to nevědomá náhoda, povedla se. (11.06.2011)