Hra peněz

Líbí se mi, že se to odehrává na malém prostoru, že to je v první řadě film, který chce diváka zaujmout a také ho pobavit, ale ve druhé řadě je to film, který ukazuje, jaké jsou ve společnosti problémy. Je to ukázáno dost naivně a prvoplánově, ale pak zde padnou slova, která jsou děsivě pravdivá: "A co mi můžete? Co jsem vlastně udělal protizákonného?" (05.09.2016)

Mám rád podobné "finančné" thrilery a po vypuknutí krízy sa ich natočilo neúrekom a ozaj priniesli zaujímavé pohľady tému peňazí. Tu si zobrala Jodie Foster na paškál akciové investovanie, doslova ho vyzliekla donaha a bez akéhokoľvek emotívneho súdu odhalila mnohé súčasné praktiky silných hráčov na finančnom trhu. Dej filmu sa odohráva v reálnom čase a tým mu dodáva neuveriteľné napatie a tempo. Záver síce nepatrí k najoriginálnejším, to však nebolo podstatné. (18.06.2016)

Nuda k ukousání. Jodie není vyloženě špatná režisérka, její problém je nedostatek invence. Pan Bobr nebyl špatný, ale rozhodně neměl vytěžený potenciál. Stejně tak tomu je v Money Monster, které má herecké ksichty a líbivé prostředí, ale nemá drajv, originalitu a chytrost. Lepší film na sobotní večer, kdy se Vám nechce u filmu moc myslet. (12.08.2016)

Napätie asi také, ako keď pozerám s dcérami Večerníček. Scenár je miestami tak blbý, až mi bolo Clooneyho občas ľúto. Neviem kde sa stala vlastne chyba? Posrali to scenáristi, herci, Jodie? Neviem, ale Money Monster je plytký "takmershit" s nulovou zábavnosťou, nech už sa berie ako sonda, ako triler, ako dráma, ako whatever... (13.09.2016)

I u nás měly tupé lopaty onehdy úžasnou možnost skvěle investovat. Ten dobrák se jmenoval Viky, od pohledu altruista a filantrop, a tak za ním zůstaly tisíce spokojených dicků. A že Viky dělal, co mohl, aby se ti intelektuální investoři, co mu nasypali kupónky, měli dobře! Kupoval jim imrvére tryskáče, stovky luxusních nemovitostí ve světových metropolích, drahé sportovní brka a dokonce i několik velkých továren. Jenže on takový dik, to je povahově pěkný zmrd, a tak ten blahoslavený investiční klubík začal nakonec Vikiho špinit a pomlouvat, že místo aby se o ně staral, tak zevluje a někde radši potají kope podzemní chodby. Což byla samozřejmě jen mrzká pomluva, protože ten skvělý člověk nikdy nedržel lopatu v ruce. Nakonec došlo až k tomu, že na něj šťastní majitelé desetinásobku poštvali orgán. Jenže on by takový orgán naštěstí nenašel ani vlastní koule, a proto stihl Viky sbalit před tou hroznou nespravedlností kramle. Ale jak už to na tom světě chodí, neskončil ten úžasný chlapík věru dobře! Ubožákovi zbyly jen oči pro pláč, jak teď musí z obýváku čumět na nějaké zkurvené moře na zaplivaném ostrově daleko, předaleko od své milované vlasti, živořit na rybích jikrách v nuzné chýši 43+4 s pouze pětikilometrovou ranvejí, po které se musí dennodenně plahočit nějakou plečkou od Martinova Ástna ke svému Lírdžetu, kde si člověk s alergií na telecí kůži a mahagon ani pořádně nepohoví. A o takové nepřející dičí svini je i tento film. Tu ale v tomto případě jistota desetinásobku rozparádila natolik, že naběhla na Žužu Žorže a skoro celou stopáž mu mává pistolí před držkou. Uot els? Inu, skoro nic. Je to ale překvapivě po Pissmejkrovi asi nejzábavnější nespreso, co Jirka dosud uvařil, skvěle zahrané a ta vyrachtaná feministická lesba s fretčím xichtem to režijně a dramaturgicky i vcelku vkusně vysufražetkovala. Jen je trochu škoda, že po výborné první polovině nedotáhli poměrně zdařilé memento toho, že každý, kdo někdy vyslovil slovo burza, opce nebo derivát, by měl pro blaho budoucích generací dávno viset vykuchaný na kandelábru, až do stejně stylového konečníku a závěrem se to zvrhlo v hloupý, patetický, žlutohnědý holyúdský maglajz. (15.06.2016)