Ad Astra

Ad Astra neni moc dobry film. Proc to pisu? Protoze jsem se na ten film neskutecne tesil:( Povazuju Interstellar jako jeden z nejlepsich filmu co jsem kdy videl a tak mam nadeji, ze podobnych skvostu si uziju vic. Nemuzu to ani nazvat prumerem. Spis jde o to z jakeho pohledu se na film divate a pripadne s cim srovnavate, to bude film bud 4/10 nebo 6/10 Film je neskutecne nadherny ale.... je to mismas napadu a nedoresenych myslenek a zanru, zajimavy sceny jsou uspechany,kratky a stopaz film nahani na mistech, ktery zajimavy nejsou. To by nevadilo, kdyby to fungovalo jako celek. Nebo mel neco co by upoutalo zrak nebo ucho i pri slow pasazi. Soundtrack se tezko akceptuje po Intersterallu ale tady je upravdu nevyrazny a kdyz u slowpaced filmu jako treba Drive, hudba hraje prvni housle, Ttady mame slowpaced film s naprosto nevyraznym doprovodem. Prapodivny scenar, zvlastni nelogicke a nemotivovane jednani postav. Velka inspirace od Blade Runnera 2049, Interstellaru, Gravitace ale to cele je nejak divne poslepeno dohromady. Film je natocen tak, aby bylo dost zajimavych scen do traileru. Je to z toho dost citit. Ty nejzajimavejsi sceny uz mame v traileru a ve filmu jsou opravdu na par tuctu vterin. Kdyz budu hruby a cynicky tak je to pribeh o synu, ktery leti za otcem, po ceste potka opici a piraty, par divnych a nelogickych postav, nasledne znicehonic (podivne motivovanou) udela kokotinu a kdyz se vraci domu, boji se aby mu doma nevynadali. Not great, not terrible Pustte si radsi Interstellar, 2001, Martana, Gravitaci, Arrival, First man a dalsi... Skoro kazdy z techto filmu ma svoje mouchy ale vi cim je a nabizi nejakou celistvost a odejde po nich plny emoci...pozitivnich. Na to jaky jsem mel ocekavani, tak silene zklaman. (19.09.2019)

Oho, nakonec ano.*** Je to sice na dvě astry nejvýš, za tu deklamativní a deklarativní doslovnost, plakátovou zploštělost, aby sdělení pochopili i doma, ale o to je to vlastně přiléhavější facka: film, co se střílí do obou nohou tím, že jak reflektuje lidstvo v jeho úpadku a lidi v jejich sobeckém, nekurážném skrývání se před vzájemnou i společnou odpovědností, v jejich utíkání před překážkami (per aspera se do názvu ani nedostalo a zbytek úsloví divákům pro jistotu předem přeložili) do vzdálených snů, v jejich schopnosti donekonečna unikat před vlastní situací doma třeba až do hlubin vesmíru, na nekončící mise, musel být natočen naprosto polopaticky, aby se jeho kritickému sdělení uniknout nedalo. Ray Bradbury i Stanislav Lem už jsou dnes očividně příliš složití. *** A když si tohle uvědomíme, je to najednou svěží, hezká a srdce svírající podívaná, existenciální báseň o prozření člověka tváří v tvář chladné prázdnotě, o zrození lidskosti v syrovém vanu daleko od lidí, o přechodovém rituálu lehkomyslného zabloudilce v lidského syna. A tak se skláním a zahozené tři astry do kytice přidávám (i když nepředstírám, že bych skutečně věřila, že režisér byl tentokrát tak geniální, a ne tak nešikovný). *~ (28.12.2020)

„Most of us spend our entire lives in hiding..“ Koncept Apocalypse Now, kdy kambodžskou džungli nahrazují nejvzdálenější prostory naší sluneční soustavy. Škoda jen, že cesta tentokrát není i cílem, ale jen cestou k cíli. A až u něj člověk pozná, že když za hranicemi svého orbitu hledá něco, obyčejně nalezne všechno.. Co se týká audiovizuální stránky, tak platí, že: (¾Nolan + ½Zimmer) + van Hoytema = (Gray + Richter) + van Hoytema.. (09.07.2020)

James Gray se po Ztraceném městě Z trefil ještě jednou! Ad Astra je v podstatě mistrovské dílo, které umně balancuje mezi blockbusterem a staromilským sci-fi eposem, přičemž se pevně obtáčí kolem tématu otec a syn. Klíč k úspěchu spočívá v tom, že se jede po archetypální žánrové kostře, všechno je ale realizované skrz prakticky působící efekty a přísný důraz na hlavní postavu. V jiných rukou by z Ad Astra byl typický akční flák moderního střihu. Gray se však vešel někam mezi Interstellar a Gravitaci a natočil skvěle ubíhající dobrodružství, které je tak akorát napínavé a tak akorát osobní, aby vás ty dvě hodiny poctivě semlely ze všech stran. Z fleku se tu dá žasnout nad vizuálním podáním, nad akcí, nad herci i nad přímočarou vizí, jejíž prohlubování je možná doslovné - ale vzhledem k tématu je právě verbalizování ústředních motivů tím, co ve finále utahuje šrouby. Za mě tedy velká paráda a pevně doufám, že takhle spokojený nebudu sám. (13.09.2019)

Mezi 3* a 4*, první polovina jednoznačně na 4*, místy až na 5*, celou první hodinu jsem byla v podstatě nadšená. Byl zde velice zajímavý pohled na kolonizování území mimo naši planetu, vizuálně i zvukově úchvatné. Ale ve druhé polovině jakoby film chtěl být něčím úplně jiným. Jde v podstatně o psychologický pohled do nitra jednoho astronauta, ale zatímco v první polovině ten balanc mezi psychologický pohledem a sci-fi blockusterem funguje dokonale, v té druhé to začne být ubíjející a vy si uvědomíte, že ten film není vůbec tak chytrý, jak se snaží vypadat. A i to celé rozuzlení je takovéto, u kterého si řekne "hhh, ok". Je to dobrý film, ale jiskru ztratil v půlce. (21.09.2019)