Godzilla Minus One

G-1.0 je snímek o tragédii, kterou přináší nečinnost a strach. O motivaci, která donutí jedince k akci a finální oběti. Pravý opak tomu veselému americkému blbnutí, stvořenému pro odpočinkovou zábavu co jsem viděl před pár dny. Japonci zde otevírají staré rány a využívají k tomu metaforu vzniklou z dvou jaderných pum, které Oppenheimer naservíroval americké armádě k rychlému použití. Zlomení lidé, kteří se pomalu staví na nohy po prohrané válce, aby byli pošlapáni další katastrofou. Ohromující destrukce, podpořená burácivým hudebním doprovodem, živelné postavy, kde vás zajímá kdo přežije a kdo ne. Překvapivý hlavní hrdina - zbabělec. Žij. (02.05.2024)

Viac pre fanúšikov päťdesiatkových scifíčok, a to nielen japonských, ako pre milovníkov posledných amerických Godzíll (od 1998...). Ide pomaly až o remake úplne prvej Godzilly, ktorá je stále pozerateľná, ale napríklad oproti trebárs Incredible Shrinking Man zostarla asi tak, ako trebárs War of the Worlds. Bonusom k deštruktívnym scénam sú niektoré dobové "maličkosti", ako nedostatok katapultov v lietadlách, na čom je potom aj logicky vypointované finále, či svojrázne odstraňovanie mín z pobrežných vôd. Vďaka istej schopnosti monštra sa dočkáme aj troch apokalyptických scén, pri ktorých skutočne zamrazí, predovšetkým pri útoku na mesto. A ako found footage tu máme okrem iných dobových záberov aj "odstránenie" atolu Bikini z povrchu zemského. (09.01.2024)

Cejtím se ohromen, dojat a nadšen - ve všech těchto třech emocích v naprosto plné možné míře a to díky filmu - tomu pro mne nejlepšímu médiu, pohyblivým obrázkům, kterých vznik se datuje na konec 19. století a od svých počátků od bratrů Lumièrů ušly až do 21. století dlouhou cestu. Proč je pro mě Gojira -1.0 nejlepším filmem za posledních minimálně deset let ? Protože je z něj cejtit naprostá láska ke kinematografii a látce - tak velká, oddaná a v kombinaci naprosté profesionality a tvůrčího umu - Takaši Jamazaki tu odvedl takovou práci režiséra, scénáristy a supervizora vizualních efektů, že by se o ní mohlo Hollywoodu jen zdát. Co jsem četl, má tenhle snímek budget 15 mil. USD, což je méně, než měl náš Petr Jákl na Žižku (!). Je to znát - film obsahuje pouze 4 velké akční scény na poli 2 hodin, kdy se Godzilla objeví, ale pokaždé, pokaždé je to naprosto fenomenální, už u první - kterou divák vůbec nečeká, se tají dech - já byl naprosto v šoku, jak to bylo živý a jak to na mě zapůsobilo a každá ze 4 scén s Gojirou má něco, každá scéna je do puntíku vypiplaná a má svůj důvod, je to naprostej námrd, co vám urve koule, kino burácí, nedejcháte a nepřejete si tam s hrdiny ani trochu bejt, Godzilla budí strašnej repsekt a v tom všem se odkazuje na původ tohoto legendárního monstra, zlatý fond, výkladní pokladnici a na jeden z nejslavnějších odkazů Japonského filmu. U první scény s Godzillou jsem zapoměl dýchat, druhá na moři vrcholící likvidací křizníku - au ! Prostě King of the Monsters! Destrukce Ginzy jako za starejch časů a poté finální akce na moři, kdy se při honu na Godzillu rozjede klasické hudební Godzilla Theme - to jsem začal regulérně brečet, jaké emoce ve mne dokáže film vyvolat - svým tématem látky - ne tím, že by režisér ždímal emoce z toho, co se děje lidským postavám - o tom jsem se mimochodem ani nezmínil - ta témata jsou naprosto regulérně nosná a tvoří většinu příběhu a šlape to, dramatická linka - prohrou druhé světové války naprosto zdecimované Japonsko, lidé na kolenou přežívající na čemkoli, co lze udělat z rýže a samotné vyvrcholení jejich osudů v kombinaci s nekompromisním monster movie za 15 mil. dolarů je prostě naprostej majstrštyk. Nevím, jak bych si to užil, kdybych teď poslední měsíce neměl období nakoukávání Kaiju filmů od TOHO, určitě by mě to tak nedostalo, ale věřím, že tohle se bude líbit i těm, kdo jsou Japonským Godzilla universem nepolíbení, pro mě se jedná o naprostej klenot, zjevení a prostě jeden z nejlepších filmů, jaký jsem za posledních deset let viděl. Děkuju ! 10/10 (07.12.2023)

POKUD JSI BĚŽNÝ DIVÁK, ČTI! Nejsem fanoušek anime, Japonska ani Godzilla mytologie, takže mohu hodnotit (jako jeden z mála zde...) jako zcela nestranný divák a mohu objektivně posoudit kvality snímku jako takového. A výsledkem je podprůměr. Nechal jsem se zlákat okolností, že Godzilla bude promítána jen pár dní a zdejším (nad)hodnocením, ale bohužel mi nedošlo, že tyhle pětihvězdy pálí fanatičtí Japan/anime střelci, kteří by dali pětku i hovnu na zlatém talíři. MÍNUSY: všechny výplňové scény jsou ukecané až hrůza, příšerný jazyk, japonští (ne)herci s nulovou emocí nebo naopak extrémně přehrocení, klasická šablona zjevení obludy - neví si s ní rady - přijdou s geniálním plánem - bum - cliffhanger znovuzrození  (jak nečekané...), nechytá se to kvalitativně na americké Godzilla blockbustery. PLUSY: na tak nízký rozpočet solidní audiovizuál, scény s Godzillou jsou fajn popcornovka (problém je ale ve scénách bez ní), místy příjemně vykreslená bezmoc. VÝSLEDEK: pro anime a godzilla fajnšmekry asi oukej, pro běžného diváka očekávajícího lepší popcorn akci je to zbytečnost, u které bude koukat na hodinky. Nic moc a tohle hodnocení je solidní, neobjektivní přestřel. (04.12.2023)

Godžira k takřka sedmdesátinám dostala do vínku snímek, který jde na ruku většinovému divákovi. Což není na škodu, ale pokud čekáte procedurální společenskou kritiku à la Shin Godzilla či naopak "na přes držkovanou olbřímých kaiju" à la pozdější japonské díly, tak odejdete zklamáni. Sedl by více název "jak můj poválečný život opakovaně ovlivňovalo monstrum" (trocha inspirace v konceptu z komiksu Godzilla: Half Century War je patrná), protože na Godzillu je to tentokrát skoupé. Je až někde ve třetím plánu. Když už se ráčí dostavit, stojí to za to (tradiční design, původ i schopnosti, měřítko i akce), ale je to po většinu stopáže slzopudné melodrama o kamikadze letci, který nesplnil svou povinnost a trpí posttraumatickým syndromem. Snaží se dát si dohromady život v troskách Tokia a zdecimované poválečné japonské společnosti, která také prochází zásadní proměnou. Jen jim (jemu i Japonsku) do toho občas hodí pařát Godžira. Paradoxně to má blíže pohollywoodštěné kaiju variantě na Čelisti mixnuté s Pearl Harborem než dosavadním japonským Godzillám (ať již těm vážným či těm béčkovým). Další díl se sice nabízí, ovšem osobně bych raději pokračování Shin Godzilly. Třeba jako satiru na japonské vládní byrokratické nezvládnutí covidu a olympiády. (25.11.2023)