Godzilla Minus One

Co mě na nové Godzille fascinuje zdaleka nejvíc, je její vizuál vzhledem k rozpočtu. Snímek totiž vypadá opravdu skvěle. Ať už je to ústřední monstrum, které budí respekt, působivá městská destrukce nebo těch několik pasáží, kdy se s Godzillou skutečně bojuje. Napočítal jsem snad jeden záběr, který mi přišel ne úplně pěkný, což je až neuvěřitelné. Zároveň oceňuji i komornější pojetí samotného příběhu, který kromě velkolepých výjevů nabízí také velmi slušnou dramatickou linku o japonské společnosti po druhé světové válce. Přesto jsem asi po prvních reakcích čekal něco víc. Posttraumatický syndrom hlavního hrdiny je zpracovaný opravdu dobře, ale další témata jsou spíše nastíněná a pořád je to za mě spíš film o Godzille. Mnohem větší problém jsem nicméně měl se samotným japonským stylem. Herci často přehrávají, scény jsou nejednou zbytečně melodramatické a viditelná snaha vyvolat silnější emoce na mě spíš nefungovala, což jsem nejvíce pocítil v závěru. Ale co naplat, cílové publikum bude nadšené, já jsem pouze hodně spokojený. 8/10 (13.12.2023)

Hollywood spí a dokola představuje vyšedlé neoriginální franšízy, kdysi věhlasných blockbusterů, nyní bez autorského ducha a jakékoli snahy. Proto se musel narodit Takaši Jamazaki, který se celé dětství učil v Afterech a poctivě nakoukával Baye, aby se podíval na nový Godzilla vs. Kong trailer, zeblil se a řekl si že to natočí líp. Díky Bohu za to! Krom Toma Cruise už si americký patos neužiju, tak jsem rád, že to Japonci s Indama berou v poslední době do vlastních rukou. (29.12.2023)

Těšil jsem se na japonskou Godzillu, ale hned od samého začátku mě to nesedlo. Herecké výkony žádné, hodně ukecané a když přišla na scénu Godzilla, tak to vypadalo jak triky z 50 let, loutkový film, Godzilla spíše trapná. Už jsem asi přegodzillovanej. Dám raději ještě trapnější americkou verzi, ale s lepšími efekty. (29.02.2024)

Návrat ke kořenům monstra, které vyrostlo z traumatické viny, pocitu selhání a nástupu atomového věku, který Japonsko pocítilo na svém těle jako žádný jiný národ. Jamazaki a spol. natočili organické spojení poválečného rodinného dramatu a Čelistí na steroidech, které omezený budget používají chytře a esteticky úsporně. I když limity cítíte, nakonec jsou vždy ve službách celku, který je komorní i epický zároveň. Je to ten typ blockbusteru, o který se pokoušel Gareth Edwards - akorát nezatížený kompromisy a tlakem studia. Je to skličující a povznášející, naivní i dojemné. Všechno, co od blockbusteru žádám! (07.12.2023)

Tyhle digitální japonské Žlababy jmen Kaidžů, Godzill nebo Gappa mně poslední dobou moc netáhnou, ale tenhle film mne zaujal něčím jiným než vyžranou mořskou potvorou. Zatímco starší kousky jsou dnes nechtěně zábavné svými dobovými trikovými efekty, bylo jasné, že tento film nabídne minimálně něco,  co bych nazval současným digitálním standardem. A mne to přitáhlo i dobou, kdy se příběh odehrává. V poraženém Japonsku, zdecimovaným válkou a nálety amerických B-29. Kdo ví něco o náletech na Tokyo, jistě stejně užasle zíral na tu spoušť co zůstala přeživšímna zemi k žití. Samotný příběh mne moc nebavil, Godzilla vzpadala srandovně na svých tlustých nožkách a afektovaní japonští herci se také zrovna dvakrát nepředvedli. Líbil se mi ten zátah torpédoborců a Shinden. Člověk si pak říká, proč někdo investoval peníze do takovéhle pardon, ale kraviny, místo toho aby natočil nějaký solidní válečný film, když už na to ty prostředky a možnosti má? A že mají Japíci o čem točit, celá válka v Pacifiku zatím z filmařského hlediska není nic moc pokrytá. A u filmu jsem musel uznat ještě jednu věc. Už jsem viděl pěknou řádku japonských válečných filmů. Jakákoliv sebereflexe nula. Padlí vojáci byli opěvováni jako hrdinové, ať už se jednalo o normální armádu, námořnictvo nebo sebevraždné piloty. Překvapilo mne to mnohokrát a mnohokrát jsem to u těch filmů zmínil v komentech. Zde poprvé zaznělo, že řada lidí zemřela zbytečně. Hlavně piloti kamikadze. No to je pokrok! Opravdu. Dávám Japoncům ještě dvacet let a možná se po sto leech od druhé světové od nich s pokorou dozvíme, že se leckde chovali jako dobytek a slovo lidskost vůbec neznali. V souhrnu dávám za dvě odpálené námořní miny. * * (12.05.2024)