Zámek hrůzy

„Myšiam v bludisku tiež nepovieš, že sú v bludisku.“ Knihu Shirley Jackson som čítal a môžem skonštatovať, že táto literárna duchárska klasika značne zostarla. Na jej prvé (zo zatiaľ dvoch, ak nerátame Kingov Dom v ružiach, ktorý ju vykrádal) filmové spracovanie si spomínam o dosť lepšie. V roku 1999 dostal Steven Spielberg ako producent čudný nápad: dať v tej dobe „svojmu“ úspešnému režisérovi Janovi de Bontovi (ktorý mu perfektne zrežíroval trhák Twister) desiatky a desiatky miliónov dolárov a áčkarské obsadenie za i pred kamerou (Wilson, Neeson, Zeta-Jones, Goldsmith, Kahn, ILM) na remake. Pestrý, farebný, bombastický, veľkolepý, trikový. Vedel som, že lepšie, ako prvý film, to asi nebude, takže prvých 40 minút ma milo prekvapilo. Nebol to zázrak, ale zámok bol taký prekrásny, až sa mi nechcelo veriť, že také stavby niekde na svete naozaj existujú a nie sú iba vyrobené na objednávku bohatého štúdia. Herci boli fajn, atmosféra starosvetsky tiesnivá, kedy vás mal vystrašiť vzadu prebehnúci nenápadný tieň a nie tupá ľakačka. Bohužiaľ, v 41. minúte sa snímka zvrtla na prehliadku zbytočných efektov, chaotické pobehovanie postáv (kto uteká? Kam? Prečo? S kým? Proti čomu? Za akým účelom? Vráti sa ešte?) a nelogických kravincov (chlapík povie, že bude v noci na stráži a ako prvé si ľahne na gauč). (28.05.2011)

To nebyl horor, to byla reklama na triky ILM! Všem doporučuji si sehnat originální film Haunting (1963), který nemá žádné vizuální triky, ale je tisíckrát napínavější. Duchové "plavající" pod prostěradlem mě maximálně znechutili, stejně jako většina dalších nesmyslných a samoúčelných vizuálních exhibic. FUJ! (02.01.2003)

No, možná kdybych měl za minulý týden naspáno víc než pět hodin denně, kdybych nebyl sám doma, a kdyby film neměl tak skvělé efekty, jenom bych se pohrdlivě usmíval od začátku až do konce. Takhle mě první půle dvakrát docela vyděsila:) A tu druhou půlku jsem čekal nějaké super rozuzlení a pointu....a ono nic. Liam Neeson hraje jako když si vydělává na nájem, a vůbec je to celé tak nějak jeté. Kde je atmosféra, která se třeba u Přichází Satan dala krájet obřadní dýkou? (No dobře, je to jako srovnávat Johnyho Mnemonica a Matrix, ale stejně, u koho jiného se učit než u Mistra?) A nezachrání to ani krása Catherine Zety-Jones ve vrcholné formě (ne herecké, proboha, to ani náhodou, jestli ji chcete vidět výborně hrát, sežeňte si Traffic) ani hudba Jerryho Goldsmithe, která se mi tentokrát nezdála nic moc. Umí to daleko líp - co třeba soundtrack k Sum Of All Fears? Celkově průměr, tzn. 50%. (09.02.2003)

Je známo, že člověk se nejvíce bojí toho, co není vidět nebo něčeho netušeného. Jan de Bont je buď hororový neumětel nebo ignorant, který tento poznatek s ďábelským smíchem splachuje do záchodové mísy. Každopádně divákům servíruje film, kde duchové ohlašují svou přítomnost div ne tlampačem a ukazují se v celé své digitální kráse. Nejhorší ale je, že ten film nefunguje nejen jako horor, ale i jako cokoliv jiného. Na parodii je to málo vtipné, na to, aby se tomu divák chechtal zase málo blbé. Takže ta hvězdička jde na vrub některým architektonickým vychytávkám domu a jednomu vtipnému momentu na začátku a víc ani ťuk. (01.12.2005)

Už to není jako kdysi, když jsem byl malý soplák a tento film mě vyděsil natolik, že mě málem trefilo. Bohužel, jak stárneme a dostáváme rozum, některé pocity jako strach u hororů se pozvolna vytrácejí, je to škoda. Viděno mýma dnešníma očima, je to jen velice zle udělaný strašidelný dům, plný fajn efektů, ale jako celek naprosto zchátralý a nefunkční. Navíc, hlavní hrdinka nebyla vůbec fajn a hudba Goldsmitha tradičně mdlá a k ničemu. Zásadně jsem změnil pohled na tento film, je to brak. (24.01.2012)