Mezi řádky

Priznavam jistou miru "vyumelkovanosti" a velkou porci naivity. Ale prave v te naivite spociva ona krasa. Kez by to takhle jednoduse slo na vsech skolach, ba kdyby nekdo vymyslel takovou metodu, ktera by zabirala. Bohuzel ne vzdy to jde tak lehce jako v tomto snimku. Je treba se na to divat jako na film s poslanim, ktere musi pochopit i ten nejvetsi trouba. S poslanim, ktere musi zakorenit v kazde moralce jednotlivce. Coz pak je idealismus neco spatneho? Kdyby tak byli vsichni idealiste jako Erin Gruwell. Film by mel preci jenom cloveka moralne ucit a vzdelavat, kdyz uz lidi na tu bednu cumi od rana do vecera. (26.12.2007)

Přídavná jména jako poutavé, dech beroucí, nutící k zamyšlení jsou sice fajn, ale přesně nevystihují můj pocit. Když nad tím tak přemýšlím, není to vůbec špatné. Má to dobrý námět, slušný scénář, důstojné herecké výkony, ale nepotěší. Je to totiž přesně takové, jaké tyhle snímky bývají. Útočící na slzu, obdiv paní učitelce a dodávám, že jsem z toho taky cítila, že bych snad na ty děti měla být hrdá. Jenže proto tomu možná schází ten nádech reálu. I když pančelka skutečně žije, já mám dojem, že to z toho reálného nějak vybočuje tím promyšleným sžíravým patetismem. A to mi trochu překáží. V konečném důsledku, a to musím uznat, že práva jiných etnik jsou pro mě celkem důležitá, mám pocit, že slečna G. byla magor (stejnak není jisté, k čemu její domnělý úspěch vedl), děti by se taky nezbláznily (chápu, že válka gangu je zřejmě prozatím problém, který není řešen ku prospěchu situace) a stará bréca učitelská měla nakonec pravdu ---> je sice hezká jejich motivace a snaha paní učitelky, ale co bude dál? Navíc takhle brzo po crash a dalších filmech s podobnou tématikou (rozuměj, kterak etnická problematika našla své řešení, vzpomněla jsem si na ten film o černém klukovi, co hraje fotbal, s Bullock v hlavní roli, a dál taky na ten fotbalový tým, jak bílý trenér donutí černé děti přemýšlet nad životem jinak) to má trochu výraz bezduché snahy, která nemá dlouhodobý cíl. (21.03.2011)

Hilary Swank tento rok spojila po druhý krát sily so 'zelenáčom' Richardom LaGravenesem a aj po druhý krát u mňa zožala úspech. A určite by ho zožal aj v kinách. Snímky síce tematicky úplne odlišné, no každý vo svojej podstate zachytáva tie správne partie. Charaktery mladíkov v laviciach boli zaujímavé nielen osudmi ale aj sľubným herectvom. Len škoda, že posledná (zvyčajne najintenzívnejšia) štvrť hodinka vo mne úplne vyschla. Inak by to bolo aj vyššie. Pomohol fakt, že to bolo podľa skutočnosti. 80%. (11.04.2008)

"We are all ordinary people - but even ordinary secretary, housewife or teenager can with their own small way turn on small light in a dark room. - Všichni jsme obyčejní lidé, ale i obyčejná sekretářka, žena v domácnosti nebo teenager může svým vlastním způsobem zapálit malé světlo v tmavém pokoji." A jedna taková učitelka zažehla tu naději a započala změnu myšlení v dětech ulice právě v tomto filmu :) (06.07.2014)

Další z dlouhé řady filmů o problémových žácích, co mají naprosto jasno, že jsou oběti systému, a idealistické mladé učitelky, která dokáže proniknout do duší svých vzpurných studentů, udělat z grázlů slušňáky a dát jim naději do budoucnosti. Jít o první viděný film z této škatulky, dám bez výhrad 5*. Ale tohle už tady vážně několikrát bylo a liší se to jedině zapracováním tématu holocaustu. Nálepka "podle skutečné události" je sice atraktivní, nicméně ta cukrkandlová přeslazenost v druhé polovině filmu mi způsobila tak leda bolení chrupu - dětičky tancují, zpívají, smějí se a objímají... patetické, až jsem se z toho ohusila. Pokud máte tenhle typ filmů rádi a ještě vás to nenudí, jděte bez obav do toho. Imho solidně natočená, leč předvídatelná zívačka se sympatickým předkusem Hillary Swank v permanenci. 68% (09.08.2010)