Single Man

Téměř k dokonalosti vytříbený vizuální zážitek, kterým velmi vybraně debutuje Pán Stylu (a zosobněná výkladní skříň úspěšných gayů) Tom Ford. Jistá "estetická" ruka a velká spousta nápadů však téměř způsobily, že vynikající Colin Firth byl utlumen luxusními dobovými kulisami, rekvizitami a doplňky. Nebýt jedné scény bez zvuku a jedné scény s tancem a následným křikem, hrálo by nitro profesora Falconera (o které ve filmu jde) bezvýhradně druhé housle a duší filmu by se stala jeho stylizace. Říkám rozhodně ano, takovýchto filmů je také třeba, ale má-li pan Ford dál točit a má-li takto nastavený svůj rukopis, asi se nebudeme setkávat příliš nadšeně (byť zájem PODÍVAT SE určitě mít budu...otázka je, zda to bude stačit, protože film pro mě není jen o obrazech). Pokud je forma Single Mana dána tím, že bylo třeba nějak uchopit velmi niternou předlohu - kterou jsem nečetl - pak je rozhodně třeba před režisérem smeknout, i když cestou k cíli tak nějak učinil sám sebe nejvýraznějším prvkem svého díla a... ne snad promrhal možnosti nabízené mu extrémně schopnou hereckou sestavou, ale rozhodně způsobil, že si herecké představitele můžete velmi snadno zapamatovat jen jako prosté protagonisty působivé reklamy na eleganci šedesátých let. Překvapivě ne úplně jistých 80%. PS: Vypadat na kraji padesátky tak jako Colin Firth zde, začnu se tím živit...navzdory orientaci jím hraného hrdiny jde o jednoznačný slintací objekt pro dámské publikum. PPS: Rozhovor se španělským Jamesem Deanem na kapotě Mercedesu v západu slunce před obřím plakátem filmu Psycho je nezapomenutelný;) (28.07.2010)

Film ma dostal hlavne svojou formou. Námet je síce zaujímavý, ale v konečnom dôsledku príbeh toho veľa neponúkne. Nie je ani tak o homosexualite ako skôr o samote, o budúcnosti, o strachu, o smrti... Ale je to podané neskutočne krásnou a smutnou formou, ktorá dokázala vo mne vzbudiť veľkú vlnu emócií. A to nepočítam vynikajúceho C. Firtha a záver, ktorý mi tam zapasoval ako riť na šerbeľ. Tiež by sa tu našlo pár zaujímavých myšlienok, nad ktorými sa oplatí popremýšľať, napr. komu sa nepáči prítomnosť, nebude sa mu páčiť ani budúcnosť a pod. Jasný nadpriemer. 80/100 (18.11.2014)

Jak se vypořádat se svou krizí středního věku? Stačí o ní natočit film. Tohle není adaptace Isherwoodova románu v pravém slova smyslu, ale filmová verze kopírující v obrysech život a nálady Toma Forda. S děsivou přesností vycizelované a vyšperkované k obrazové dokonalosti působící dojmem, že toto dílko vytvořila ruka člověka pronásledovaného obsedantně kompulzivní poruchou. Katalogové až na půdu a symetricky přesné. Ale i přes jistou míru vykonstruovanosti nečekaně příjemné, dojemné a atmosférické. To estetické vnímání světa, přeci jen někdy není na škodu. Zřejmě jsem si vybral svojí povrchní chvilku pro tento rok. [MFF Karlovy Vary 2010] (11.07.2010)

-"If it's going to be a world with no time for sentiment, Grant, it's not a world that I want to live in." Procítila jsem tento film velmi intenzívně, ale zároveň jsem v něm vnímala velkou část unylosti, o kterou nestojím. Filmy o obyčejných věcech, které jsou zcela zásadní, jsou moje krevní skupina. Tady ten pocit důležitosti ale nepřišel. Večer s Julianne Moore pro mě nepředstavoval lekci v kontextu a jakkoliv se oba herci snažili, mnoho vrstev jejich vzájemných citů, o který se předtím mluvilo, jsem v řeči jejich těl nenašla. Setkání se španělským supermodelem nevypadalo jako náhodné dotknutí citlivých duší, ale jako reklama na cigarety. Ani souznění se studentem nebylo cítit takovou živelností, jakou by mělo, ačkoliv ze všech epizod představovalo největší naději. Ale jinak je to tragédie starořeckých rozměrů a jako takovou ji schvaluji. V podstatě to vypadá, že Tom Ford si udělal přesně to, co chtěl, a na nic kolem nehleděl, což je sympatické a obdivuhodné. Jen se mi srdce úplně nepohnulo a dokonce jsem nebrečela (!), což už se mi u tohoto druhu filmů dlouho nestalo. Můj nejoblíbenější/nejintenzivnější moment: Hlavní postava otevře dveře ven do světa a z větve stromu před jeho domem vzlétne sova a zmizí do noci. A čestné zmínění bych také ráda věnovala úvodní scéně na sněhu. Škoda, že se onen přímý, nekompromisní a mírně znepokojivý způsob zobrazování věcí nepřelil do celého filmu. (31.07.2015)

Nebudu se chovat jako jedna zdejší nejmenovaná Tv stanice….NOVA :o) a prohlašovat, že se jedná , když už ne o utkání desetiletí, tak min roku a to zopakovat před každým zápasem, i když naše repre hraje s Maltou….takže nenazvu výkon Colina Firtha jeho ŽIVOTNÍM. Na ten ( ve svých 50 letech ) má ještě čas, nicméně se jedná o jeho doposud nejlepší herecký výkon. To je holý fakt! Taková paleta emocí, mimika, žádná rozmáchlá gesta…., to se jen tak nevidí. Co se týče snímku samotného, po technické stránce ( kamera, zvuk, střih, hudba ) není snímku co vytknout, ( chvílemi jsem úplně chrochtal blahem ).To je vypiplanost sama. Proč tedy to nízké hodnocení, přes ty superlativa, kterými jsem snímek doposud zahrnul. Občas se to přihodí, že snímek na člověka nezapůsobí, tak jak by očekával. V tomto případě mi to přišlo i líto, cítil jsem se ochuzen a podveden. Pravdou ale bude, že největším kamenem úrazu a překážkou pro plné vychutnání si a sympatie k snímku bude fakt ( alespoň v mém případě tomu tak bylo ), že Ford ve většině případů klouže těsně pod povrchem. Chtělo by to zabrousit mnohem hlouběji, jít na dřeň věcí. Škoda, víc dát nemůžu, tak to jednoduše cítím…..i přes to, že v dosti momentech jsem si říkal, že přesně takhle má vypadat a zaslouží si přízvisko „ UMĚLECKÝ SNÍMEK „ . Našlápnuto měl, bohužel zůstalo pouze u toho našlápnutí. Tak snad někdy příště Forde.. Potenciál, ten by tam rozhodně byl….. (20.07.2010)