Nanking! Nanking!

Film je to fantastickej a jeho provedení zrovna tak. Problém byl v tom, že první půl hodinu jsem nebyl schopnej rozeznat Japonce od čínské armády. Když jsem to ale zjistil, tak jsem i pochopil, že Japonci jsou/byli nejspíš pěkný svině. Celej ten konflikt mi přešel dost zbytečnej. Proč kurva ty magoři postříleli tolik bezmocnejch lidí?! Na co si to sakra hráli?! No, ale raději nebudu hodnotit debilitu tehdejší japonský armády. Film disponuje parádní kamerou, skvělou akcí, výbornou hudbou a místy je trochu nepřehlednej, ale i tak si přes tu nepřehlednost a přílišnou brutalitu (i když to ve skutečnosti bylo možná ještě horší) těch pět hvězd prostě zaslouží. (16.11.2009)

Temná škvrna v ľudskom svedomí, masaker, ktorý čo do krutosti a veľkosti predčí snáď už len ten Wolynský. Dve hodiny intenzívneho pozerania na niečo, čo musí zákonite u každého normálneho človeka vyvolať záchvat úzkosti a veľkého smútku. Je až zarážajúce čo dokáže človek človeku vykonať... Škoda, že tých pár rozbehnutých dejových odbočiek od hlavnej kostry príbehu nebolo dramaticky lepšie a zaujímavejšie spracovaných, režisér si mohol dať viac záležať. Hlavne z postavy Raabeho tajomníka sa v tomto smere dalo vyťažiť podstatne viac. Slabší nadpriemer. 70/100 (13.06.2018)

Je to vynikajúca historicko vojnová dráma z čínskej produkcie. Má pôsobivý príbeh odohrávajúci sa v časoch pred druhou svetovou vojnou, kedy japonská armáda počas vojny v Číne rýchlo postupuje, až narazí na hlavné mesto Nanking, ktoré je rýchlo dobité a začína sa jeden z najväčších vojnových zločinov vôbec, nemilosrdné vyvražďovanie a mnohé spôsoby týrania na civilom obyvateľstve bez ohľadu na vek a pohlavie, ktoré aspoň trochu dokázal zmierniť vznik bezpečnej zóny a prítomnosť zahraničných pracovníkov. So spracovaním som veľmi spokojný, ešte úvodná polhodinka sa venuje zúfalému boju odhodlaných čínskych vojakov proti omnoho lepšie vyzbrojenej japonskej armáde, čo je podané perfektne a potom sa už film venuje samotnému brutálnemu pôsobeniu japoncov na danom území, čo malo vplyv na každého a tu sa ani toho moc nedá vytknúť, nie je tu žiadna slabá scéna, celé to pôsobí dosť nepríjemne, viacero scén aj zapôsobí, film splnil svoj účel. Jediným menším záporom môže byť jedine to, že film prakticky ani nemá nejakú hlavnú postavu, prípadne jej príbeh, film sa skôr venuje mnohým odlišným ľuďom, ktorí ale nemajú až tak veľký priestor a preto ich osudy v konečnom dôsledku nepôsobia až tak smutno, ako by mohli, film sa venuje skôr tragédii ako celku. Ale nadmieru spokojný som aj s touto verziou, viacero postáv si vie získať pozornosť, okrem japonského vojaka, ktorý sprevádza väčšinu filmu a s prístupom svojej armády nie je spokojný aj mnohých civilných. A okrem toho aj na viacero scén teda len tak nezabudnem, ako pôsobivá a dokonalo podaná scéna so zdvíhaním rúk, alebo mimoriadne brutálne masové popravy, či nekompromisné vyhodenie chlapca z okna. Herecké obsadenie je na tom dobre, najviac si ma získal Ye Liu v úlohe odvážneho čínskeho vojaka, ktorý síce má priestor len úvodnú štvrtinu, ale aj to stačí na jeho výrazné zapôsobenie, dvojica najhlavnejších japonských vojakov Hideo Nakaizumi a Ryu Kohata a mnoho zaujímavých ženských postáv. Réžia a technická stránka sú perfektné, aj kvôli čiernobielemu pojatiu to celé pôsobí realisticky a surovo a samostatnou kapitolou sú emócie. Väčšinu filmu nie sú až tak výrazné, ako som spomínal, film sa venuje hlavne tragédii ako celku a preto sa moc nedostavujú, čo bolo aj to jediné, čo ma v priebehu filmu mrzelo, ale úplne to zmenili záverečné titulky s fotografiami, ktoré ma v kontexte s predchádzajúcim dianím úplne dostali a výrazná ľútosť nad všetkými tými postavami sa predsa len dostavila. A k tomu ešte vynikajúca hudba, ktorá okrem scény s rukami sprevádza aj samotné záverečné titulky. Nanking! Nanking! spolu s filmami Schindlerov zoznam a Hotel Rwanda u mňa patria medzi to najlepšie, čo som na tému genocídy videl. Perfektný film po všetkých stránkach, pri ktorom som narazil na jeden zápor, ale aj ten záverečné titulky napravili. 86% (23.07.2012)

Nevím, do jaké míry je mým vlastním nedostatkem všímavosti, že jsem v první části filmu, kdy se poslední zbytky čínského vojska snaží bránit svůj kapitol, měl velké problémy rozeznat, kdo je kdo, ale tohle je nakonec jediná výtka, kterou mám v plánu vyřknout. Protože tohle by se klidně dalo pouštět po světových filmových školách jako vzor, jak bez patetické ubrečenosti a s tolika přirozenými a silnými emocemi natočit tu nejzávažnější národní tragédii. Spousta postav, ruční kamera, absence barev - vadí to někomu? Rozhodně ne, když tvůrci vědí a hlavně umí. Pro mě jednoznačně kanonické dílo v oblasti specifického žánru, kdy bych do budoucna tvůrcům, co se budou pokoušet točit témata jako Katyň nebo Bengálsko, doporučoval sakramentsky dobře studovat všech 132 minut. Co Petře Nikolaeve na to říkáš (Lidice)? (15.12.2014)

Na místo realistického zpracování jednoho obrovského válečného zvěrstva se člověk dočká příběhu točícího se kolem "bezpečné zóny" a různých lidí s ní spjatou. Problém je v tom, že postav je příliš mnoho a tak místo živoucích osob zůstávají jejich povahy a motivace jednání pouze načrtnuty a zejména v tom, že kromě působivých a naturalisticky natočených scén toho, co Japonci prováděli, se film často posouvá dál pomocí odporně patetických scén, kdy se postavy spolu dlouze plačtivě loučí, kdy ženy dobrovolně vystupují za doprovodu sentimentální hudby z davu pro záchranu kolektivu a zajatci tváří v tvář hlavním kulometu veřejně deklamují nesmrtelnost vlasti. Navíc předčasné vyvrcholení filmu nastane už zhruba ve 2/3 v podobě osudu tajemníka Tanga a zbytek je v podstatě do nikam vedoucí sestřih tu brutálních, tu uslzených záběrů bez závěrečné katarze. Slabé 2*. (07.12.2009)