Na věky věků

Ještě během sledování seriálu jsem byla nucena otevřít Folletovu knihu, u níž jsem se domnívala, že už ji nikdy nebudu muset do svých rukou vzít. Kniha mě děsně nudila, ono taky 923 stran z anglické historie XIV. století z pohledu měšťanů, kléru a spodních vrstev společnosti, pro někoho, kdo byl zvyklý na tu českou z pohledu králů a jejich blízkých, je pořádný rozdíl. Seriál zdaleka tak nevypadal, ba naopak, stále se tam motali král Eduard III., královna Izabela a (pro ty, kteří jsou znalí historie, tak tady vytvářím spoiler) když se člověk dobře podíval, jak byla změněna postava Thomase, tak mu muselo být jasný, kam to celé směřuje. Událostí z knihy se to drželo jak kde (úplná změna toho, kdo byli rodiče Ralpha a Merthina, i co se stalo s jejich otcem, a také úplně jinak se i oni dva dostali tam, kam se dostali – tedy Merthin na místo stavitele a Ralph zbrojnoše, proměna charakteru Gwendina bratra, seriálový Godwin byla postava vytvořená spojením min. dvou z knihy, Merthin si nepřivedl z Itále dceru etc. etc.) a myslím si, že hlavně bylo třeba, aby se to předlohy přidrželo v závěru, protože tam z toho tou bitvou o Kingsbridge udělali zcela dokonalý paskvil. Závěr knihy měl totiž alespoň smysl, tady jak se na vše přestali dívat optikou spodních vsrtev společnosti, ale zatáhli do toho královskou rodinu, ho museli změnit zcela a podle mě teda svůj smysl postrádal (to je reálnější ta tyč). Zkrátka, jedná se o líbivě natočený příběh, který nepostrádá dramatické okamžiky a zvraty a občas i historické události (Mortimerova smrt, bitva u Kresčaku, černá smrt…), ve kterém se mi zamlouvali Merthin i Caris, i předělaná postava Thomase (skoro by si člověk přál aby to tak bylo) ale se skutečnou tehdejší dobou, včetně moru, toho mají daleko více společného taková Černá smrt (2010), Markéta Lazarová či dokonce i Bergmanovo děsivé podobenství Sedmá pečeť, které vůbec nebylo zamýšleno jako historický film. (11.01.2014)

Zábavný dobrodružný ahistorický seriál. 1) Inu, Ken Follett umí napsat pěkný příběh a zasadit ho do prostředí, které vzdáleně evokuje anglickou historii. A tak není divu, že po úspěchu Pilířů země následovala další kniha Na věky věků, která jakoby své předchůdkyni vypadla z oka. Opět následovalo pěkné zfilmování a diváci jsou opět spokojeni._____ 2) I tento seriál vsadil na osvědčené postupy - atraktivní výpravné prostředí (kupodivu i bitva byla zpracována přijatelně, byť evidentně měli tvůrci omezený rozpočet), dramatický kapku recyklovaný děj plný zášti a úskoků a samozřejmě pěkné herce._____ 3) Jsou tu 26letý Oliver Jackson-Cohen (zlý a bezohledný bratr - rytíř Ralf), 25letý Tom Weston-Jones (hodný bratr Merthin), 36letý Rupert Evans (démonický převor Godwyn), 27letý Tom Cullen (Wulfric), 34letý Blake Ritson (Edward III.), 28letý Kostja Ullmann (Holger), 33letý Maďar Iván Fenyo (Alan Fernhill), 42letý Ben Chaplin (Sir Thomas Langley, gay), cca 25letý Jason Langley (gay partner Thomase Langleyho, mnich) a další._____ 4) Opět sledujeme až úsměvné lapsy. Na anglickém dvoře té doby se mluvilo normanskou francouzštinou až do roku 1410. Domy uvnitř vypadají jako ze skanzenu. Nesouhlasí věk historických postav atd..._____ 5) Zajímavé komenty: JFL (odpad), Acrobat (odpad). (03.11.2015)

neposkvrnena ani kniznym nametom, ani Piliermi a musim sa priznat, ze sa mi to pacilo. nie som na historicke filmy, toboz nie serialy, ale pracovne okolnosti ma doviedli k tomuto spracovaniu. Postavy su az prilis cierno-biele, bud sialene zle, alebo az nechutne dobre, ale co narobim. som makota a jednotlive pribehy panstva a aj obycajnych ludi ma drzali v stolicke az do konca. (10.12.2013)

Pilíře byly schematické až hrůza, naivní až pohádkové, přesto tak nějak sympatické. Na věky věků jede v naprosto stejných kolejích, je to dvojka jak má být, stejné schéma, stejné postavy, stejná zápletka. Postavy se jen jinak jmenují, ale zažívají prakticky to samé, mají stejné povahy, dobří jsou dobří až do sladkého vítězství a špatní jsou špatní až do hořkého konce. Jenže oproti Pilířům to není ani moc zábavné, postavy totiž pozbyly i tu trochu individuality a charismatu, o nějaké jejich osobnosti se tu mluvit nedá. A k tomu to míchání s historií, hmm (Eduardu II. by bylo na konci asi tak 60 například...). Dokonce ani ta výprava nepůsobí tak velkolepě jako v prvním případě, zvlášť finální "bitva" o město připomíná pouťové divadlo. Když to opět porovnám s Pilíři, tam bitva mezi Matyldou a Štěpánem na televizní poměry vypadala fakt dobře a stavění chrámu vypadalo jako opravdové stavění chrámu. Pozitivum? Hezké dívky s na středověk pozoruhodně kvalitními, hmm, zuby. (19.12.2013)

Mou velkou startovní výhodou byla nepolíbenost Pilířema země a to i v knižní podobě. Čili mě případné srovnávání nemohlo nijak ovlivnit, nebo mi kazit dojem. Cesta k tomuto žánru byla značně trnitá. Když mě do Folletta a tedy nejprve i Pilířů začal uvrtávat můj jedinečný, ovšem čtenářsky značně perverzní přítel, tak jsem mu to sice roztržitě odkývala, no v nitru přesvědčená, že nejsem přece uchyl jako on, abych se pouštěla do nějaké středověké slátaniny o tisíci stranách. V životě by mě nenapadlo, že by se tam mohlo dít taky něco zajímavého, kromě toho, že budu muset vytrpět popis každého blbého kamene a trámu prokládaný náboženskými liturgiemi.Takže Pilíře mi v ebuku netknutě hnily a stejně tak seriál Na věky věků jsem obcházela jako psí chcanky. Klikla jsem o něj v podstatě omylem. První díl jsem dokoukala jen ze slabosti k středověké Anglii, která kdysi protla v seriálu Robin Hood můj naivní, dětský věk , kdy mi k hrátkám s přirozením stačil umaštěný chasník v kápi. Zde jsem se octla tedy skoro o dvě století dál, nicméně umaštěnců dostatek, výprava musela stát balík, čili se na to hezky dívalo. Na televizní seroš úžasně výpravné. Do děje jsem se ponořila doopravdy až tak ve třetím, čtvrtém díle a silně podezírám většinu autorů hyperkritických komentů, že se dál než ke třetímu dílu nedohrabali, čili jejich hodnocení nepovažuji za objektivní. Opravdu zajímavé to totiž začne být až tak v půlce, kdy už se orientujete v postavách, příběh se začíná zapeklitě komplikovat a zvraty v ději jste již schopni dostatečně ocenit. Nadchla mě možnost zabrousit jako divák do uvěřitelně ztvárněné, drsné doby středověku plné pošahaných náboženských pokrytců, perverzností, morbidních praktik, msty a minimálního povědomí o ceně života. Dost vysoký počet nesympatických, bezskrupulozních sviní v jednom příběhu mě ovšem celkem vyčerpával a to jak srdnatě přežívali mě značně sralo. No takhle nějak bych si představovala dějepis pro lenochy. Nic vám do paměti nevryje panovníky a události lépe, než když je opentlíte sexem, morem, násilím a intrikami. (07.05.2013)