Reklama

Reklama

Na věky věků

(seriál)
  • Kanada World Without End (více)
TV spot 2

Epizody(8)

Začátek stoleté války i doba černé smrti ve stínu pilířů země. Výpravná britsko-německá adaptace světového knižního bestselleru Kena Folletta. V roce 2010 vznikla v britsko-německo-kanadské koprodukci adaptace knižního bestselleru Kena Folletta Pilíře země. Osmidílný projekt lákal diváky na výpravný obraz středověku, kde se na pozadí stavby katedrály rozvíjely lásky, pletichy, naděje i zloba postav napříč všemi vrstvami dobové společnosti. Seriál se díky atraktivnímu zpracování dočkal volného pokračování, konkrétně v podobě adaptace Follettovy knihy Na věky věků, která sama vznikla na základě úspěchu knižních Pilířů země. Nové vyprávění se sice odehrává opět ve městě Kingsbridge, ale o 150 let po předchozích událostech. V polovině 14. století se Anglie ocitá na prahu stoleté války, ale současně ji čeká hrůza černé smrti. Nicméně morová epidemie, jež si vyžádala tisíce životů, nepřímo zapříčinila také zásadní proměny v dobové společnosti, které připravily půdu pro renesanci. Do tohoto dobového rámce je opět zasazeno vyprávění, kde se protínají osudy, lásky i kruté pletichy postav ze všech vrstev tehdejší společnosti – od rolníků a řemeslníků přes zástupce církve až po šlechtice i krále. Projekt opět iniciovala německá společnost Tandem Communications, která se specializuje na výpravné televizní projekty a adaptace bestsellerů jako The Company, Titanic: krev a ocel, Království prstenu, Hádův faktor či Vesmírná exploze. Do koprodukce natáčené v Maďarsku a na Slovensku také vstoupila kanadská firma Take 5 Productions a britsko-americká společnost Scott Free Films, jejímiž zakladateli jsou slavní režiséři hollywoodských blockbusterů Ridley a Tony Scottovi. Hlavních i vedlejších rolí se zhostili začínající i mezinárodně známí herci z Anglie i dalších evropských zemí jako Cynthia Nixonová, Miranda Richardson, Ben Chaplin, Peter Firth, Charlotte Rileyová, Rupert Evans či Nora von Waldstättenová. (Česká televize)

(více)

Videa (6)

TV spot 2

Recenze (65)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Tak po vidění všech osmi dílů, - mám velmi rozporuplné pocity. Seriál se odehrává v té části středověku, kterou mám nejraději, navíc v mé oblíbené Anglii. Kulisy jsou úchvatné, dělané s britskou pečlivostí na detail a historickou věrnost. To se týká i kostýmů a staveb. Bohužel, na středověk je to všechno takové krásně v tom HD vymydlené, upravené bez bordelu, který v ulicích a vůbec všude tehdá byl. Další věcí je obsazení totálně nesympatických herců jako je šilhající Ch. Riley a Cynthia Nixon, která mi v Sexu ve městě nevadí, ale tady jo. Vytkl bych (až se sám sobě divím) nadměrnou krvavost, která toto období sice provázela, ale neměla by vyplňovat 20 % pilotního dílu. V dalších dílech pak prožíváme osudy hrdinů seriálu a dočkáme se spousty zvratů a napínavých momentů. Zažijeme s nimi dokonce válku s Francií, morovou epidemii atd.. Závěrečný díl mi však hnul pořádně žlučí. Když jsem viděl jak si královské vojsko nechá před nosem zavřít bránu hradeb Kingsbridge aby vzápětí bránu složitě vyráželo, málem jsem omdlel. Stejně tomu bylo při pohledu na vesničany s hráběmi, kterak mydlí královské obrněné rytíře... Smrtící však byl závěrečný souboj jednorukého mnicha s obouručákem... Ehhh. Seriálu bych odpustil lecos. Dost mi vadilo přesvícení síní, které ač ozářeny svícemi byly plné bílého světla. (v tomto ohledu je náš TV film Jan Hus 2015 solidně ponurý), odpustil bych i vyvoněnost historických kostýmů. Nikde žádný žebrák, trhan... Odpustil bych i ono časté seriálové neustálé potkávání hlavních hrdinů, kteří když odejdou - zase se vracejí atd... V celkovém souhrnu je to na slabší průměr a tu třetí hvězdu dávám za pěkně zpracované prostředí tehdejší Anglie. Tři léčivé bylinky. * * * ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Svet bez konca u mňa zabodoval. Najprv k tomu čo sa mi nepáčilo. Na môj vkus bolo celkové prostredie a pospolitý ľud až príliš uhladené a čisté. To je vyslovene idealistické. Privítal by som viac stredovekej "špiny", ktorá by realite určite zodpovedala viac. Čo sa týka historických udalostí tak to je jedna chyba na chybe. Skutočným udalostiam tu zodpovedá naozaj iba málo vecí. Preto tento film nebudem hodnotiť akoby som hodnotil historický film. Mňa totiž na ňom upútalo niečo iné. Možno to aj bolo zámerom autorov, vytvoriť nádherný príbeh, zasadený do stredovekého prostredia aj za cenu prekrútenia histórie. Autorom sa podarilo veľmi dobre vykresliť zákutia ľudskej psychiky a zla a vytvorili tak príbeh, ktorý po celý ten dlhý čas ani chvíľu nenudil. Oceňujem tiež myšlienku, že zlí ľudia sa zvyčajne zničia sami alebo navzájom. Príbeh bol rovnako zaujímavý ako pri Pilieroch zeme, čo je hlavné a chybičky vyššie spomenuté preto odpúšťam. Zároveň je však pravda, že z rovnakého filmového žánru ma Prekliati králi alebo Agora bavili viac a ja to musím nejak rozlíšiť, takže hviezdička dole. Nerád by som tým však niekoho odradil, tento film rozhodne stojí za pozretie. 89/100 ()

Reklama

EastWicka 

všechny recenze uživatele

Já sice středověk miluju, ale tahle jeho verze mě až tak moc nebavila. Postavy byly vlastně fajn, léčitelka Charlotte Riley skvělá, ten její byl taky fešák - a hlavní padouch byl slizoun jak má být, to ano... Ale na rozdíl od mých oblíbených Pilířů země, natočených podle jiného Follettova románu, tomuto příběhu chybělo to nepopsatelné "ono", co v člověku vzbuzuje emoce, mrazení v zádech a lásku k postavám.... ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Citeľne slabšie ako Piliere. Všetci zlí sú pekelne zlí a všetci dobrí sú takí čestní, že by ste im najradšej dali jednu po ksichte, aby sa spamätali a prestali znášať to večné buzerovanie od pánbožkárskeho pankharta. Neustále sa opakujúca schéma "vymyslíme niečo ušľachtilé a tá sviňa nám to zruinuje a popri tom niekoho otrávi alebo zaškrtí" začne byť už niekedy v polovici únavná a otravná. Herci fajn, výprava na TV projekt super, ale dejovo slabé, postavy čiernobiele a solídny finálny zvrat už to nevzkriesi. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Ještě během sledování seriálu jsem byla nucena otevřít Folletovu knihu, u níž jsem se domnívala, že už ji nikdy nebudu muset do svých rukou vzít. Kniha mě děsně nudila, ono taky 923 stran z anglické historie XIV. století z pohledu měšťanů, kléru a spodních vrstev společnosti, pro někoho, kdo byl zvyklý na tu českou z pohledu králů a jejich blízkých, je pořádný rozdíl. Seriál zdaleka tak nevypadal, ba naopak, stále se tam motali král Eduard III., královna Izabela a (pro ty, kteří jsou znalí historie, tak tady vytvářím spoiler) když se člověk dobře podíval, jak byla změněna postava Thomase, tak mu muselo být jasný, kam to celé směřuje. Událostí z knihy se to drželo jak kde (úplná změna toho, kdo byli rodiče Ralpha a Merthina, i co se stalo s jejich otcem, a také úplně jinak se i oni dva dostali tam, kam se dostali – tedy Merthin na místo stavitele a Ralph zbrojnoše, proměna charakteru Gwendina bratra, seriálový Godwin byla postava vytvořená spojením min. dvou z knihy, Merthin si nepřivedl z Itále dceru etc. etc.) a myslím si, že hlavně bylo třeba, aby se to předlohy přidrželo v závěru, protože tam z toho tou bitvou o Kingsbridge udělali zcela dokonalý paskvil. Závěr knihy měl totiž alespoň smysl, tady jak se na vše přestali dívat optikou spodních vsrtev společnosti, ale zatáhli do toho královskou rodinu, ho museli změnit zcela a podle mě teda svůj smysl postrádal (to je reálnější ta tyč). Zkrátka, jedná se o líbivě natočený příběh, který nepostrádá dramatické okamžiky a zvraty a občas i historické události (Mortimerova smrt, bitva u Kresčaku, černá smrt…), ve kterém se mi zamlouvali Merthin i Caris, i předělaná postava Thomase (skoro by si člověk přál aby to tak bylo) ale se skutečnou tehdejší dobou, včetně moru, toho mají daleko více společného taková Černá smrt (2010), Markéta Lazarová či dokonce i Bergmanovo děsivé podobenství Sedmá pečeť, které vůbec nebylo zamýšleno jako historický film. ()

Galerie (127)

Zajímavosti (10)

  • Bitka pri Crecy (1346), ktorej svedkom bola Caris (Charlotte Riley) vo Francúzsku, bola významná z dvoch dôvodov. Po prvé, prvýkrát sa v nej presadili dlhé luky ako dominantné zbrane na bojisku, čo je titul, ktorý si udržali až do 17. storočia. Po druhé, v bitke bolo zaznamenané prvé použitie dela  – nazývaného ribauldekýn a známeho ako „pekelný stroj“. Používala ho anglická armáda a hoci sa pomaly nabíjal a mohol kedykoľvek explodovať, stal sa zárodkom doby strelného prachu. (Arsenal83)
  • Prenájom košických priestorov, Dóm sv. Alžbety, stál cca. 4000 euro. (F.P.)
  • Do nakrúcania boli zapojení aj Košičania, denne pracovalo v kostole asi 100 komparzistov. Za 12-hodinovú prácu dostali 30 eur. (F.P.)

Reklama

Reklama