Wolf Hall

Šestidílné drama z doby vlády Jindřicha VIII. o vzestupu a pádu Anny Boleynové. V hlavní roli sledujeme Marka Rylance coby Thomase Cromwela a jeho cestu z pozice pravé ruky nenáviděného kardinála Wolseyho na pozici pravé ruky samotného krále. Celé je to komorní a konverzační, nesnaží se nijak diváka šokovat, takže nečekejte, žádné nahé lesbické scény, akci ani bitevní vřavu nebo brutální krvavé mučení. Nicméně právě v tom je síla Wolf Hallu a dvorské intriky tak mohou vyniknout v celé své kráse. Každá epizoda vtáhne a po celou hodinu drží pozornost. (19.06.2016)

Wolf Hall popisuje události, které patří v historii středověké Evropy k těm nejznámějším a popkulturou i nejčastěji popisovaným. Panování Jindřicha VIII. a jeho milostné pletky byly ostatně výzvou pro samotného Shakespeara. Wolf Hall uplatňuje jiný úhel pohledu, autoři seriálu se na dění na panovnickém dvoře dívají optikou jedné z nejzajímavějších postav anglických dějin - Thomase Cromwella, muže, který byl z pohledu mocných feudálů kvůli svému nízkému původu považován za bezvýznamného poskoka, ale díky mimořádným schopnostem, pevným nervům a politickým instinktům se postupně dostal až na vrchol mocenského řebříčku. Sérii hodně pomáhá obsazení hlavní postavy. Cromwell v podání Marka Rylanceho je neproniknutelný charismatický hráč, ze kterého čiší autorita. Rylanceho minimalistické herectví se k roli skvěle hodí. Snad nejvíc jeho Cromwella charakterizují dva kratičké dialogy: "Co teď budete dělat, Moore?" - "Hodně psát a taky se modlit." - "Doporučuji méně psát a podstatně více se modlit." A druhý: "Jste schopný muž, Cromwelle. Škoda, že jste luterán." - "No dovolte, já jsem přece bankéř." Seriál neznásilňuje historii a dokazuje, že velké příběhy nepotřebují zásadně ohýbat a zkrášlovat podle představ hollywoodských scénáristů. Kladem je i výprava, rozhodně nejde o levnou inscenaci s chudičkým vizuálem. Celkový dojem: 90 %. (14.06.2017)

Je to možná trošku suchopárné, nebo chcete-li málo záživné. Výprava není rozhodně lepší než namátkou v Tudorovcích, ano, tenhle seriál je trošku jiný. Sází spíše na kvalitní dialogy a také herecké osazenstvo. To platí hlavně pro Marka Rylance, jehož upozaděný, herecký výkon řadím nejvýš. I přes snaživou Claire a tradičně kvalitního Damiana. Starý, známý příběh, plný intrik, zrad a touhy po moci. Vlastně i dnes nic nového. (09.12.2016)

Hodně velká pecka - jeden z nejlepších historických seriálů jaké jsem kdy potkal. Fantasticky dramaticky zvládnuté, i když tam není vůbec žádná akce a navíc jde o docela známé historické události které zpracovaly už hromady jiných filmů a seriálů (on Jindřich VIII se choval jako tak fascinující psychopat, že se to dost nabízí). Poslední díl je dechberoucí (navíc je těch dílů jen šest, což je taky fajn). Vadil mi jen občas silně dokumentární styl kamery, handheld se k té době nehodí, a už vůbec se nehodí k tak úžasnému hereckému koncertu který tu všichni předvádí. 9/10 (08.10.2021)

Adaptace lepší předlohy, protože tam kde se Mantelová mnohdy grafomansky utápí v popisech, rozvláčných větách a tlachání, tam jde Straughanův scénář rovnou po zlatonosné žíle v jejím díle. A ona tam je, ne že ne. Každopádně stejně jako o předloze platí, že se nikdo nepředstavuje a nic se nevysvětluje. Více nepřístupnou historickou látku "pro davy", aby jeden pohledal. Zjistěte si sami co obnášelo to či ono postavení za povinnosti a jaká (bez)moc vychází z toho kterého titulu. Zatímco "cévéčka" hlavních aktérů a ty zásadní události kolem nich jsou dobře známy i v našich luzích a hájích, tak procesí desítek šlechticů "z Kdečeho" již představuje pro našince problém. Rozhodně nestačí všeobecný obrázek získaný na základě Wikipedie. A ač zdánlivě o tom samém co nedávní Tudorovci, tak výsledek nemohl být rozdílnější. Jde o učebnicové naplnění rčení "Když dva dělají totéž, není to totéž". Ty dva přístupy/seriály si v ničem nekonkurují; pokud vůbec něco, tak se naopak v lecčems doplňují. Ostatně tady ta doba, události, postavy a zákulisní kutí piklů hrají v zásadě až druhé housle, jelikož vše je tu za všech okolností poplatné pouze a jen Cromwellovi v kariérním, duchovním i osobním životě. A pokud Cromwella nepovažujete za jednu z nejvýraznějších politických osobností (nejen) britské historie, tak není důvodu, proč tuto zdařilou (a záměrně u-t-a-h-a-n-o-u; s tím je třeba počítat) a kontroverzní (Cromwell bývá standardně ztvárňován jako charismatický státník, tady je spíše šedou kancelářskou krysou, které se nikdy tak úplně nedostaneme na kobylku) vůbec začít sledovat. (01.03.2015)