School for Fathers
Režie:
Ladislav HelgeScénář:
Ivan KřížKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Gustav KřivinkaHrají:
Karel Höger, Blažena Holišová, Josef Mixa, Ladislav Pešek, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Stanislav Neumann, Helena Kružíková (více)Obsahy(1)
Učiteli Pelikánovi se nevydařilo manželství, a proto se dal z Brna přeložit do okresního městečka. První Pelikánovy dojmy z nového působiště nejsou povzbuzující. Mladému řediteli školy jde spíše o statistiky a slavnostní projevy než o skutečnou pedagogickou práci. Pelikán zjistí, že nedostatky školy i žáků jsou zakrývány ideologickými frázemi o "třídním uvědomění", které využívá zejména syn předsedy okresního národního výboru Vašík Janouch. Děti nemají rovněž předpokládané znalosti a Pelikán musí některým snížit klasifikaci. Špatné známky dostane i Vašík. Učitelova přísnost nenajde u rodičů pochopení a Janouchova manželka zorganizuje proti němu štvanici. Jediného příznivce má Pelikán v mladé kolegyni Andulce Novotné. Přes zlobu rodičů si Pelikán získá důvěru dětí. Další aféra však učiteli vezme zbytek síly v boji proti nepoctivosti a pokrytectví. Zastane se malého Lojzíka Kotačky, jemuž Vašík rozbije kolo, a přispěchá na pomoc Lojzíkově matce, kterou ohrožuje její druh. Občané svolají schůzi a žádají Pelikánovo odvolání. Za Pelikána se postaví Janouch, ale je pozdě, zklamaný učitel mezitím odjel. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (103)
Vyborne psychologicke drama, ktere kritizuje dobove spolecenske pomery. A to z pohledu jedne male skoly, kdesi v okresu. Velmi dobre natoceno a zahrano, vcetne detskych roli. ()
I v těch letech padesátých našla se občas perla v moři kalu. Trampoty učitele v Mikulově, kde si občané postavili školu, aby v ní jejich děti mohli dostávat jedničky, a nový pan učitel jim to kazí. Karel Hoger ztvárnil svého učitele tak dokonale, že okolí mu už jen přihrává. Konec je sice malinko agitačním poselstvím budoucím generacím, ale s ohledem na rok výroby to lze bez problémů opomenout. Celý film jsem si doslova užíval, jak dobře je to natočené. 90% ()
I když pohnut a zraněn, moudřejší odešel. Jediný šlechtic mezi maloměstskou šlechtou, který si dovolil hodnotit nedostatečnou třídní myšlení. ()
na školu otců jsem opravdu, ale opravdu natrefila jen náhodou při přepínání programů a jsem za to ráda. Ani neumím říct jak film na mě působil, jen vím, že ač myšlenka filmu byla jednoduchá tak herci se postarali o její charakter. Nemohu jen odpustit uříznutý konec. I mladí herci byli opravdu skvělí a o Hrušandovi a panu Hoogerovi nemluvě. Zajímavé. ()
Nadprůměr...a co teprve ve své době.. 😮 ()
"Bijeme člověka po hlavě a když nevydrží ..." Scénáristická tezovitost, jejímž toporným a doslovným dialogům nemůže hrát vyrovnanou (slabou) partii žádný z hereckých výkonů s poctivým nasazením ani filmařské profese. Poselství s nadčasovým sdělením, které spojuje dobu poststalinistického střízlivění s hudbou podporovaným napětím bez dostatečné katarze, pak vyznívá naprázdno. "Nemusí být jen vítězové a poražení. Mohou být i ranění." 2-3* ()
„Jací mi jsme to lidi, bijeme člověka po hlavě a když nevydrží, divíme se… Byla měkká ta hlava.“ Závěrečná slova starého učitele v podání Ladislava Peška vyznívají i dnes poměrně nadčasově . Tak jako ostatně celý tento film. I když se přiznám, že mě trošku překvapilo, že už v padesátých letech tu byl onen nešvár dnešní doby, kdy spousta rodičů sráží autoritu učitelů a kdy někdy i dost nevybíravě tlačí na školu, aby jejich děti měly co nejlepší známky. Mám učitelku v rodině, tak vím o čem mluvím… Svět se zjevně nezměnil ani v přístupu některých ředitelů, kteří dnes, tak jako v době o níž vypráví tento film, hájí svůj podlézavý přístup vůči rodičům slovy: „Záleží mi na pověsti školy, to přeci není nic špatného.“ Postava učitele Pelikána v typickém pojetí Karla Högera je příkladem statečného člověka, který se nebojí říkat druhým do očí nepříjemné pravdy („postavil jste jim vy, učitel, příklad nepoctivosti“), ale který si zároveň svou spravedlivostí a lidskostí získá nakonec na svou stranu i své žáky. Přesto ani to nestačí….Nestačí ani, když okresu vládne uznalý okresní tajemník, který dokáže přijmout i nepříjemnou pravdu o sobě („Vy sám máte největší vinu na tom, co Vašík udělal…“). Film tak na to, že jde o stále období 50. let, vůbec nevyznívá nikterak pozitivisticky. Spíše jde o poměrně otevřenou kritiku celospolečenských poměrů. ()
Velice dobré. Jednou z hlavních úloh hrají děti. To ale nikdy nevyjde! Zde to je podružný motiv. Hlavním motivem je papálášismus. Stejně jako dnes, kdy synek továrníka a majitele bordelu musí mít dobrý prospěch, tehdy synek předsedy KNV musel míti prospěch dobrý, ač blb to byl. Ruda Hrušinský si tu opět střihl roli opilce, fakt to umí...Fiktivní město Milotice je Mikulov. Mikulovští udali Helgeho, že je považuje za dementy. Já tam krátce žil a je to bohužel pravda, jako všude jinde v Sudetách. ()
šedivá doba,umocněná černobílým filmem,přesto nadčasový kousek...za ty roky by se svět měl snad někam pohnout,ale zdá se mi,že situace ve školách je něčím hodně podobná - akorát je barevnější,jako dnešní filmy....nejsem fanoušek K.Högera,ale v téhle roli se mi líbil ()
Zajímavý a celkem odvážný snímek, člověk by nevěřil, že vznikl v padesátých letech. Jak Högra obecně moc nemusím, neb se mi nelíbí jeho přehrávání a markýrovaná mluva, roli učitele stojícího (téměř) proti všem ztvárnil perfektně a přirozeně. Co mě zaujalo: 1. ředitel, o kterém jsem si půl filmu myslel, že ho hraje Gustav Nezval - buď to byli s Josefem Mixou bratři, anebo ovce Dolly nebyla první 2. ten báječný fórek "na co rodiče stavěli tuhle školu? Aby z ní jejich děti nosily tak špatné známky?" 3. ten Högrův učitel nebyl zase až tak úplně kladný - přeci když vím, že předchozí učitel děti nic moc nenaučil, nebudu jim hned od začátku flákat pětky jak na běžícím páse, ale budu s nimi jednat opatrně a pomalu zvyšovat nároky, abych je neodradil od školy. Jinak se totiž chovám stejně, jako se okolí chovalo k reakcionářovu synu Kotačkovi - trestám děti za chyby dospělých. ()
"Nemusí být jenom vítězové a poražení, mohou být i ranění." ()
Socialistická moralitka o tom, že žiaci sa majú učiť a nedostávať známky zadarmo. Pardón, to bol snáď aj spoiler k filmu. A ďalej, že pionierska organizácia je pre všetkých a deti nemajú trpieť za chyby rodičov. Na tom by sa smutne zasmiali v tých časoch mnohí. Höger ako učiteľ je klasicky presvedčivý, aj jeho nezapadnutie do systému vidieckej školy. Len v druhej polovici ma film nepresvedčil a záver už vôbec. Rudolf Hrušínský sa objavil netradične v celkom vedľajšej úlohe. –––– Prosím, prosím, on je reakcionář. – A co je to reakcionář? –––– Jó, milej, zlatej. Nikdo to nechcel osídlit, tak to nechali učiteli. ()
229. Jsem moc rád, že v české kinematografii mohl vzniknout právě takový film, svým sdělením jednoznačně nadčasový a hereckým obsazením v hlavních rolích zřejmě nepřekonatelný, ano, taková je nepochybně i naše vlastní životní zkušenost, zápas čestného a zásadového člověka se zlobou a pokrytectvím davu bude vždy nerovný a ve výsledku, i přes osobní houževnatost a neústupnost, marný, ale určitě nikdy nebude bezvýznamný, naopak každý takový projev odlišného názoru a lidské statečnosti při jeho hájení, jen těm ostatním nastaví nelichotivé zrcadlo a naopak ukáže obraz jejich vlastní hanebnosti v těch nejzřetelnějších detailech, odkryje náhle tu pečlivě vytvářenou iluzi spořádanosti a souladu, kdy každý má v hierarchii bez výhrad přijímaného systému svůj zajištěný vliv a moc, pak ti nepřizpůsobiví jsou pro ostatní jen nežádoucími rozvratníky se všemi, mnohdy až tragickými důsledky pro ně samotné. ()
Film je natocenej velmi dobre, takova stara skola. V hlavni roli excelujici ucitel Hoger, ktery to mysli s vyukou vazne. Vasova ani Holisova mi nevadily...(viz NinadeL) Trosku socialne-spolecenska moralita, ale proc ne? Takhle to bohuzel leckde vypada dodnes... P.S.: libila se mi Helena Kružíková jako opilcova trpici zena. 4+ ()
Souhlasím s názorem Terminuse,ale dávám **** ()
Hoger je tu prostě tradičně famozníííí a příběh taky stojí za 5* ()
Opět herecký koncert hlavního protagonisty. Některé momenty, které ovšem vzhledem k době vzniku ve filmu musely být mi trochu vadily. ()
Snímka prakticky nemá chybu, vlastne iba jednu, že bola toľké roky zakázaná... ()
„Bijeme člověka po hlavě a když nevydrží, divíme se: byla měkká, ta hlava.“ ()
"Děti jsou pošetilé a rodiče nejsou o nic lepší. Chtějí dobré známky. Dejte jim je." --- No tak tedy. Škola otců, další klenot vzešlý z tvůrčí pece Helge-Kříž. Filmu trošku nadržuji, neboť se odehrává v "mém" profesním prostředí. A proto si troufám posoudit jeho nadčasovost jako značnou. Herecky je to mírně rozkolísané, na jedné straně je brilantní hlavní představitel (skvěle napsaný i zahraný) a na straně druhé je... Vašík Janouch. Námět je však silný a na "tu dobu" (jak ji vnímáme dnešní optikou) skoro až drzý. Škola otců je pro mě dalším Helgovským zjevením z 50. let. Nečekaný film a zapomenutý drahokam. --- "Varuji vás! Rodiče jsou rozhořčeny! Soudí, že nepostavili novou školu jen proto, aby z ní děti nosily pětky." ()