Americký vlkodlak v Londýně

Vlkodlačie horory vždy boli v hľadáčiku môjho záujmu a ,,Americký vlkolak v Londýne" je pojem a za akýsi reštart lykantropickej tématiky si zaslúži byť nekorunovaným kultom s presahom do viacerých žánrov. Vidieť ho raz bolo mojou vlčou povinnosťou a boli to práve očakávané rozpory, ktoré ma týždeň od pozretia predsa len nútia zosmoliť tu niekoľko riadkov. Sklamanie? Nuž patrím k tým mnohým, ktorí nepovažujú skĺbenie hororu a komédie za najsprávnejší krok, aj keď uznávam, že soundtrack zo zámerne vybratými songami dodával filmu príjemný šmrnc, zbavil ho starosvetskosti, ktorá by inak tento žánrový rozkol zničila. Humorné pasáže (ak nimi naozaj boli) mi komické nijako neprišli, nezasmial som sa ani raz a spomínané hororové scény, s výnimkou atmosferického úvodného útoku, rovnako na mňa nemali výraznejší účinok hrôzy. Zbytočnými vidím aj postavy dvojice vyšetrovateľov, prípadne chlapca z nemocnice. O prvých Oscarom ocenených maskách už bolo popísaného dosť. Okrem scény premeny by dnes už príliš neuspeli, make-up Davidovho kamaráta srší svojou lacnou latexovosťou. Vlkolak, podľa vzoru starých hororov, plne odhalený až v závere len potvrdzuje, že tie najlepšie filmové monštrá vznikali vždy za pomoci jednoduchých trikov a dobrých maskérov, nie v dobe súčasných, všemocných CGI efektov. (1024. hodnotenie, 118. komentár k filmu) (21.08.2013)

Moc pěkná vlkodlačí komedie, která vůbec není nepříjemně osmdesátková. Sympatické obsazení snad všech rolí (viva sestřička), dobrý střídmý humor, respektu-hodná práce maskérů (přeměna), krásný song v úvodu, super konec (porno kino a poprask na Piccadilly). Pro mě v úplný TOPce mezi 80’s horory. (20.08.2011)

Můj první horor, bylo mi takových šest... čímž mám namysli, že jsem 3/4 stopáže strávil pod peřinou, ale i tak jsem musel do předloni spát s rozsvíceným světlem ve vedlejším pokoji a otevřenejma dveřma tam. V každým temným rohu jsem pak viděl nejrozličnější monstra a všechna usilovala o můj holý život. Takže dík za krásný dětství. (26.05.2007)

Tak tohle je poprvé, co se mi na hororové komedii líbila jak horová tak i komediální stránka (a to se mi obvykle hororové komedie nelíbí vůbec). Hlavně se mi líbí ten nápad vlkodlaka v Londýně jako takový. Ano, sice to už bylo částečně v původním Wolfmanovi, ale tady je to na úplně jiné úrovni a také jinak myšleno. Začátek filmu vytvoří atmosféru tajemna, kterou mám v těchto filmech vždycky tak rád. Dále děj pokračuje svou docela originální cestou a i když je koncept docela jednoduchý, autoři si s filmem dost vyhráli, ale to prostě musíte nejdříve vidět. Dále mě zaujaly masky, které působili celkem realisticky a není divu, že kvůli nim založili filmovou cenu speciálně za ně. Herci tu jsou dobří, ale žádn extra výkony tu od nich ani třeba nejsou. Můžu říct, že film je pro mně hodně milým překvapením. (22.10.2016)

Úzkostlivou atmosférou načichlý úvod, v němž se dva kamarádi stávají terčem útoku vlkodlaka. Slušnou atmosféru si film udrží vlastně po celou dobu stopáže, ale lehce jí ruší občasné nepříliš povedené komediální vložky. Jako správný horor, staví snímek na lekačkách, které sice plní svůj úkol, ale v několika případech je lze odhadnout s vteřinovým předstihem. Proměna Davida ve vlkodlaka při písni Blue Moon je kultovní a ohromující. Scény v hospodě mají perfektní tajemný nádech a vyvrcholením budiž závěrečná pasáž odehrávající se v kině a přilehlých zákoutích. Značný úspěch sklízí film i v oblasti vizuální - mnohé masky jsou velmi povedené, až děsivé. Nadstandardně dobrý horor. (01.02.2007)