Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Děj se točí okolo roznašeče pizzy Mookieho (Spike Lee), který si v převážně černošské čtvrti paradoxně našel práci u Italoameričana Sala (Danny Aiello). Celkem poklidný průběh všedních letních dní plný pohodové muziky a nezávazného klábosení začne zprvu sotva postřehnutelně, postupně však stále patrněji, narušovat jeden ze Salových synků - rasistický Pino (John Turturo). Vše neodvratně směřuje k nepříjemnému střetu dvou odlišných kultur. (Matty)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (184)

Kulmon 

všechny recenze uživatele

Jednej správně popisuje jednu černošskou čtvrť, kde si Ital otevřel pizzerii. Všichni černoši s tím byli srozuměni a celá generace na jeho pizze vyrostla. Vše bylo v pohodě, než si jeden černej všiml, že na zdi jsou obrázky slavnejch Italoameričanů a ani jeden negr ... Film začíná dost pohodově, avšak tato poklidná atmosféra pomaličku graduje až k netušenému konci. Spike Lee natočil protirasistický film, avšak nesouhlasím s některými co tvrdí, že straní "svejm". Naopak do svých řad útočí, minimálně se snaží pískat rovinu. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tak jsem myslel, že se zase podívám na nějakej film o tom, jak jsou ty nebohý černoušci strašně utlačovaný a jak maj těžkej život, ale tohle překvapivě bylo o tom, že černoušci si ve svym ghettu žijou celkem v pohodě a mezi nadávánim na bílý a na žlutý se jen tak poflakujou po ulici a v lepšim případě dělaj hovno, v horšim případě dělaj problémy. Opravdu netušim, jestli Spike Lee chtěl timto filmem říci, že jeho černý "bratři" jsou pěkná chamraď a je lepší se jim radši vyhnout obloukem, nebo se snažil sdělit něco jinýho, ale vůbec se mu to nepovedlo. Nicméně tento film prostě vyzněl úplně jinak než 99% černošskejch filmů a to bylo opravdu překvapení. Tim pádem určitě film stojí za vidění. Ale celkový hodnocení 83% je teda naprosto mimo moje chápání. ()

Reklama

Natascha 

všechny recenze uživatele

Rozumově dokážu pochopit, proč je tento film tak dobře hodnocený. Vykreslení vztahů mezi jednotlivými komunitami je přesvědčivé, neustálé napětí posílené horkým počasím vrcholí opravdu skvělou scénou neuvěřitelného vzteku a nenávisti, ta jediná mě ale opravdu nějak více oslovila. Já osobně si vůbec nemyslím, že by Spike Lee nadržoval svým "bratrům" - na všech stranách se našly kladné i záporné osoby (nebo celé skupiny). Ačkoliv tedy Jednej správně objektivně dokážu zhodnoti jako přínos kinematografii, subjektivně..........fakt jsem se u toho nudila, na rozdíl od 25.hodiny, která je podle mě tisíckrát lepší, i když se v ní celou dobu nic moc neděje, stejně jako tady. ()

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Spleť mikropříběhů z Brooklynu v době před jeho gentrifikací může být pro neinformovaného diváka iritující a pár podvratných scének připravujících půdu pro finále zřejmě ani nepostřehne. Snímek samozřejmě stojí za shlédnutí díky svému společensky výbušnému finále, kdy se režisérovi podařilo vystihnout složitost (zřejmě ne jen tehdejší) situace v USA a podstatu rasismu a ještě roztřesené publikum dodělá nádhernou dvojsmyslnou pointou protichůdných citátů dvou pánů z fotografie. Příjemné překvapení po poněkud pomalém ne tak záživném rozjezdu. ()

DaviD3141 

všechny recenze uživatele

Jeden z vrcholov americkej nezávislej kinematografie a nepochybne dosiaľ jeden z najdôležitejších afroamerických filmov. V poradí tretia snímka Spikea Leeho Do the Right Thing je štylizovaným, provokatívnym obrazom rasového napätia v newyorskom Brooklyne pred koncom 20. storočia. Výrazné, presýtené farby a hlučná rapová hudba (vyniká skupina Public Enemy s piesňou „Fight the Power“) nabíjajú film elektrizujúcou energiou a dávajú mu zmysel. Lee, inšpirovaný pouličnou komédiou, sa stavia tvárou v tvár rasistickým postojom; napätie prerastie do morálne nejednoznačného záveru, ktorý odráža kontroverznosť brutálnych policajných zásahov. Hoci niektorí tento film označujú za provokatívny, musia uznať, že mu nechýba energia a snaha o výpoveď. 80% ()

Galerie (53)

Zajímavosti (31)

  • Americký president Barack Obama a jeho manželka Michelle Obama viděli údajně tento film na svém prvním rande v roce 1989. (CliffLee)
  • Leeho film bol snahou o poukázanie rasizmu v USA, a to hlavne v okrajových častiach miest. V čase premietanie vyvolal jednu z najotvorenejších, najzdvorilejších a najrealistickejších diskusií o rasizme v Amerike. (vander19)

Reklama

Reklama