Emma.

S Gwyneth Paltrow to bolo natočené pred takmer štvrťstoročím a už vtedy mi to liezlo na nervy. Ale na Gwyneth sa ako tak dalo aj pozrieť. Ale keď Emmu hrá herečka Anya Taylor-Joy, tak tá definícia "hezká, chytrá, bohatá" mi nejak nesedí najmä v prvom slove. Ale Angličanom to zrejme stačí. Mega nuda bez vtipu, kde dokonca lesbická Yara Greyjoy z GOT je považovaná za krásavicu. No to mi ho podrž. Alebo radšej nie. (25.02.2020)

Mám rád adaptace knih od Jane Austenové. Ať už jde o Rozum a cit či Pýchu a předsudek. Líbí se mi ta doba, mám rád jakým způsobem je zde vyjadřována láska, šlechetnost, rozum či předpojatost. A toto všechno nabízí i nejnovější adaptace knihy Emma (bohužel jsem jí ještě nečetl). Režisér Autumn de Wilde jí natočil velmi svěže a zajímavě, že dokáže pobavit a dojmout. Parádně pracuje s herci, a oni podávají dobré výkony. Film má krásnou vizuální stránku, ať už jde o přírodu nebo panství. Sedla mě i atmosféra a typický humor od autorky předlohy. Anya Taylor-Joy podává parádní výkon a její role mě bavila. Johnny Flynn je hodně dobrý a krade si každou scénu pro sebe. Callum Turner není vůbec špatný a jeho výkon mě celkem sedl. Pobavila mě Mia Goth, jelikož má velmi vděčnou postavu. Bill Nighy je opět skvělí, i přestože nemá tolik prostoru. Film má dobré tempo, ale je pravdou, že mě chvilku trvalo, než jsem se do příběhu dostal. A taky, než jsem si oblíbil titulní hrdinku. Což, je samozřejmě účel filmu a pointa celého příběhu. Emma je dobrý film, a pokud máte rádi filmové adaptace od Jane Austenové, tak určitě nebudete zklamaný. (19.04.2020)

Klasická "austenovka" se vším, co k tomu (zřejmě) patří - kvalitně zvolené prostředí, promakané kostýmy, zde i velmi hezky dobarveno osvětlením (aneb svíčky, kam se podíváš), zkrátka typicky esteticky zvládnuto. Bohužel však pro mě Emma. postrádala nějaký prvek, který by ji povýšil nad průměr. Za zmínku stojí tanec Emmy a pana Knightleyho, při kterém by se napětí dalo krájet. Někdo by mohl namítnout, že je to zcela bez emocí (viz obličeje), volba střihů, oční (i jiný) kontakt zúčastněných a děj však mluví zcela jasně o opaku. Herecky nejlépe vyšly (mně) neznámé tváře postav Emmy, pana Knightleyho, pana Eltona (ten se občas svou energií zdá být převtělením pana Bingleyho z Pýchy a Předsudku) a Harriet. Zbytek byl nevýrazný a bez chuti v čele s "Bobby" Martinem, kterého kdybych měl poznat v klasické policejní lineup (rekognice, identifikace pachatele svědkem), asi bych s tím měl velký problém. (27.01.2021)

Emma s tečkou... toto se mi nepíše lehce, každopádně asi takto: Američanka Anya Taylor-Joy byla opravdu nejlepší možná volba pro roli krásné a jemné (a britské!) Emmy? Pokud ano, svět je opravdu v pr..ekérní situaci. Harriet Smith je druhá chodící katastrofa a Miranda Hart nezúročila charakter slečny Batesové ani z poloviny. Pan Knightley, muž, u kterého jsme ve všech předchozích verzích poznali jeho pravé emoce až v závěru, má bohužel v tomto scénáři chovat se jako de... dedostatečně dospělý jedinec, omluvte mou rýmu. Novátorský přístup k původní látce má tady znamenat to, že postavy zhrubly a říkají věci, které se tehdy neříkaly (viz Harriet, vyčítající Emmě, že jen kvůli ní odmítla Roberta Martina + podezřívající, že chce Emma p. Knightleyho pro sebe; Emma lamentující nad nabídkou p. Knightleyho kvůli Harriet; Emma vysvětlující Robertovi Martinovi, že mu způsobila bolest...), tohle zkrátka NE. Na georgiánské době je právě přitažlivé to, že lidé samozřejmě cítili a prožívali, ale z úst už jim pak vycházely cenzurované větné celky, protože... tak to bylo správné a kdyby řekli to, co měli na mysli, nemohli by se ani na sebe podívat do zrcadla. Byli už zkrátka takoví, Jane Austen o tom napsala vtipný příběh, který patří mezi moje nejoblíbenější a mě mrzí, že musím takovému paskvilu dát jen 2 hvězdy: jednu za bohatou výpravu a všechny ty serepetičky a druhou za paní Eltonovou, která jediná byla postavou na svém místě, bravurně ztvárněnou Tanyou Reynolds. (21.03.2020)

Nejnovější zpracování austenovské klasiky mě příjemně překvapilo. Emma, ač nejmodernější ze všech filmových Em, je tu možná své předloze povahově nejvěrnější. Bizarně pohádkové kulisy zdůrazňují, že se příběh odehrává v čase-nečase a z reálného historického pozadí si vypůjčuje pouze statutární sociální rámec. Tak, aby se milovník Austenové nažral a teenager zůstal celý. Vynikající Anya Taylor-Joy dokáže v jedné vteřině svou postavou přezíravě opovrhovat a posílat ji okatě do hrobu minulých staletí, ale současně pro její jen zdánlivě povrchní povahu u diváka vzbuzuje hluboký soucit i sympatie. Vlastně myslím, že takhle britskou a přitom globálně současnou Emmu před Anyou nikdo nepředvedl. Otázkou zůstává, jestli současný mladý člověk dokáže ještě rozumět lásce, která byla citovým vzplanutím, a jako taková obohacovala celé dni, roky i život. Nejen pět minut v posteli. (16.10.2021)