Nikdo

Bob si svojí akční roli sice užívá jak blázen, všechno je bráno s nadsázkou a má to švih, tempo, brutalitu i slušnou akci, ale jakmile dostanete prostor k oddychu, zjistíte, jak zoufale moc je to neoriginální. Soundtrack od Davida Buckleyho navíc jenom ruší (výběr songů je ale skvělej) a finále je zbytečně přestřelený. Dvojku si ovšem dám s radostí. (15.04.2021)

JW před důchodem? Proč ne. Rozhodně jsem nečekal, že se to tak povede. Bob Odenkirk nám dokazuje, že i v pokročilém věku se člověk může stát akčním hrdinou. Akce je tu dost a je velmi originální. Bavil mě i příběh. Sledujeme příběh muže ve středním věku, který žije se svou rodinou. Vše se změní, když k nim do domu jednou v noci vtrhnou zloději. Něco se v něm hne a probudí se jeho staré já, které takzvaně nikdo nechtěl potkat před svým prahem, protože znamenalo konečnou. Na neštěstí ale zkříží plány místnímu ruskému mafiánovi a je v maléru. Ten se chce pomstít a rodina se octne v ohrožení. Vše jde stranou a začíná neskutečná řežba. Hodně se mi líbila jak scéna v autobuse, domácí invaze nebo závěr v továrně, prostě nářez. Určitě bych rád viděl pokračování, případně crossover s JW. Christopher Lloyd tu je jako jeho otec dost vtipný. Je tu i dost stylově zvolená hudba. "Má ten dům sklep?" (18.04.2021)

Osmdesátková jednoduchost a přímočarost, audiovizuální dravost akčních pecek jednadvacátého století a nejnepravděpodobnější akční hrdina vůbec. A především obrovské nadšení, které z filmu doslova stříká. Ilya Naishuller tentokrát natočil přeci jenom klasičtěji pojatý akčňák, ale jeho Nobody je podívaná, u níž jsem se od začátku do konce spokojeně usmíval. Odenkirk září, ať už v loserovské, nebo zabijácké poloze, a dává do toho všechno, příběh se za svou jednoduchost nestydí a díky krátké stopáži o něm člověk ani moc nepřemýšlí a režisér se nebojí opepřit to o sympaticky černý humor nebo lehce bizarní momenty. A i ten nevkusný záporák umí být stejně děsivý, jako srandovní. No a pak je tu nápaditá, dokonale přehledná, krvavá a chytře vymyšlená akce. Malinko jsem se bál, že Nobody bude chtít jít ve stopách Johna Wicka, ovšem režisér, produkující David Leitch a jeho tým se nakonec vydali trošku jiným směrem a vsadili na akci, která je víc krvavá, bolavá a nehezká. Co se nápaditosti týče, Nobody s Wickem, drží krok, jde však trošku jiným směrem a já mám radost z toho, že to není jen vykrádačka s nečekanou hereckou hvězdou, ale sebevědomí a po všech stránkách skvěle fungující akční jízda. Užil jsem si jí strašně. (16.04.2021)

Kolstad trochu moc vykrádá svého Johna Wicka (znovu dostáváme melancholického drsňáka, kterého z důchodu vytáhne ruská mafie) a zároveň zahazuje některé potenciálně zajímavé postavy a motivy (odfláklý hlavní záporák, nebo vztah otce se synem a otce s jeho otcem). Najšuller naopak dokazuje, že umí natočit i klasicky rozzáběrovaný film bez GoPra, zato s hlavní postavou, o níž se dozvíme víc než jen její křestní jméno. A Odenkirk jako ubitý family man i rány rozdávající ex-terminátor válí a je hlavním trumfem jednoduchého, ale rozumně dlouhého a svižně sestříhaného fotrovského akčňáku vyztuženého údernou a nápaditou režií i akcí. Celé je to tak sympatické, že rádi odpustíte nějaké ty kosmetické vady (třeba že ve finále musel někdo záporákovým henčmenům amputovat pud sebezáchovy, protože nabíhají jako ovce na porážku), obzvlášť, když hrdina sejme záporáka tak okázale stupidním-cool způsobem. Na Taken to nemá, ale bavilo mě to víc než první Wick a každopádně jsem za každý podobný akčňáček, kde se místo digibordelu lámou ruce, moc rád. (21.04.2021)

Hardcore Henry bol síce údernejším zážitkom ako Nobody, ale Ilja Najšuller znovu potvrdzuje, že v ňom drieme nesporný talent. I z toho nie ​veľmi objavného scenára Dereka Kostaltda totiž dokáže svižnou réžiu vykresať zábavnú variáciu na Johna Wicka a Pravdivé Lži a to sa jednoznačne počíta. Najväčším prekvapením je však nesmierne charizmatický a uveriteľný akčný hrdina, čo je fráza, ktorá by ma pri obsadení Boba Odenkirka do hlavnej úlohy rozhodne nenapadla. (24.04.2021)