Vítězové a poražení

Nevím, o co těch 162 minut vlastně šlo, protože americký fotbal nechápu, nevím, jaká jsou pravidla a nelíbí se mi... Ale Oliver Stone dokázal vytvořit napínavý a strhující film, který, také díky skvělému Al Pacinovi (jak jinak...), šlape od první minuty až do konce jak dobře namazané švýcarské hodinky. Místy hodně brutální, občas sžíravě neuctivý vůči americké společnosti a hlavně hodně poutavý film. (01.08.2006)

Úvodní půlhodinka se dá zařadit mezi nejsilnější filmové momenty co jsem kdy viděl. Bombasticky nasnímaný zápas, do toho nabušená muzika a skvělá Stoneova režie zarazí do sedaček způsobem nevídaným. Když se k tomuhle přičte skvělý scénář, perfektní akční kamera a brutálně střižené scény zápasů, kdy bahno a krev stříká až na kameru, vyjde nám jedna z největších bomb sezony majíc nejen chytlavý vizuál, ale i silnou výpovědní hodnotu, pokud člověk umí číst mezi řádky. (30.12.2004)

Oliver Stone nám ukazuje fotbal z obou stran. Z té krásné, lesknoucí se strany, kde každý vypadá skvěle, bere balík peněz a pořádají se mejdany. Ale i z té hnusné, zavšivené, drogové strany, kde někteří hráči jedou jen sami za sebe, mají bolesti a nejsou si sebou jistí. Bylo vidět, (nebo spíše slyšet), že se velice pracovalo na skvělé hudební stránce filmu. A o hereckých výkonech snad není třeba psát. Anebo musím napsat, že Al Pacino je pan herec, Cameron prostě umí hrát a byla skvělá mrcha nebo že Jamie Foxx už před Rayem byl skvělý? I přes blbé umístění tohoto filmu do doby, kdy normální lidé jsou v půlce pařby :-) mně tento film nedovolil usnout. A ten proslov Al Pacina na konci v šatně… Prostě skvělý film! (06.06.2009)

Skvěle natočeno i zahráno, ale od Olivera Stonea bych čekal lepší uchopení tématu. Jeho snaha vyšla hodně naprázdno. Kvalitní obsazení mnohdy nestačí, protože někteří herci zde nedostali potřebný prostor, a třeba taková Cameron Diaz zde byla akorát na okrasu. Jako celek nic moc a Stone mě zvolna unavuje. Film spíše pro americké publikum. U nás dělá problémy vyjmenovat jen jediného hráče NFL. 60% (22.02.2009)

O. Stoneovi se podařil vskutku husarský kousek. Natočit strhující snímek z prostředí sportu, který na obrazovkách nevyhledávám a (po)nechává mě zcela chladným. To samo o sobě není zase tak málo. Nastupující mládí versus pomalu končící? stáří. Tenhle snímek dovolil nám obyčejným divákům nakouknout do zákulisí sportu number one v USA a ukázal jednu velkou pravdu. V současné době špičkový trenér (ať už jde o jakýkoliv sport) musí být v prvé řadě dobrý psycholog. Každý tým je složen z různých druhů (typů) hráčů (lidí), ať už jde o věkové rozdíly, rozdílné národnosti, mentality, sociální původy...) a ukočírovat tuhle bandu, aby tahala za jeden provaz, dýchala za tým a žila pro vítězství je kumšt a pouze Ti největší (nejodolnější) toto dokážou. A pouze Ti největší z nich (přestože sport je čím dál tím větší byznys, což Stone ZCELA jasně ukazuje) pamatují na skutečnost, že je to pořád „pouze“ sport, každý začínal na nějakém tom plácku před domem a ten klukovský zápal, nadšení pro věc a fair play, by tam stále mělo zůstat. Vítězové a poražení to je především Al Pacino ve vrcholné formě, jako trenér žraloků z Miami Tony DAmato, pro kterého je tento sport vším (jeho ženou, dítětem...) pozor neplést si s hračkou!, je to celý jeho život (kterému i dost obětoval), J. Foxx v roli nastupujícího (nedočkavého, dravého mládí) quaterbacka W. Beamena, D. Quaid coby J. Rooney (pomalu se s kariérou loučící kapitán), pěkná a (překvapivě) dobře hrající mrška C. Diaz (coby nová majitelka klubu Ch. Pagniacci), to vše umně kočírující, v úžasném tempu (téměř po celou dobu nepolevující, nenudící) režie O. Stonea, k čemuž mu zdatně dopomáhá i notně povedený hudební doprovod. A musím konstatovat jedno. Byť dávám ve většině případů přednost komornímu vyznění a tahle megalomanská testosteronová podívaná má ke komornosti asi tak blízko, jako pořádně prorostlej bůček ke zdravé výživě, musím (si) přiznat jedno. Tohle Stoneovo podání, včetně Al Pacinova závěrečného proslovu v kabině (kdy v 99% ostatních případů bych ho nemilosrdně rozcupoval přívlastky jako patetické, kýčovité..) na mě platilo. Je tam totiž cítit to nejdůležitější: zápal pro věc, nadhled a ano, i ironie a sarkasmus. Je to prostě „nad věcí“. I love this film a troufám si tvrdit i každý, kdo někdy dělal pořádně jakýkoliv sport (dost mu obětoval a rád) a nemuselo to být nutně na té nejvyšší (vrcholové) úrovni. P.s. když jsem viděl odcházet Al Pacina z tiskovky se zapáleným doutníkem a úsměvem od ucha k uchu, vzpomněl jsem si na motto z jiného snímku, kde dotyčný hrál podstatnou roli. ANO, „The world is yours“.... p.p.s. o kvalitách tohoto snímku dostatečně svědčí fakt, že při závěrečných titulcích (při pohledu na vaše hodinky) nechcete věřit, že čas ukrojil 150 (resp.156min), to vše bez jediného zívnutí! (To uživ. Phobia) ok, ten patetismus tam trochu (v pár momentech) cítit je, ale pouze maličko :-) 90,9% (05.12.2011)