Meandr

Kostka (1997) konečne našla, po viac ako 20 rokoch, ako tak dôstojného nasledovníka. Z pohľadu klaustrofóbie veľmi účinné. Chýbala tomu však nejaká nadstavba, ktorá by celý ten boj o život lepšie opodstatnila a hlavne mi vadil malý počet druhov prekážok/pastí. Jednohubka, ktorá premrhala vlastnú vynaloženú snahu. (25.01.2022)

Je velice obtížné vyjádřit svůj názor na tak sofistikovanou tvorbu jaká byla použita právě ve filmu Méandre. Zpočátku si kladete otázku "na co se to vlastně dívám", rozhodně to tedy není žádná zábavná podívaná pro klaustrofobiky a děj by se dal přiblížit ke snímku Cube z 97', ale během dalších 30 minut už se zmítáte v totální explozi "čehosi" co připomíná hororovou fantasmagorii, která se odehrávala v sériích pekelného světa v Hellraiser. Příběh se může zdát poněkud matoucí, pokud se zrovna příliš nesoustředíte ztratíte se leckdy v ději. Na konci z toho možná budete tak rozhozeni, že se vám díky tomu celý film znechutí. Opak je však pravdou a děláte velkou chybu pokud tento snímek odsoudíte jen protože vám vaše mysl našeptává, že jste právě ztratili 90 minut svého života sledováním něčeho, co jste absolutně ani z poloviny nepochopili. Celý příběh na závěr vyplivne totiž silnou pointu, kterou sice ne všichni pochopí, ale kdo ji pochopit chce, ten se o to alespoň pokusí. Lidská fantazie je přeci tak nekonečná, závěrů se zdá být hned několik, ovšem jen jeden je ten správný. Ale který to je, že? Já osobně si myslím, že toto byla perfektní procházka očistcem. A jak daleko dojdete vy? (01.12.2022)

Ten konec se mi na rozdíl od většiny uživatelů líbí a je mi na něm sympatické i to, že se dá interpretovat (minimálně) dvěma způsoby - přičemž oba jsou úplně jiné, ale teoreticky vyznívají stejně. Jen jeden z nich by se ale dal označit jako podobenství, kterým by tenhle film mohl naprosto jednoduše a geniálně být, jenže není. Jenže Turi to vedl spíš v té druhé, jednodušší interpretaci a úplně se mu to nepovedlo ani tak. Atmosféru to má celkem slušnou a v druhé polovině se konečně začíná děj někam posouvat dál a začne to být i napínavé, jenže celý ten film má jeden zásadní problém. Chce to být mixem Kostky a Haze, přičemž nechápe ani u jedno z těch dvou filmů, v čem tkví jeho kouzlo, jen se jejich prvky snaží hloupě napodobit. Kostka měla velmi sofistikovaný mechanismus, sázelo se v ní především na promyšlenost a na inteligentní postupné odhalování toho, jak to v ní vlastně funguje. Haze zase zdařile vyvolává echt klaustrofobickou atmosféru bez žádných filmařských hrátek, zato co nejvíc naturalisticky a (jestli si to dobře pamatuju) digitální kamerou. Méandre se tváří chytře, ale hlavní hrdince servíruje pasti bez jakékoli logiky a opodstatnění, prostě tam jsou a tak to je - což platí i o té podivné příšeře, která tam je fakt je jen tak, nic nesymbolizuje, prostě má "děsit". A natočené je to filmařsky sice zajímavě, ale taky docela chladně a i když to atmosféru má, žádné větší klaustrofobické dojmy jsem z toho neměl - ty jsem měl především v tom Haze. A tak je z Méandre jen průměrný film, na který člověk ale časem stejně nejspíš zapomene, protože nepřichází s něčím navíc. I tu pointu jsem viděl už někde jinde, ale stejně z toho je tím "nejoriginálnějším"... Slabé 3* (17.07.2021)

Stísněné prostory zrovna nemusím, takže celková atmosféra na mě působila dost nepříjemně, což je v tomto případě v pořádku. Fajn je i hlavní hrdinka a náístrahy, byť nejsou nijak sofistikované, dokázaly sem tam způsobit solidní patálie. Jenže celkově to bylo monotónní a nepomáhají ani opakující se scény, kterých tu bylo z mého pohledu fakt moc. A nijak mi neimponoval ani závěr, protože se z něho vyklubal obyvklý existenciální blábol zralý na bombu. Dá se to, ale s mojí topkou se tentokrát spíš rozcházím. 60% (06.07.2021)

V časoch, keď som bol aktívnym jaskyniarom, často sa vyskytli zdĺhavé plazivky, takže  film mi bol dosť blízky. Najmä čo sa týka náhle sa vyskytujúcej vody, prekonávania hlbokých a úzkych chodieb rozporom, končiacich v neznámej hlbine. Alebo častými,  náhle sa zužujúcimi priestormi či bolestivo vystrčenými hrotmi kvapľov, zadierajúcich sa do kože. Orchestrálna sprievodná hudba a výber hlavnej hrdinky potešili. Toľko k pozitívam. Inak to celé pôsobilo ako počítačová hra s nástrahami, bonusmi a bubákmi, ktorá dotiahla hlavnú hráčku do finále. Či potešiteľného, alebo smutného, to nech si preberie každý sám. (05.07.2021)