Zkouška

Tento subžánr mám rád, dokonce i britské přízvuky jsou pochopitelně kvalitní na poslech. Bohužel ale pro mě Hazeldinův režijní debut selhává hlavně co se týče délky. Přílišná délka pro mě dala příliš prostoru pro teorie, takže výsledné rozuzlení (které jsem do jisté míry očekával, že to skončí nějakým typickým slovíčkařením toho, co řekl zkoušející, který tam byl jen chvilku), ale přistoupil jsem na hru, ovšem posledních několik minut mi přišlo jako podobný syndrom co měla hra Fahrenheit - fajn psychologicko-inteligentní podívanou přerušily nadpřirozené žvásty a výmysly typu "léčících kulek" pana CEO. Takže při velké fantazii se člověk začne nudit, přeci jen osm lidí je velký počet a ke konci už jakékoliv rozuzlení člověka zklame, protože to nebylo "to jeho". Rozhodně bych to ale nenazval thrillerem, nebál jsem se dostatečně. Ono je otázka udržet napětí jinak než postupnou eliminací postav. Možná to chtělo postavám dodat určitý (byť malinký nebo dokonce úplně falešný) pocit postupu směrem k výsledku. Takhle se lidé plácají na mělčině a většinu času se řeší věc v jednom rozměru. Nepomohlo tomu ani to, že nakonec uspěla osoba, které jsem fandil nejméně, úmyslně nebudu psát která. Vidím také vesele ironický podraz v tom, že po podvodu od samotného CEO, který víceméně v off-screenu posunul hodiny, se nemocný White chtěl zastřelit tou jejich zázračnou kulkou, leč nedostalo se mu té radosti. (20.06.2013)

Řeknu to znovu, já mám tyhle filmy z prostředí jedné uzavřené místnosti strašně rád, jenže málokteré jsou dobré. No, vlastně nejlepší je v tomhle Kostka a Kostka 0 a potom Všichni do jednoho a pak Pohřben zaživa (asi by se tam dala dát i Telefonní budka). No, po tomhle musím říct, že jsem překvapen. Velmi mile. Osm lidí, žádný náhodný výběr, každý tam jaksi zapadá a patří a tihle musí odpovědět na jednu otázku, která ale nikde není napsaná. Kdo poruší předem daná pravidla, je vyřazen. Pravda, štve mě, že ta postava, která mě zaujala ze začátku, byla taky první vyřazená, ale co už, na podruhý už mi to vyšlo. Celý film sledujeme, jak se skupina snaží zjistit, na jakou otázku to mají odpovědět, ačkoli, ne celou dobu. Když jeden úmyslně vyřadí někoho jiného, začíná boj mezi všemi. Najednou se ukazuje, jakou má kdo povahu a všechno to je bravurně promyšlené, nenudí to a postavy jsou sympatické. Opravdu tu máme široký výběr zajímavých lidí, takže je z čeho vybírat. A napětí i atmosféra houstne s blížícím se koncem čím dál tím víc, takže mi nezbývalo nic jiného, než napnutě čekat na konec a doufat, že to nezakončí úplně blbě. Naštěstí se tak nestalo, ten konec je dost zajímavý. Takže jsem hodně rád, že z tohohle subžánru je stále někdo schopný udělat něco zajímavého a napínavého. 5* (21.11.2018)

Výborný psychologický thriller vystavěný na velmi malém prostoru, ale za to bez jediného hluchého místečka. Co se týče vykreslení postav, tak se podle mě tvůrci trochu nechali unést, přece jenom zabít kvůli práci? No nevim, nevim. Každopádně po scénáristické stránce jde o velice inteligentní podívanou, které se dá prominout i trochu nadsazená pointa, protože rozulení má docela grády (pochopil jsem to, jupí :-)) a hudbu s kamerou nelze než pochválit. 75% (12.06.2010)

Bohužiaľ s ubúdajúcimi členmi ubúda rozumná argumentácia postáv, film sa čoraz únavnejšie naťahuje a poslednú pol hodinku už divák len čučí na odpočet časomiery, čaká na konečnú odpoveď (otázku) a dúfa, že keď niekto konečne zodvihne brýle zo zeme (to bolo okaté), tak sa pointa zvrtne v niečo úplne iné, než akým smerom sa to uberá. K pointe len toľko, že potešila a vyplatilo sa počkať. (12.02.2013)

8 kandidátov, 1 miestnosť, 80 minút, 1 neznáma otázka. V jednoduchosti je často krása. Nápad s typologicky odlišnými ľudmi v jednej miestnosti síce nie je úplne nový ale spracovaním obstojí. Scenár diváka spočiatku necháva tápať a až s pribúdajúcim časom odhaľuje viac nielen o kandidátoch, ale aj o o spoločnosti, ktorá tento test pripravila, či okolistom prostredí v ktorom sa film odohráva. Postupné stupňovanie napätia tak funguje a hoci záveru chýba väčšia údernosť, zároveň je sympatické, že nehrá vyložene na efekt. Hlbšie zamyslenie nad samotným konceptom dokonca do istej miery odôvodňuje aj správanie postáv a posúva túto minimalistickú psychologickú konverzačku niekde inde.70% (09.06.2010)