numi

Christopher Nolan natočil další výborný film. I tentokráte jej dokázal udžet po celou stopáž na velmi vysoké úrovni, děj má spád, který se neustále zamotová více a více do sebe, nevraživost obou kohoutů (opravdu skvělý Jackman a mrazivě klidný Bale) se stupňuje a je jasné, že vše musí dopadnout tragicky. Ale stejně nadmíru je jasné to, že v tomto kouzelném světě opravdu nikdy není nic tak, jak se na první pohled zdá. Možná filmu jen trochu chybí vyšší emoční rovina, protože už od počátku jsou oba hlavní "hrdinové" vykresleni v podstatě jako špatní, takže deset minut před koncem nevíte, komu vlastně máte držet pěsti. Ono následné vyústění pak nestihne diváka dostatečně naplnit. Pointa filmu, ač je výborná, ztrácí na své kráse tím, že je po celou dobu nastavovaná, takže je prostě a jednoduše očekávaná. P5esto je Dokonalý trik výjimečný minimálně svou atmosférou, svými hrecekými výkony a svým tématem, což je dostatečnou motivací ke chvalozpěvu a čtyřem hvězdičkám. [leden 2007]

S klidným srdcem mohu říct, že Toy Story je výborný animák. Ale ne proto, že byl první a znamenal obrovský průlom, neboť jsem jej poprvé viděl až s více než desetiletým zpožděním, ale pouze a jen proto, že je skoro stejně zábavný jak Ringo za bicíma. Má šmrnc, má vtip, má napětí, má stupidně roztomilé postavičky a hlavně má Nápad. A to je ze všeho nejdůležitější. Ve druhé půlce sice děj sklouzne k morálně naplňujícící zápletce a pokornému závěru, ale ony jsou animáky hlavně pro děti, takže by bylo nesprávné se za tuto maličkost na autory zlobit. Stačí jen ubrat hvězdičku a pogratulovat jim ke skvělému rodinnému filmu, který neurazí a pobaví. Všechny, do jednoho. [leden 2007]

Potenciál tohoto snímku je obrovský. Film je emociálně nabitý až k prasknutí, exteriéry jsou nádherné, takže nechválit kameru by bylo ignorantské (to už snad zkazit ani nešlo), příběh nenudí a posouvá se kupředu bez zádrhelů. Skromný hudební doprovod skvěle doplňuje to, co lze vidět na plátně - chlad, prázdnotu a smrt. Přesto je ale patrné, že se nejedná o tradiční film, ale o jakýsi druh pseudodokumentu, který nikdy nemůže fungovat ani jako dokument, ani jako dobrodružný biják. Jako pěst na oko pak například působí tříminutový náhled do soukromých vztahů členů hlídky (tedy pokud ten jeden náhled globalizujeme na hlídku celou, což je nám slovně ve filmu naznačeno). Navíc filmu ubírá na sympatiích to, že vzniká teď. V době kdy už vše odeznělo. Kdyby se snažil na problém upozornit a vznikl v roce 1995, pak bych smeknul. Takhle slyším cinkat penízky, neboť o oslavnou ódu na tuto hlídku se nejedná ani náhodou... [leden 2007]

Kubrick je bezpochyby génius, o tom žádná. Ale to jej neomlouvá. Ta hromada věcí, u které netuším, jestli je myslel vážně a nebo si z nás všech dělá jen řádnou prdel, ja tak veliká a tak zapáchající, že to přehlédnout (a necítit) nelze. Jde opravdu o tak geniální dílo a nebo jde jen o součet hovadin, ze kterých genialitu udělá až samotný divák, který ji tam za každou cenu najít chce? Jak daleko je nutné se přizpůsobovat společenským normám? Jak daleko je nutné se podřizovat společenskému kodexu, abychom v dnešním světě přežili bez toho, aniž by si na nás za zády ukazovali kolemjdoucí prstem? A jak daleko se necháme těmito kodexy řídit a manipulovat? "F*uck the system", řekl Kubrick, "f*ck the system" řekl i Fincher (Klub rváčů). Lze varování těchto dvou géniú jen tak přejít? Za všechny tyhle otázky, které ve mě Mechanický pomeranč vyvolal, dám dvě hvězdičky. Třetí přidám za ty pohyblivé obrázky. [leden 2007]

Mel Gibson mě poprvé zklamal. Apocalypto není špatný film, ale je film zapomenutelný. Dokonce i ta údajná brutalita se asi zapomněla ve vystřižených scénách z Umučení Krista. V první hodině Gibson výborně rozehrává příběh, osekává vedlejší linie a vše vede ke hlavní zápletce. Cesta do města je výborně natočena, atmosféra rychle houstne, napětí stoupá. Pak začne konečně slibovaná honička, která také nepostrádá emoční náboj a závěr, který je sice očekávaný, ale neurazí, a hlavně obsahuje scénu na pláži, která je mrazivě krutá. V čem je tedy chyba? Kdyby Mel rozvedl pouze úvodní hodinku a udělal film o sociálních vztazích v indiánských kmenech, pak ok. Pokud by Apocalypto udělal jako obdobu "road movie" - ala Pán prstenů, pak taky ok. A pokud jako šílenou akční honičku, pak bravo. Ale výsledkem je neurovnaná všehochuť, která se jako celek ztrácí ve svých podpříbězích. Do očí také bije technická dokonalost a profesionalita, která si však u tragického útoku jaguára, při kterém jsem se u pohledu na playšovou hračku útočící na lidskou figurku málem potrhal smíchy, vzala pauzu na kafe... [leden 2007] Po zhlédnutí na BD se dá leccos odpustit, takže je to nakonec na bonusovou hvězdičku, ale ten plyšový kocour v HD... Grrr.

Judd Apatow selhal v základním a nejdůležitějším aspektu filmového příběhu - neví, co chce vyprávět. Nejdříve se snaží o ulítlou parodii na první "Prci, prci, prcičky" ("přijděme o panictví" v jednotném čísle), ale pak zničehonic v polovině filmu změní kurz na romantickou komedii. Ani jeden z obou žánrů se mu navíc nepodařilo zachytit osobitě, ten první je navíc protkán trapnými a fekálními vtipy, kterým se zasměje maximálně tak Bart Simpson (takže vlastně udržel film alespoň v hranicích vybraného žánru). Ta druhá půlka už je lepší, ale celkový dojem kazí neúnosná délka a Steve Carell v hlavní roli, který až příliš napodobuje Atkinsonova Mr. Beana. Pro vedlejší role (např. Božský Bruce) se Steve hodí na jedničku, ale celý film komediálně rozhodně neutáhne. [leden 2007]

Když Van Gogh maloval vázy se slunečnicemi, nebyl o nic lepší než každý druhý student malířství, který zná pravidla pro malování zátiší. Ale Van Gogh dokázal i z něčeho tak běžného a tisíckrát viděného udělat umělecké veledílo. Totéž platí o Melu Gibsonovi, který vypráví příběh, který byl již nespočetněkrát vyprávěn a nespočetněkrát natočen. Pojal ho ale jiným způsobem. Stejně jako Van Gogh, i on vsadil na něco, co před ním nikdo neudělal (pravda, oba získali výhodu v pokroku techniky ve svém oboru) - nevypráví tento příběh jako pohádku, ale jako krutou realitu, která se (možná) skutečně udála. Mel Gibson tímto filmem dokázal, že ač jej mnoho lidí stále neuznává jako výjimečného herce, tak za výjimečného režiséra by ho nepovažoval už snad jedině zaslepený fanatický fanoušek Edwarda Wooda juniora. Z tohohle "smrtonosného" detektiva se stává opravdu velký příslib do budoucna. Už chybí jen aby si uřízl ucho... [leden 2007]

Jde bezpochyby o jeden z nejkrutějších válečných filmů všech dob. A přitom v něm nepadají mrtví z nebe, netečou v něm potoky krve a dokonce se v něm vlastně ani nebojuje. Jen se mluví. A navíc čistě v přátelském duchu. A to je na tom to nejkrutější. Všichni tihle lidé, do jednoho, neviděli žádný důvod, proč svého nepřítele zabít. Ale přesto to oni, i statisíce jim podobných, dělali po dobu čtyř let (První světová válka). A to je na tomhle snímku to nejdůležitější. Ne to, že tři jednotky spolu oslavily vánoce, ale to, že proti sobě bojovali normální lidé z ulice, kteří chodili do stejných kaváren, bydleli ve stejných hotelích a měli dokonce i rodiny nepřátelské národnosti, kterou MUSELI nesnášet. Tohle všechno ale napsal život a není to zásluha filmařů. Těm se tato sdělení podařilo zachytit se střídavými úspěchy. Pěvci pějí o půl doby později, dýchají úplně mimo, někdy je vše až příliš viditelně studiové a všechno zachraňuje ten silný příběh, který udělá i z komára velblouda. A je nutné rozdělovat zásluhy. Takže filmu patří zasloužené tři hvězdičky. [leden 2007]

Oficiální text distributora vám prozradí dvě třetiny filmu a navíc vás od něj zřejmě i odradí, protože toto provařené téma už bylo zachyceno na filmovém kotouči nespočetněkrát a pokaždé stejně... A ne, Ústav není výjimkou. Je to opět snadno předvídatelné drama, které obsahuje pár nadstavovaných dějových zvratů na závěr, které ovšem stejně budete čekat, takže se nad nimi jen pousmějete a řeknete si "no a?". Ale nerad bych filmu škodil, protože není až tak špatný... Je jen naprosto nezajímavý. Napadá mě jen jediný důvod, co na něm vyzdvihnout - erotické scény David MacKenzie umí natočit, naaranžovat a nasnímat skvěle. Ale to je na film tak trošku málo. Šeď a místy špetka erotického jiskření? Tři hvězdičky a ještě jsem musel dlouze uvažovat. [leden 2007]

Velká "mafiánská" trojka (DiCaprio, Nicholson, Winstone) je fantastická, ta "policejní" (Damon, Wahlberg, Sheen) až tak nenadchne a mezi oběma tábory poletující Vera Farmiga je snad nejlepší ze všech. Hodinku a půl jde o dobře napsaný, dobře zahraný a dobře natočený (čtyřhvězdičkový) thriller, který v závěru Scorsese vyřeší stylem deus ex machina. Na jednu stranu cool, na druhou stranu prvoplánové.