Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Komedie
  • Drama
  • Dobrodružný
  • Krimi

Recenze (270)

plakát

Pánská jízda (1984) 

Tak já vám nevím. Je to takové rozporuplné. Na bláznivou komedii to sice bylo dostatečně bláznivé, ale na můj vkus až moc prvoplánově vtipné. S ohledem na dobu vzniku poměrně dost obnažených poprsí, avšak dobrých gagů by člověk (nebo alespoň já) napočítal na jedné ruce. Za zmínku snad stojí jen scéna, vyobrazující snahu o podřezání zápěstí elektrickým strojkem - tam mi koutky úst zacukaly, přiznávám. Tom Hanks jako mladé pískle zahrál sympaticky, nic víc, nic míň. Něco mi ale říká, že být tento film bez takového hvězdného jména v hlavní role, celkové hodnocení by kleslo o dobrých patnáct, dvacet procent míň - tam bych ho také umístil.

plakát

Dámy nebo nedá mi? (2002) 

V kategorii stupidnich teenage komedii ve stylu prcicek az prekvapive dobry.

plakát

Žoldák: Legie zkázy (1998) 

Vůbec mi to nepřišlo špatný... Až mě hodnocení na csfd dost zarazilo, vždyť to byla slušná akční podívaná pro absolutní vypnutí během víkendu jako dělaná :) Jistě, pro scénáristické perličky bychom museli asi někam jinam, ale co se atmosféry týče, některé záběry více než příjemně překvapily. Normální béčko bez výrazných hereckých výkonů - ale ruku na srdce, vy jste od tohoto snímku něco takového očekávali? Snad jen Kurt by mohl chvilkama čučet méně tupě :)

plakát

Blues Brothers 2000 (1998) 

Jak byla jednička geniální, kvalitativní comeback se ve dvojce prostě nekonal. Scénáristickou bezradnost pouze "podpořily" herecké nic moc výkony, a hlavní tahoun filmu, tedy hudební výplně, kvalitativně nesahaly prvnímu filmu bohužel ani po kotníky. Ať už třeba choreografií, kde se vlastně neobjevilo absolutně nic nového nebo prachobyčejně zajímavého. Charakteristický humor prvních blues brothers navíc vystřídaly nemastné neslané scénky s křečovitou snahou vyvolat na tváři diváka za každou cenu úsměv. U mě tedy neúspěšně. Škoda. Jedna hvězdička za slavné obsazení, co se muzikantů (a zpěváků) týče.

plakát

Americké graffiti (1973) 

Nekonečně nudný námět převedený v úžasé dílko "o ničem a přesto o všem". Ačkoliv to není nijak spřízněné, vzpomněl jsem si při sledování tohoto snímku na film Stand by me, měl jsem z něj i podobné pocity. V Americkém graffiti je totiž úžasná atmosféra, která mě dostala. Lucas nezklamal a mladý ucho Ford pobavil, přestože příliš prostoru nedostal - konec konců to je jenom dobře, film přeci nebyl jen o něm. A mimochodem, ač se mi auta z téhle doby (narozdíl od muziky, které jsme si mohli užít dosyta) nijak zvlášť nikdy nelíbila, Millnerův žluťas zaujmul :) Hvězdička navíc za fajnové průpovídky ďábla v rádiu, prokládané průběžně skrz celý snímek. Seděly mi tam k tomu všemu jak prdel na hrnec. Velká škoda, že se Lucas nedostal k válkám až o pár kultovních snímků později.

plakát

Generálova dcera (1999) 

Tak nízké celkové hodnocení si film snad ani nezaslouží. Nevím proč, ale mně osobně opravdu sednul. Travolta, ač jeho pozdější herecké výkony (holt pomáda byla jenom jednou) díru do světa neudělaly, v tomhle snímku předvedl to, co bohatě stačilo k úspěchu - přišlo mi, že se všemi těmi ramenatými pohledy s mírným úsměvem "do blba" mu prostě role sedla jak prdel na hrnec. Co na mě ale opravdu zapůsobilo, byl scénář - nikterak složitá kostra, nabalovaná o stále nové skutečnosti, činící všechny ty "do té doby jasné pachatele" zas jen pouze podezřelými, byť všemožně do kompletního příběhu zainteresované, mi prostě dokonale sedla. Snad jen režie místy pokulhávala. Škoda. Filmy z vojenského prostředí nikterak nevyhledávám, ale tady bylo od všeho tak akorát. A James Cromwell zahrál výborně. Smůla jen, že se Travolta propůjčil i Zelenému Peklu.

plakát

Stepfordské paničky (1975) 

Pro tvářičku Karharine Ross mám od zkouknutí Absolventa slabost, ve stephordských paničkách předčila mé očekávání. Atmosféra filmu dokonale gradovala, na rok vzniku určitě vynikající "tvořidlo" příjemného mrazení v zádech :) Pro mě osobně asi nejlepší adaptace knižní předlohy, i když k té ještě pár krůčků chybělo. A scénka s pohledem na Joannin robotický obraz a jeho černé oči, ta se mnou hýbla :)

plakát

Maska (1994) 

moje srdcovka.

plakát

Terminator Salvation (2009) 

předem nutno podotknout, že hvězdička navíc je za Arnieho. Jinak mi chybělo především napětí, na jaké jsme zvyklí z "předchozích dílů". Tady mi skoro přišlo až nepotřebné fandit nějak hlavním hrdinům, člověka to do židle prostě nezařezalo, aby se strachoval o každý jejich krok a přál jim konec dobrý, všechno dobré. Bale film netáhnul, celkem solidně ho zastoupil Worthington, proti tomu žádná. Po vizuální stránce se mi celkem líbilo postapokalyptické prostředí, ale co se týče scénáře... Facka! A ještě jedna! To, co na diváky z plátna občas létalo, nemohlo nic jiného než fackování zdravého rozumu být. Mototerminátoři? Šmarjá, oni se nechaj zblbnout pseudokódem (bylo fajn, že měli pro každý případ zabudovaný usb vstup na flashku) tak, aby je mohl John Connor osedlat, budiž, ale na čem potom seděl a jak stroj řídil? Sestavili snad roboti v rámci kolekce 2018 onoho motocyklistu tak, aby měl sedátko a řídítka s plynem, brzdou a spojkou? Nebo do sídla skynetu odjel na dobré slovo? O jediném terminátorovi, který čelil lidským hrdinův přímo v sídle skynetu a dokonce v prostorách samotné továrny na terminátory už bylo řečeno, to taky přímo bilo do očí. Že se do souboje nezapojil žádný z robotů ve výrobě beru, ale co ostatní hlídkující terminátoři, které bylo předtím v komplexu několikrát vidět? Copak oni rovněž neměli prioritu číslo jedna terminovat Johna Connora a neměli možnost si předat informace, že právě s ním jeden jejich robotický kolega svádí souboj o kus dál? Achich, takového nevyužitého potenciálu. Škoda, veleškoda. Každopádně ruku na srdce (btw všimli jste si, jak tento orgán dokázali zkušeně transplantovat "open air" jen tak pod jakousi maskovanou střechou? Hygieniky na ně!), komu z vás při pohledu na Arnieho kozy takové, jaké je známe z prvních dvou dílů, neposkočil koutek úst pod tíhou nostalgie alespoň o malý kousek?

plakát

Absolvent (1967) 

"jednoduchý" příběh v ohromném provedení. Hoffmanův "nesmělý" výkon bezesporu fenomenální, potěšila i hezká tvářička Katharine Ross. Na muziku od Garfunkela se Simonem jsem se tešil, nakonec jí tam nebylo nijak moc, ale nutno uznat, že přesně tam, kde perfektně seděla. No a scéna s pěstmi, bušícími do skleněné stěny kostela v kombinaci s utrápeným výrazem hlavního představitele byla správně mrazivá...Další slova už by byla zbytečná, co dodat - film, který kráčí napříč časem a jistě bude oslovovat i za sto let. Právem.