PinokKio

Vydržel jsem se smát o něco víc jak těch 30 sekund (a to nejsem blázen), akorát to nebylo v kuse ..

Po minulý nadupaný jízdě se vydává stejná banda na další trať, jenže tentokrát maj ty káry nějak neskutečně prožraný rezem a nitra vypotřebovaný .. a aby toho nebylo málo tak jsou z nich hodňáci. A co víc, kosti tu nepraskaj, s kulkama v těle by se dalo mazlit a záporáci, ačkoliv celou dobu ceněj zuby, tak nakonec vůbec nekoušou. No, od ještě větší pohromy, než jsou ty dvě hvězdičky ode mě, je zachraňuje jen to jejich umění víc než dobře kroutit volantem, toť ale vše. Tohle už není zběsile, to je s prominutím na hovno ..

Místo do jablka necháváme Sněhurku odhryznout pořádný kus z Pána prstenů či Johanky z Arku .. a i těch trpaslíků jsem napočítal osm ..

Už dlouho se mi nestalo, abych v kině vrněl blahem .. a to jsem díky jménu režiséra film tak trošku dopředu zatracoval .. jenže tohle je setsakra koukatelný, chytrý a hlavně úsměvný sci-fi lehce vykrádající nápad z filmu Na hromnice o den více. A dokonce i ten Cruise tam není jen na ozdobu ..

Říká se, že nula od nuly pojde, což by se všem těm provázkovým jedničkám až devítkám líbilo .. jenže když dva dělají totéž, není to vždy totéž ..

Vegetariáni zaplesají (a strašáci zřejmě taky) .. ovšem i mně, a to jsem masožravec, se tenhle kraťas, z tohohle šedýho mechanickými vranami ovládanýho velkoměsta plnýho shonu a smutku, líbil .. a obzvlášť ta písnička.

U Obchodníků zaujala jen ta nejhorší a nejzbytečnější filmová soulož mezi Richardem Nedvědem a Sandrou Novákovou ..

První porno, které jsem viděl od začátku do konce : ) Linda Lovelace byla v téhle době pěstovaných bobříků dost nadčasová, takže jí promíjím i ten předchozí psí úlet .. a ještě se s vámi podělím o nějaké ty čuňačinky ( ω Y ɷ � ȹ )

Inu, pes nejlepší přítel člověka. I já ho mám, ale až takovou lásku k němu necítím, abych si to s ním rozdal, natož se s někým o tyto radovánky jako Linda podělil ..

Stejně jako se Cimrman pídil po ztrátě třetí věty, tak i já mám chuť po zhlédnutí Oze zjistit, kam že se poděla scéna s houbičkami, které musela Dorotka někde před svou výpravou za "duhu" pozřít. V tomhle jejím chemicky vysněném světě plném barev se nejspíš lehce zapomíná na ostražitost, protože jak jinak si vysvětlit její touhu spřátelit se s bezmozkem číhajícím na svou oběť v poli, s chlápkem ze železářství mávajícím všude kolem sebe sekerou nebo uprchlým pacientem nějakého místního ústavu, neboť koho jiného by napadlo převlíknout se za mluvícího lva uprostřed lesa. Ale třeba je tenhle film opravdu tak nějak blbě hravý, plný dětské radosti a naivity a tu metaforu tam vidím jen já ..