Bobofon

Celkově spíše průměrné, ve druhé půlce možná ještě horší, ale dvě scény patří do zlatého fondu filmového smíchu: neuvěřitelná Mistrova parodie Hitlera a kozácký tanec sboru číšníků s talíři.

U citlivějších osob film nepochybně vyvolá epileptický záchvat během první čtvrt hodiny. Pro někoho možná právě pro ten zběsilý střih má film koule, ale podle mě mu vyrostly tak že se nevejdou do kalhot a zavalily všechno ostatní.

Prapodivně chladné a nevzrušivé, vlastně mi celou dobu bylo úplně jedno, co se komu stane a jak to dopadne. Knížka mě zaujala nesrovnatelně více. Silnou stránkou filmu je krásná kamera, je tam několik opravdu nádherných obrazů.

Uvěřil jsem, že náčelníkem Apačů byl Francouz, uvěřil jsem, že elf může skejtovat uprostřed bitvy na štítu po schodech pevnosti, uvěřil jsem, že d´Artagnan byl blonďák a dokonce jsem i uvěřil, že Arnold Schwarznegger se stal opravdovým hercem - ale tomuhle příběhu a jeho dvěma protagonistům prostě věřit nemůžu. Tady jsou ty bulíky na můj nos příliš velký.

Kdyby vám někdo dal vybrat mezi sledováním tohoto filmu a střevním výplachem, určitě berte výplach. Se střevním obsahem to tak jako tak dopadne stejně a při výplachu nebudete muset poslouchat zmatené a nesmyslné dialogy, sledovat prkenné herectví "nadějí" českého filmu a zoufale prapitomý děj.

Deskový statek v Činoherním klubu, aneb jak udělat sto let starou hru, aby byla vtipná a zábavná i dneska a možná i za dalších sto let. Je opravdu radost se na tuhle hru dívat a především Pavel Kikinčuk a Veronika Žilková odvádějí nebývalý herecký výkon. Čirá divácká radost.

Peklo si představuju jako místo, kde dokola promítaj tenhle seriál.

Nerozuměl jsem na tom jedné věci: to místo, kde žili, bylo kvůli dost tuhému režimu autokratické šéfky malým peklem - proč tam teda ksakru všichni tak chtěli být? Nepochybně jeden z horších Boylových filmů.

Milovníci romantických hororů by se tomuhle měli velkým obloukem vyhnout, protože romantiky tu je zhruba tolik, jako v zadnici medu. Tma, sníh, mráz, studené severské sídliště a pár krvavých scén s účinkem úderu stokilové ledové palice na solar. A nejděsivější na tom je ta podivná severská odtažitost a chladná krutost, s níž je to natočené. Jdu si dát vařící sprchu, tahle mentalita je mi úplně cizí.

"Dvojky jsou regulérně podřadný filmy," říká jedna z postav dvojky Vřískotu. Tady je důkaz, že na tom je dost pravdy - po docela vtipné a svižné jedničce tu je nastavovaná kaše, zbytečná a navíc s jednou velice odpornou scénou v márnici. Fujtajbl.