Bobofon

Když Gröning požádal mnichy z horského kláštera řádu La Grande Chartreuse jestli by mohl žít mezi nimi a natočit dokument o jejich životě, odpověděli mu po deseti letech, že by to možné bylo, jestli tedy ještě má zájem. Odpověděl, že zájem určitě má a oni po dalších třech letech napsali, že by to teď bylo možné. Šest měsíců pak žil s nimi v jejich naprostém odloučení od světa a natočil tříhodinový dokonale nedějový dokument o tichu, klidu, mlčení a vnitřním hledání toho podstatného pro náš život. Není lehké celý film usledovat, ale pocity, kterými jsem pak byl obdarován, bych nikde jinde nezískal.

Nemám rád seriály, protože i ten sebelepší seriál se časem začne točit v kruhu nastavované kaše stavěné obvykle na hlavním problému: kdo s kým ještě nebyl a kdo s kým ještě bude. Opravdu to nemám rád. S touto jedinou výjimkou, House mě beznadějně dostal.

Spoiler! Howardovi s Hanksem zřejmě nestačil trapas s Da Vinci Code a tak stejně nenápaditě a prkenně převedli děj další Brownovy knihy na plátno. Čtyřikrát se opakující schéma: Hanks vymyslí kam je nutno vyběhnout, úprk tam, a herdek pozdě! a po krátkém oddechu vyplněném chrlením nových informací to celé zase znovu, tak to je velmi unavný. Jakés takés napětí během první půlky rychle vyčpí a druhá polovina filmu je už jen dost bolestným zážitkem, něco mezi trháním zubu a koncertem skupiny Tokio Hotel. A taky mi dost vrtá hlavou, proč věci, které chce někdo schovat a utajit před světem, zašifruje do nějaké cesty, aby je někdo určitě našel? Dvě hvězdy za Řím a Vatikán.

Nemůžu si pomoct, ale Bruce Willis mě tu kompletně dostal - skvělá změna

Beatles ve filmu zpívají sedm písniček, z toho čtyři složil John (Help!, You´re going to lose that girl, Ticket to ride a You´ve got to hide your love away), dvě Paul (The night before, Another girl) a jednu George (I need you). - - O textu a názvu titulní písně, která je jedním z největších hitů skupiny, John později řekl, že písní opravdu volal o pomoc. Byl v té době závislý na drogách, cítil se vyčerpaný a osamělý, trápily ho deprese a přemýšlel o sebevraždě. Ve filmu to naštěstí vůbec není poznat. - - Na natáčení na Bahamy si brouci vzali samé letní a plážové věci, ale bylo jim tam pak velmi chladno, protože tam zrovna panovala kalendářní zima. - - Při výbuchu nastražené bomby během hraní curlingu šlo o skutečnou nálož. Ringo později vzpomínal, jak s Paulem uháněli několik set metrů daleko a pak se ještě uklidňovali cigaretou marihuany. - - Vztah samotných Beatles k filmu nebyl jednoznačný. "Byl to dobrý film, ale nebyl to náš film," řekl o mnoho let později Paul.

I přes prázdná místa a pár trapných fórů to vtipné je a docela sympaticky si to pohrává s různými nesnesitelnými americkými klišé. Thornton je dost dobrej a sestra paní Santový je hodně cool, mnohem lepší než v Gilmorkách :o)

Skvělé horolezecké drama z předválečného Německa. Vysokohorské scény pro mě byly mnohem působivější, než všechna pompézní americká dramata z osmitisícovek v Himalájích - tady jsme "jen" v Alpách, ale jako nikdy jindy jsem až fyzicky cítil zoufalost boje s rozzuřenými horami a kruté strádání horolezců, když hory utáhnou pěst. Nordwand je dalším důkazem, že německá kinematografie na rozdíl od české letí ke hvězdám, o tom není pochyb. Velmi silný film.

Edward Zwick je zřejmě tak trochu kokot - nikdo jinej by totiž nepohřbil tak historicky zajímavý téma, jakým příběh bratrů Bielských bezesporu je. Tématem by se to vyrovnalo Schindlerovu seznamu, zpracováním ani v nejmenším. Když Daniel Craig pronáší projev plný velkých slov o tom, že tady je jediné místo, kde jsou Židé v Bělorusku svobodni, sedí přitom na bílém koni - no tak to musí mít člověk dojem, že tohle nemůže nikdo, ani neprvotřídní americký režisér, myslet vážně. Ale asi myslel, obávám se. Pro mě zklamání.

Starej pes Woody vylezl z boudy na filmový dvorek aby ukázal kdo je tu pořád ještě pánem. Namíchal hezkou krajinu kolem Barcelony, nejhezčí místa v Barceloně, krásný holky, romantiku, milování a slunce - ale trochu to místy drhne. Bardemovi nevěřím, že by sbalil každou, na kterou jen koukne, Scarlett Johansson překvapivě nestačí na Rebeccu Hall ani jako herečka ani jako ženská a vyprávěč každou chvíli ruší komentem pro ty pomalejší aby se chytali a všechno jim určitě došlo. Celý to tak prošumí jako letní sladká limonáda, po který by to chtělo něco, na co se nezapomíná. Tři, víc fakt ne.

Postaveno na zcela totožných základech jako jednička, jen ve všech směrech šílenější. Skvěle ohromující a brutální jízda zhruba po půlhoďce začne vyprchávat a posléze, s tím jak přibývají prázdná místa, ke konci trochu nudí a závěrečná přestřelka je už jenom trapná. Statham ale uhrál co se dalo a je pořád cool. Nejlepší hláška: "To bylo naposledy, co mi provětral p*del před dvaceti tisíci lidma!"