Bobofon

Osinou v zadku tohohle filmu je to, že zhruba v polovině, ve chvíli kdy se v ději objeví Tom Waits, se prudce změní charakter filmu. Z přechozí melancholické a mile bizarní road movie po "onom světě" se stane trochu křečovitá moralita s místa až akčním nádechem. První půlka se mi líbila dost, druhá moc ne. Takže tak napůl.

Nějak jsem nedokázal spolknout a pobrat, proč hrdina opouští milou, hezkou a příjemnou ženu kvůli bláznivé hysterce, byť těžce nemocné.

Po dvou hodinách sledování filmu jsem se podíval na hodinky a zjistil jsem, že uběhlo dvacet minut. Uznávám, že art je art, že umění chce svůj prostor a čas a obvykle ctím i častou květnatou upovídanost podobných francouzských filmů, ale tohle bylo opravdu moc. Jednání postav je nepochopitelné, nikam to celé nesměřuje a bylo mi úplně fuk, co se komu stane. Z utrpení nedokoukáno.

Sedí pán při malém pivu, ve tváři má zděšení, není ani příliš divu, padá na něj lešení, rýmovali Vodňanský a Skoumal kdysi. Tenhle film je tisíckrát horší než lešení padající někomu na hlavu. Ultratrapárna.

Jak říkal Groucho Marx: měl jsem v hledišti velmi špatné místo, viděl jsem úplně všechno! Ano, a já bohužel v tomhle případě taky

Divadelní představení o sto procent lepší. Chytilová tady Polívkovi hodně uškodila

Atmosféru by tomuhle filmu mohl závidět leckterý ze současných západních thrillerů a kriminálek. V rámci tehdejších technických a společenských možností naprosto skvělé dílo, syrové, hutné, napínavé. Mistr Rudolf opět ukazuje, že takový herec se v české kotlině narodí jednou za sto let. Velká škoda, že Schulhoff v sedmdesátých letech začal točit trapnosti typu Zítra to roztočíme drahoušku nebo Co je doma to se počítá pánové.

Jednu hvězdu za Sofii. Jinak hodně špatný.

Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale pak jsem si radši odmyslel překvapivé záběry ze zcela neznámých moravských asi tisícimetrových propastí, nad nimiž se na chatrném mostku řítí vlaky nejmíň třistakilometrovou rychlostí - České dráhy a milovníci moravské krajiny by čuměli, ach ten Hollywood:o))) - a dal vyšší hodnocení, i když je to pro mě typický film: jednou a dost!

Francouzské filmy z oboru scifi a fantasy, které jsou vždycky nečím podivné a proto zajímavější než americké, mám hodně rád. Tady ale tvůrci udělali krutou chybu, která celkový dojem sráží dolů - proč propánakrále část postav sestavili na počítači a část postav normálně hrají herci? Pokud to měl být experiment, tak se velice nepovedl a tento film tak, bohužel, jen prozkoumal další cimrmanovskou slepou uličku. Úplně zatratit to ale nemůžu, jedna hvězda za podivně jímavé záběry velkoměsta budoucnosti, druhá za Lindu Hardy a třetí za Thomase Kretschmanna. Tihle dva by se měli sejít v lepším filmu.