Foox

Příjemně si nebere servítky, i přes šablonovitý příběh skvěle uteče a na konci vlastně doufáte aby to skončilo, jak má a to se u podobných filmů hodně cení! Po dlouhé době slušná komedie.

Prvním z mnoha zajímavých a chvályhodných filmařských nápadů je použití černobílého filtru v první nekrátké části filmu - přesně ve chvíli, když začnete přemýšlet o zavolání obsluhy kina, se však objeví barevný náznak schválnosti. Dokud Jonas nezačne vnímat barvy, koukáme se na svět této společnosti jejíma očima. Poté ale film hned nepřepne do full color režimu, nýbrž postupným hrdinovým objevováním celého spektra barev pozorujete hravost scén se sytostí, kontrastem či selekcí barvy v černobílém záběru. Další příjemné překvapení v tomto méně ambiciózním futuristickém příběhu zastává celková výprava a kulisy. Například oproti Hostiteli, kde se tvůrci zmohli jen na celá stříbrná auta a helikoptéry, je tentokrát budoucí země obléknuta do moc hezkého kabátku. Soustava jakýchsi shodných satelitních městeček, na první pohled umístěných na vyvýšenině v oblacích, je od začátku jasným signálem vědomého odříznutí od okolního světa. I konkrétní architektura domovů, přijímací haly, venkovních prostor a interiérů nepostrádá důvtip, což taky velmi přidává na vtáhnutí do děje. Celé to pevnou rukou kočíruje schopný Phillip Noyce. Jedinou opravdovou výtku bych však měl pouze k poslední třetině/čtvrtině filmu, kdy se předchozí skvěle vybudované natěšení na závěr zvrtne v akční jízdu, která vůbec nekoresponduje se zbytkem. Těžko říct, jestli za to můžou samotní tvůrci, nebo nátlak studia, ale Dárce by si zasloužil adekvátnější konec.

Vizuální pecka a dech berouce zpracovaný komiks, možné lépe řečeno doslovně převedený na plátno, jenž vyprávěl několik stejně dobrých a poutavých příběhů naráz, to bylo přesně první Sin City. Hříšné město po devíti letech zůstalo, bohužel většina ostatního ne. Druhé pokračování je netradičně sequelem i prequelem zároveň, záleží, jaký příběh se zrovna vypráví, ale kvalitně se těm původním vyrovná jen jeden. Jemu bezkonkurečně kraluje neuvěřitelně sexy Eva Green, nestydatě pak krade všechny sympatie pro sebe, bez ohledu jestli je její postava kladná nebo záporná, ani bouchač Marv nemá moc šancí s tím něco dělat. Ještě menší změnou, než herecká parta, prošlo výtvarné pojetí, no vlastně žádnou. Odstíny černé, bílé, rudé, s občasnými záblesky jiných barev (zrzavé vlasy či zelené oči) pořád lahodí oku, jenže na pozadí onoho nepříliš zajímavého děje začnou komiksové obrázky s bublinami nudit, ani koketování filmu se stylem noir příliš nepřidá. Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil, jednoduše přišlo příliš pozdě a určitě mohlo více čerpat z původních prací Franka Millera, místo nově napsaných příběhů. Pro fanoušky jedničky bylo čekání příliš dlouhé, nemluvě o strachu příchodu dalšího Spirita, což potvrzují i výdělky ze zámoří. Raději tedy dali přednost pokrčování 300: Vzestup říše nebo Strážcům - Watchmen, není se čemu divit. Robert Rodriguez měl buď zkusit něco nového, posunout tenhle specifický styl ještě dál nebo se více zaměřit na postavy a samotný děj, avšak nejlépe by udělal, kdyby již kultovní Město hříchu nechal spát, i když z pozice velkého fanouška jedničky se mi to píše těžko. 50%

Bohužel skvělé díly střídají totálně výstřely mimo.

Moc jsem v to vysoké hodnocení ze začátku nevěřil, ale velmi brzy mě Joaquin přesvědčil o opaku. Zajímavá myšlenka o odcizování lidí, která již není daleko od pravdy, nenápadně, ale za to velmi silně vzbuzuje jakýsi pocit, že vlastně už teď jsme díky sociálním sítím sami. Pokud někdy přijde podobný inteligentní operační systém a měl by mě "podvádět", prosím nikdo mi ho nekupujte. 90%

Začátky Burtona, jenž trošku připomínají úchylnější Hrátky s čertem.

Vau, tady mi Zac Efron ukázal, že není fér ho zaškatulkovávat jen do role zpívajícího metrouše z Muzikálu ze střední. Tady si se Sethem Rogenem vyloženě sedli a i jen díky nim, funguje plno menších vtipů. Sice by se mohlo ubrat na nechutnosti a pár jouků trošku domyslet, ale i tak jsem se dobře bavil. 70%

Docela zajímavý mix Avatara a Alenky v říši divů překvapivě nefunguje úplně špatně. Většina filmu tedy stojí na Angelině, která je skvělou volbou, vyloženě jsi většinu svých démonických momentů vychutnává. 70%

Chytrý, vtipný, nadupaný! Blockbuster co má doslova koule, jsem neviděl dlouho, a souhra Cruise s Limanem je má sakra velký.

Hodně nevyvážený MacFarlane. Úžasné jouky, jeden i geniální, střídají fóry horší než z pátého Scary movie. Nesympatický hlavní hrdina tomu také moc nepomáhá.