Mona-Lisa

Co může být horšího než ztrácet sama sebe? Přes všechny moudra typu "co máš v hlavě, nikdo ti nesebere" pak přijde něco, proti čemu neexistuje žádná zbraň nebo lék a jež svou vahou v podobě pár písmenek člověka doslova rozdrtí napadrť. Tohle téma by šlo lehce uchopit s kopou klišé, špatnou volbou herce či přemírou nucených slz či proslovů o tom, jak úžasně bylo vše před nemocí. Ale stačí dát do čela Richarda Glatzera, před kameru šoupnout Julianne a Aleca a obavy vydrží člověku jen pár úvodních minut. Takto smutno mi po filmu dlouho nebylo, ale paradoxně mě to víc nakoplo ze židličky s impulsem "udělej si něco se životem, dokud je čas", než třeba superpozitivní The Secret Life of Walter Mitty. A jestli to paní Moore takto rozbalí ve více filmech, místo v mé topce jí nemine.

Notting Hill jsem odkládala řadu let s hlavní výmluvou - v mých očích nekompatibilní ústřední dvojice, jejíž polovina pomlouvala velikost úst té druhé a jakési mé osobní nedůvěře ve schopnosti těch dvou zažehnout vzájemnou uvěřitelnou jiskru. Ó, já hlupák, takové každoroční nevědomé odpírání si romantické lahůdky! Nejenom že jiskření pro mé oko bylo v každé scéně, ale hlavně jsem se sama cítila jak prskavka. Jsem moc ráda, že na můj seznam přibyl další řádek ve vánoční programu, který nebudu přepínat, ale dvakrát si ho podtrhnu

Svými gesty a hrou těla si mě Sean získal zatím vždy a další aspekty jako scénář, herci souputníci či hudba postupně přidávali na finální misky vah s celkovým dojmem. A ty byly během tohoto sledování hodně rozhoupané a na hodnocení jsem si raději dala odstup několika dnů. Ty jen potvrdily mé stanovisko ohledně brilantního herectví pana Penna a navíc smekám i před zdatným sekundováním Frances McDorman a Eve Hewson. Ale i přes absenci pocitu " na co se to sakra dívám", úplně nezmizel ten s pachutí "jaký z toho mám mít vlastně pocit?". Zkrátka hodně zvláštní a bizarní zážitek, který jistě potěší milovníky Penna s jeho darem z Hůry zahrát absolutně vše, co mu přijde do cesty.

"Místy mě peprný styl humoru nadzvedával ze sedačky v tom špatném slova smyslu, ale za vyvolání přívalů dusivého smíchu, které přicházely vzápětí, nemůžu dát jinak než pět hvězd a doufat, že při opětovném zhlédnutí ubude úzkoprsosti z mé strany a z plátna k mé maličkosti doputuje více point, které mé nefrancouzské uši přeslechly."

První čtyři díly: Sice nadprůměrné požitek, ale stále se silnou ozvěnou právě toho prokletého průměru. Mrzí mě například, že neupustili od spousty (žánrových) klišé jako třeba (tedy doposud) nudné černobílé postavy či opakování některých faktů a časté natahování informačně nudných scén leč nechutně "lahodných"-to je zas pravda. Třeba postupně zamíří do odvážnějších vod jako Homeland či The Killing a opřou se o náročnější sortu fanoušků, přidají více tajemna či alespoň přestanou vše předkládat na stříbrném talíři (srdce a stařec) a přitom kolem dělat jakože tajemno. Dávám tomu přesto ještě šanci a to hlavně díky zákulisní postavě, to jest panu Gillermovi de Torro a té, před objektivem kulhající- stařec s tetováním. EDIT: Po osmém díle jásám! Postavy se drobek vystínovaly a některé už začínám přímo nenávidět! (škoda jen, že těch sympatických je už menší počet). Pavučina celého děje se příjemně zaklikatila a zároveň dává naději potenciálního propojení všech linek v budoucnosti hezky plynule, aby držela diváka v napětí a toužícího po dalším a dalším díle. U mě se jim to teda daří. Celek zhodnotím až po první sérii, zatím ale doporučuji.

Boyhood mě okouzlilo a vytvořilo mi na rtech celodenní úsměv, ale neuhranulo až do té míry, abych skloňovala zlom ve filmařině ve všech pádech. Možná jsem chybovala v hltání všech nadšených ohlasů před příchodem do kina a čekala něco víc, než přišlo. To, že dialogy absolutně nešustěly papírem, nebo osvěžující přirozenost herců, případně 6 zapamatování hodných citátů v mém sešitě, ještě nepovažuji za hodné pěti hvězd. Ale celý ten čas jsem nemohla setřást pocit, že to má v sobě něco, co objevím za pár let při dalším zhlédnutí. Už se nemůžu dočkat...

Ten pocit, když první myšlenka po finální scéně není- "Jdu si pustit na spravení první díl", ale- "Chci teď hned vidět znovu dvojku!". Chemie celé této vikingské ságy, které by slušel slogan - "Sníte o létaní a silně sympatizujete s tvory (ne) podobným psům?"- na mě zafungovala stoprocentně. Při skvostných hlasech Buttlera, Blanchet, Baruchela aj. nemám chuť ani hledat, koho předčili v českém dabingu - šlo jednoduše o pastvu pro uši, tak pro oči.

Hugh Dancy a Mads Mikkelsen a jejich kouzelné rozhovory s otukáváním/zjišťováním společných zálib, které přesahovaly Hannibalovu ordinaci a potažmo standartní psychaitrické postupy(aspoň ¨tedy doufám) - to je hlavní důvod mého hodnocení. Postava Willa si ode mě v první sérii schytala tolik imaginárních pohlavků stejně jako uznalých poklepáních na rameno v sérii následující. Ta hrála prim hned z několika důvodů počínajíce Willovým obratem (nebo neobratem) a konče brilantními 10 minutami. Pobavil mě hlavně osobní obrat, kdy jsem při prvním díle neuzobla ani brambůrek s převracením žaludku a v průběhu druhé řady už byla každá epizoda doplňkem chutné snídaně :-D

Ruby Sparks = chytrý nápad pro zápletku a především neškrobená hlavní dvojice. Celá rovnice na mě fungovala tak do 3/4 filmu, poté mi vše přišlo, jak po plískanici, ne-li tornádu. Chápu, že takový je život, bla, bla, ale jednoduše po počátečním svěžím pinknutí do nosu (teda spíše do oka) a nažhavením všech smyslů, jak se to dál vyklube, se dostavilo zklamání a při konfrontační scéně se strojem a Ruby mi bylo až špatně od žaludku. Třeba po druhém zhlédnutí a jiném rozpoložení hvězdy zvednu, uvidíme...

Kolem prstu si mě omotala už jedna z úvodních scén tvořena jen týpkem se sluchátky a retro songem v pozadí a byla jsem polapena. Nezbylo než se zavrtat do sedačky a čekat, co přijde. Zbytek filmu byla pro mě stylová jízda podobna té na horské dráze, s tím rozdílem, že trasa byla jen směrem do výšin extra kvalitního "Marvelovského vesmíru". Efekty vybroušené do detailů krásně dávaly na vědomí, kolik zabraly místo v rozpočtu a hodně mě díky nim v závěru sžírala volba pouze 2D verze, což se mi hodně dlouho nestalo.