Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (182)

plakát

Sherlock (2010) (seriál) 

Každou minutu této jízdy, inovativní či jen řemeslo uctívající: I believe in Sherlock Holmes. Always.

plakát

Rivalové (2013) 

Díky takovýmto výtvorům mám při pouhém vyslovení slovíčka FILM husí kůži, jsem ochotná utratit majlant v kinech a vzdávám se na jejich úkor dalších posedlostí. Dynamický střih při závodech, žádné hluché místo v ději, skvěle obsazené všechny postavy - už jen to vědomí, že toto všechno se vybaví i měsíce po zhlédnutí a ne jen obvykle zamlžená jména herců hlavních hrdinů, je balzám na duši.

plakát

Gravitace (2013) 

Ve vánočním shonu se chvíli zastavit a během Blu-ray vizuální dokonalosti zakusit Sandřin příběh, při kterém jsem váhala, zda je mi víc šoufl při vcítění se do hrdinky vlající jen na špagátu kilometry daleko bez gravitace nebo při uvědomnění si, jak je ten jeden člověk jen bezvýznamné zrnko ve velkoleposti vesmíru - to jsem přesně potřebovala. Mrzí mě jen momenty typicky americky sentimentálních vzkazů do nebe a další jim podobné. Jinak za ty chvíle, jež převažovaly, kdy jsem přestávala doslova dýchat, uděluji 4 hvězdy.

plakát

Hobit: Šmakova dračí poušť (2013) 

Dala jsem tomu pár dní v domnění, že třeba kouzlo vyprchá...ale je tu stále, s každým dílem. A je ho víc a víc. Cítím ho ve vodě, v zemi, při zaznění prvních taktů každého dílu, ve Šmakově hlasu, v Gandalfově věčném " Everything´s gonna be allright" přístupu v každé situaci...Trochu bych i chtěla najít nějaký kaz a patřit k "nepětičkářům", proniknout přes Jacksonovo pozlátko a spatřit údajné podbízení, ale nechce se mi a každé takové tendence zmaří hned první pohled na jeho výtvory, kde ty nebožačky pravda a láska, jak mají v úvazku, zvítězí nad lží a nenávistí...(jak pravil v nedávném rozhovoru na jiné téma pan Svěrák :-))

plakát

Strašáci (1971) 

Stísněnost a zvláštní pocit napětí jsou nejspíš hlavní cíle takových kousků, ale na mě toho bylo příliš. Jako kdyby se film až příliš rozvláčně probublávál k finále, které mě místy přišlo až vtipné. Dustin zvládá převážný čas ňoumu matikáře tak dobře, že jsem asi posledních 20 minut jeho show sledovala parodii na Smrtonosnou past. A Susan bych pohlavkovala celou stopáž - od "mouchy snězte si mě" znásilnění až po závěr, kde místo postávání v koutě mohla aspoň na jednoho vzít lopatu a trošku přiložit ruku k dílu. Ale to samotné, téměř dvouhodinové, gradování se skvělou hudbou si zaslouží tři a půl hvězdy.

plakát

Ratatouille (2007) 

Jak jen krásně se dívá na výtvor někoho, kdo svou práci očividně miluje, užívá si ji a je ochotný strávit hodiny u věrohodnosti rozložení chlupů na srsti nebo autentičnosti vlnky na řece. A když je z těchto nadšenců poskládaný celý tým vzniká přímo vizuální droga s nabytým a originálním dějem. Po každém zhlédnutí vnímám nové úžasné věci, až ty střípky nakonec utvořily takřka každou minutu děje- kombinování jahody se sýrem, představování kuchyně, kritik píše článek, příprava palačinky, honička Paříží....kdo ví, co uvidím příště...:-)

plakát

Základ rodiny (2005) 

Americké "dramokomedie", co se snaží v de facto každé scéně zachytit více žánrů, až z té překombinovanosti jednoho bolí oči, nemusím. A ještě do toho gulášku míchneme trošku romantiky s frekvencí vět "Merry Christmas" a "I love you" skoro každou minutu. Všudypřítomná sváteční nálada a příbuzenské peripetie mě nedostali na svou stranu (a to prosím vánoční koledy prozpěvuju od října a rodinná pouta sdílím s půlkou svého města). Takže, dvě a půl hvězdy za pouhou přítomnost Diane a Claire, pro které mám velkou slabost :-)

plakát

A.I. Umělá inteligence (2001) 

Jakkoliv jsou jeho filmy spielbergovsky velkopé, pro mě jsou většinou mozaikami intimních momentů, které z nich v mých očích dělají TY filmy. Zde jsem je objevila taky - David chytne Lawa poprvé za ruku, dav hází pytlíky, tancování v kaluži nebo věta "A proto se tam musíme dostat". Ale nebylo těch okamžiků tolik, abych se při zpětné vzpomínce usmívala, měla husí kůži nebo obětovala víc než minutu přemlouváním někoho k jeho zhlédnutí. Je mi to líto, ale víc než tři hvězdy tu nevidím.

plakát

Hook (1991) 

Má dětská duše nemá problém sympatizovat s přerostlým dětským pohádkovým hrdinou. Jen, kdyby ho neztvárňoval pitvořící se Robin. Hlavně jsem mu nevěřila jeho workoholického "nevěřícího Tomáše", který trošku jukne na své děti a s dramatickou hudbou si za vteřinu uvědomí svou chybu, "bad guys"- i když jen v pár okamžicích - nebudou jeho parketou. Moc se mi ale líbí samotný nápad, samozřejmě všudy přítomná úžasná hudba (v naprosté symbióze s filmem) a Julia :-)

plakát

Příběh kmotra (2013) 

V jaké žijeme zkorumpované zemi a co všechno se mohlo a může, to už přeci běžný občan ví. Proč kvůli tomu trávit čas v kině? Poslechnout si dialogy co šustí papírem? Nebo střídavě otevírat ústa nad surovostí některých scén a následným pocitem paradoxní bezúčastnosti a bezemočnosti, který vyvolávají? No, ještě že za to přijde výplata, jinak bych do konce nevydržela. Hvězdy jsou teda za informační přínos těm, kteří netušili, jak moc může jeden zatoužit po emigraci z této zemičky.