lineker

Film v určitých pasážích balancuje na ostré hraně a překročit ji by znamenalo upadnout do kýčovitosti. Díky tomu, že se tak dle mého názoru ani v jednom okamžiku nestalo, sledoval jsem impozantní love story na korejský způsob. Všeho bylo dávkováno měrou vrchovatou nic se však nepřesypalo. Smích, úsměv, vztek, pláč..to vše jsem absolvoval a vše si určitě rád zopakuji.

Pokud bych měl dát vyšší hodnocení, musel by film jít více do nitra jednotlivých postav. Vše plynulo jako by zrychleně. Prvky úspěšné romance film obsahuje, jen pro mne bylo těžké jim uvěřit. Líbil se mne Ryan Gosling.

Tak tohle je šupa. Pane Lynch. Do peklíčka, nebo do nebíčka? Pro mně naprosto kultovní biják. Při jehož začátku (světla auta,mysteriozní hudba) mám typické šimrání v podbřišku.

Dvě sestry. V počátku příběhu se jeví jedná jako racionální typ, schopna pro svoji ne zcela duševně zdravou sestru uspořádat logisticky náročnou svatbu. Vplouvání v první části do jednotlivých postav se Trierovi jednoznačně podařilo a v záhlaví ne zcela idylicky plynoucí svatby lze již vyčíst náznaky něčeho zlého. Střed díla byl pro mne jediným slabším místem ovšem strhující finále, kde si v přímém pohledu na blížící se konec světa obě ženy svou duševní rovnováhu vymění byl pro mne úderem na solar a pár posledních minut filmu jsem asi ještě hodinu po projekci rozdýchával. Melancholia je nejen název planety, která Zemi pošle na věčnost. Melancholia se táhne celým tímhle dílem a je cítit z každého obrazu.

Od všeho trochu nemusí dát ve finále nic. Asi mám raději filmy s jednotnou dějovou linií. Bavili mně herci a bavila mně hudba.

Poprvé mne byl seriál předložen jako pubescentovi. A již tenkrát při mém tehdejším vnímání světa ( černobílého ) se jednoznačně zařadil na stranu černého ( černá byla pro mne to lepší ). Už několik let si říkám, proč nějaká TV nesáhne k reprízám. Tak jsem se nyní dočkal..ale proboha ten vysílací čas!!

Bohužel nevidím velký rozdíl mezi tímto klenotem a tím dílem o Honzovi Zemanovi, který nám též líčí bouřlivé období konce sedmdesátých let. Agitka, která je sice postavena jako by komediálně, ale i tak vás u ní v některých případech mrazí.

Morální předsudky,dobové konvence versus čistá a úpřimná láska. Skvěle natočeno, vše jsem jim věřil.

Jako tzv. " ekoteroristy " mně samotný záměr Země jako mstitele nadchl. I atmosféra, napětí,HUDBA nepokulhává. Dal bych i pět hvězd nebýt klišovitého závěru. Nechal bych je raději všechny pochcípat na základně.

Měl jsem to štěstí, že den před televizním vysíláním tohoto "skvostu" jsem viděl Zrození planety opic. Na tu jednu hvězdu jsem se musel ještě hodně přemáhat.