Recenze (1 879)
Homolka a tobolka (1972)
Dodnes když s rodinkou jedeme na výlet, tak si slibujeme, že na sebe nebudeme ošklivý.
Ecce homo Homolka (1969)
Pro mně jednoznačně nejlepší česká komedie. Prostě skrytá kamera nasnímala život jedné české rodiny. To není film to je realita. To nejsou herci to jsme my a naše reálné životy. Jediné co může kazit mé hodnocení je to, že Homolkové jsou sparťani.
Blízká setkání třetího druhu (1977)
Váhal jsem mezi třemi a čtyřmi. Jako mnohým ostatním, mně přijde stopáž přes dvě hodiny zbytečně dlouhá a některé scény dost mimo realitu. Nicméně kultovnost jiných scén a také jasné poselství celého snímku je tím co rozhodlo. Dreyfusse v autě u železničního přejezdu považuji za top sequenci co se sci-fi filmů týká.
Super 8 (2011)
Spíš 2+ než tři. Asi jsem tento typ filmu již přerostl. Měli jsme se prostě potkat dřív.
Cela smrti (1996)
Rasismus, trest smrti, smíření a procitnutí před samotným koncem života, čekání na smrt. Možná více vážných témat než snese jeden dvouhodinový snímek. Nicméně na tři hvězdy mně to bavilo určitě. Čtvrta je pro Hackmana.
Hvězdná pěchota (1997)
Kultovní biják, u kterého se mně nepodařilo nudit ani po pátém shlednutí.
Katka (2009)
Díky za paní Třeštíkovou, když pominu morálně výchovný efekt, který sebou tento film určitě také nese, zůstává syrová brutální filmařina, která jde až na dno. Myslíš si, že jsi na dně? Kdepak. I do dna lze vykopat další metrovou jámu v které se budeš válet zasypán odpadky.
V moci ďábla (2005)
Tak tohle se fakt povedlo. Doporučuji zhlédnout někdy v pozdním večeru, nejlépe když je člověk doma sám. Based on a true story poté už udělá své. Té noci se mně opravdu neusínalo dobře.
Cena za něžnost (1983)
Pro mně je to naprosta špička co se tohoto žánru týká. První film u kterého mně nekontrolovatelně tekly slzy a zatím i jediný u kterého se mně to stane i při každé repríze.
Insidious (2010)
Dal bych čtyři hvězdy. Určitě pak za první část filmu, která je plná tíživé atmosféry a strachu. Ale jakmile na scénu nastoupí trojice " ghost basters" a poté následuje pasáž, kdy si otec jde pro syna, která mně připomněla neúspěšné pokusy o televizní zfilmování Kingových knížek zůstanu u průměru.